Vzkříšení Fénixe

pá 14. října 2011      autor: Carth22      přečteno: 4432x      komentáře: 9

Jedenáctka Vítám Vás do světa fantazie. Do světa bez hranic, který nám umožňuje prožívat cokoliv si budeme přát. Dovolte mi abych Vám vyprávěl příběh, díky kterému se na chvíli ocitneme ve vesmíru Star Treku a zúčastníme se významné události. Události, kterou jsme si vždy přáli vidět na stříbrném plátně nebo v televizi, ale zatím se tak nestalo. Přeji příjemné čtení.

Transportéry jsou skvělá věc, pokud máte naspěch. Ale já si rád užívám vzácné chvíle klidu, kdy nechávám myšlenky jen tak plynout při pohledu do hlubokého vesmíru. Právě z toho důvodu dávám přednost cestování raketoplánem. Hvězdná flotila byla štědrá, když nám umožnila užívat prototyp třídy 11. Vlastně na to máme plné právo, protože jsme tuhle loď prakticky od základu zkonstruovali. No, je zcela zjevné, že pro to mají dobrý důvod. Do aktivní služby půjde až za pár let, ale už teď se nám podařilo provést řadu vylepšení nad rámec původního návrhu, která z raketoplánu dělají špičku. Věřím, že můj tým dokáže s tímhle kouskem ještě velké věci. Jsem rád, že mi před léty Flotila dala volnost při výběru lidí pro nové oddělení. Přináší to své ovoce a nepřestává mě udivovat jejich nadšení a talent pro věc.

Earth SpacedockCesta z povrchu na orbitu a poté k suchým dokům trvá jen pár minut, ale i tak si vždy najdu čas věnovat Zemi pod sebou krátký pohled. Pohled, který mě vždy uchvátí. Zamiloval jsem si krásu modré planety a záři hvězd v pozadí už jako dítě. Tehdy mě otec s sebou brával na Earth Spacedock když cestoval za prací. Vzpomínám si, jak jsem celé hodiny procházel po obvodu vnitřního přístaviště a sledoval vesmírné lodě přilétat a odlétat. Asi právě tam se ve mně probudilo zalíbení pro vesmírné inženýrství a konstrukci lodí Flotily. Ze vzpomínek mě vytáhnul signál operátora letové kontroly upozorňující mě na vstup do oblasti San Francisco Fleet Yards. Odeslal jsem identifikační kód a ještě jednou se zadíval na Zemi… Ale kvůli projížďce Jedenáctkou a výhledu tady dnes nejsem.

Zrovna když jsem odvracel zrak od rodné planety, zahlédl jsem Jí v dálce před sebou. Ramena suchého doku se kolem Ní obepínala jako ochranná náruč, poskytující bezpečí proti nehostinnosti okolního prostoru. I přes značnou vzdálenost, která mě od Ní ještě dělila již vynikal její elegantní tvar. A čím více se můj raketoplán přibližoval, tím více jsem mohl rozeznávat detaily na Jejím zářícím trupu. Naštěstí byl provoz v suchém doku už odkloněn a tak jsem si mohl dovolit pohled zblízka. Navedl jsem Jedenáctku na hranici alarmu přiblížení a proletět se kolem Ní tak blízko, až jsem měl pocit, že se Jí mohu dotknout. Musím uznat, že naši konstruktéři a designéři odvedli skvělou práci a vdechli Jí duši a krásu. Při průletu nad primárním trupem jsem si všiml, že text hlásající USS Honorius byl již z Jejího trupu odstraněn a nahrazen novým jménem. Tohle je pro Hvězdnou flotilu významný den.

Enterprise E v suchém dokuCeremonie se má konat za třicet minut a rozhodně si to nechci nechat ujít. Navedl jsem raketoplán do hangáru suchého doku a pokračoval koridorem pěšky k vyhlídkové palubě. Kupodivu byl zcela prázdný, to znamenalo, že všichni jsou již na místě. Cestou jsem se musel několikrát zastavit a věnovat chvíli pohledu skrze okna na Její světlý trup ostře kontrastující s černotou vesmíru. Je tak obrovská a přitom neztrácí nic ze své elegance. Takto se podle mého gusta mají stavět vesmírné lodě, tedy alespoň do okamžiku co do toho mám co mluvit. A myslím si, že mé postavení v San Francisco Fleet Yards mi umožňuje toho ovlivnit hodně.

Vyhlídková okna koridoru střídaly informační panely obsahující podrobné informace o lodi a její schémata. Všechny je důvěrně znám a proto jsem jim věnoval jen letmý pohled. Ale co mě velmi zaujalo byly zeď lemující skleněné desky v jejichž útrobách se kupodivu nacházel papír. Respektive výkresy pokryté prvotními návrhy a představami, jak by mělo vrcholné dílo našich inženýrů vypadat. Jak jsem procházel chodbou, mohl jsem sledovat doslova evoluci Jejího vývoje. Je neuvěřitelné, že práce na této třídě trvaly bezmála 35 let. Její kořeny sahají do doby, kdy vesmír brázdily křižníky třídy Ambassador a samotný projekt byl několikrát uložen k ledu a zase obnoven jen podle toho jak moc se Federaci cítila ohrožena. Ironii je, že nebýt těch biomechanických potvor, tak mohla tahle kráska být ještě pořád jen na papíře…

Hm, asi si budu muset promluvit s lidmi z mého konstrukčního oddělení. Jsem si jistý, že některé výkresy s návrhy, které zde vidím byly ještě včera v mém stole v kanceláři… Ale oceňuji skvělý nápad a práci při vytvoření galerie. K této slavnostní události se to opravdu hodí a účastníci ceremonie to určitě ocení. Opět jsem se ujistil v přesvědčení, že i ve 24. století je tužka a papír nejlepší způsob, jak nechat pracovat myšlenky a představy při tvorbě i tak komplexních objektů, jako jsou vesmírné lodě.

Na vyhlídkovou palubu jsem dorazil právě včas. Křest již začínal. Opřel jsem se o zábradlí lemující druhou palubu sálu, nyní již zcela zaplněného lidmi. Tohle místo jsem si vybral záměrně, nemám rád davy a navíc mám odtud perfektní výhled. Protilehlou stěnu místnosti tvoří transparentní příčka navozující dojem, že je celá místnost otevřená do vesmíru. Už jsem zde byl mnohokrát, ale pohled na zakotvenou loď v celé její kráse mě nikdy neomrzí. Je zde celá admiralita, řada vysokých důstojníků a také celý můj tým a další členové flotily i civilisté. Všichni chtějí být u prvního vyplutí.

Admirál Hayes opět dostál své pověsti excelentního řečníka. Krátký projev zakončil myšlenkou zármutku nad ztrátou Její bezmála legendární předchůdkyně a radostí z Jejího návratu do aktivní služby. Velice výstižně přirovnal dnešní událost ke znovuzrození Fénixe z popela. S tím naprosto souhlasím. Poté přebral od pobočníka láhev šampaňského a bez váhání jí prohodil silovým polem oddělujícím palubu od chladu vesmíru. Pole energie láhev značně zpomalilo, ale i tak jí setrvačnost ve vakuu ponechala určitou rychlost. Pohybovala se elegantně a s grácií dokud se neroztříštila o Její trup přesně v místě, které zdobilo písmeno E. Pro křest naší nové vlajkové lodi jsme nemohli vybrat lepší šampaňské… ročník 2338, rodinné vinice Picardů. Krystalky ledu a střípky skla se pozvolna rozptýlily do prostoru a zanechaly tak ničím nerušený výhled na nápis USS ENTERPRISE NCC 1701 – E.

Loď třídy Sovereign v suchém dokuKřest nové lodi je vždy velká událost, a u této to platí dvojnásob. Ještě chvíli jsem sledoval jak si admirálové potřásají rukama a za potlesku ostatních přítomných jsem prostřednictvím komunikátoru požádal počítač o transport zpět na raketoplán. Byla tu ještě jedna věc, kterou jsem si nechtěl nechat ujít. Za několik vteřin jsem již zadával příkazy na pilotní konzoli. Opustil jsem s Jedenáctkou hangár a navedl jí podél doku od zádě Enterprise po příď. Byl to úžasný pohled sledovat, jak se loď třídy Sovereign probouzí k životu. Warp gondoly začaly doslova žhnout kontrastem modré a červené, hlavní deflektor se žlutě rozzářil a palubní světla ještě více podtrhávala linie lodi. S raketoplánem jsem zaletěl mimo oblast suchého doku tak, abych mohl sledovat první let nové Enterprise E.

Vypnul jsem motory a na otevřeném kanále netrpělivě očekával rozkaz kapitána Picarda k vyplutí. Ten na sebe nenechal dlouho čekat… Prohlédnout si loď v doku stojí rozhodně za to, ale vidět Enterprise v pohybu je něco úplně jiného. Opatrně opustila hranice svého dočasného přístavu a proplula kolem mého raketoplánu. Znovu mě překvapila svou velikostí, když mi svým trupem zakryla prakticky celý výhled. I při rychlosti jakou se pohybovala jsem ještě stačil zahlédnout Její jméno na boku sekundárního trupu a pak už jsem mohl jen sledovat pohasínající záblesk přechodu Enterprise na warp.

USS Enterprise NCC 1701 - ETak a je po všem, nezbývá mi než nastavit zpáteční kurz k velitelství v San Francisku a vrátit Jedenáctku do hangáru, kde budou pokračovat další práce. Čelní průzory mi začala pomalu zaplňovat modrá planeta a já jsem ještě myšlenkami zabloudil zpět k Enterprise… Nádherná nová loď nesoucí legendární dědictví svého jména a zkušená posádka… nic víc není potřeba pro další dobrodružství tam, kam se dosud nikdo nevydal. Tohle ale není nic pro mě. Projekt třídy Sovereign je už skoro rok ukončen a loděnice Utopia Planitia a San Francisco právě pracují na výrobě dalších sesterských lodí Enterprise. Nyní nás bude čekat další práce, a to od základu navrhnout a vytvořit novou loď pro příští generace průzkumníků. Kdo ví na co Picard a jeho posádka při svých toulkách vesmírem narazí, jakému nebezpečí budeme muset čelit. Čeká nás vývoj lodí větších, silnějších, modernějších… a v abecedě je pořád ještě dost písmen na to, aby po dosloužení třídy Sovereign mohla být vlajkovou lodí opět Enterprise. Aby mohla dál pokračovat ve své legendě… přináší nám to štěstí.

kapitán Carth22
autor: Carth22
vydáno: pá 14. října 2011
přečteno: 4432x
komentáře: 9
Facebook Twitter Google+

Další články z této rubriky:

Bajky hvězdoletů – Galaktická dáma  -  pá 3. dubna 2020
Star Max: Rovnováha  -  st 27. prosince 2017
Bajky hvězdoletů – O statečném Tvrdohlavci  -  út 21. února 2017
Bajky hvězdoletů – O zvědavém cestovateli  -  pá 17. února 2017
Trosečníci  -  čt 19. ledna 2017
Bajky hvězdoletů – První podnikavá  -  ne 9. října 2016
Star Trek: JJ (Jak jako?) 5. – Dobrý den na smrt  -  st 23. března 2016
Star Trek: JJ (Jak jako?) 4. – Nouzové přistání  -  ne 20. března 2016
Star Trek: JJ (Jak jako?) 3. – Jsme si Qit  -  čt 17. března 2016
Star Trek: JJ (Jak jako?) 2. – Dělnická třída  -  út 15. března 2016
Star Trek: JJ (Jak jako?) 1. – Požární hlídka  -  so 12. března 2016
Recenze sbírky povídek českých a slovenských autorů, Star Trek KUSY  -  st 17. února 2016
Star Trek: Axanar před soudem  -  čt 31. prosince 2015
Murphyho zákony podle Q - povídka  -  ne 11. září 2011
Star Trek: Voyager - Hadi v trávě "Čas: 56002.3"  -  ne 16. srpna 2009

Star Trek and all related properties are Registered Trademarks of Paramount Pictures, registered by United States Patent and Trademark Office. All rights reserved. THESE PAGES ARE NOT OFFICIAL!

Internetový portál Trekkies.cz je vytvářen a spravován klubem a dalšími redaktory. Je postaven na základech redakčního systému phpRS.

© 2005, Trekkies: TNG