Toto je archiv českého Star Trek portálu Trekkies.cz, který není od ledna 2021 aktualizován a je přístupný pouze ke čtení. Pokračujte prosím na novou verzi webu Trekkies.cz.

Star Trek: Discovery 2x02: „New Eden“ – dojmy, postřehy a spekulace

po 28. ledna 2019      autor: Eodeon      přečteno: 2536x      délka: 9 min      komentáře: 5

plakát k druhé sezóně DISDruhá sezóna Discovery začala epicky. Snaha oslnit, nadchnout a dokázat, že nový Star Trek splňuje i ty nejpřísnější nároky vrcholového sci-fi současnosti, vystihuje pilotní díl „Bratr“ (Brother) ze všeho nejlépe. Po smrti Gabriela Lorcy prozářila někdejší temnotu opanující kapitánské křeslo lodi staronová postava kapitána Christophera Pikea a rozehnala obavy, zda lze pro Isaacsovo nepopiratelné charisma najít odpovídající náhradu. Dokonale typově obsazený Anson Mount disponuje potenciálem stát se nejlepším kapitánem, jakého Star Trek viděl za období téměř celé jedné generace, šarmem se vyrovná předchůdci a v sympatiích dokonce vede. S koncem války s Klingony se navíc zvedl atypicky temný opar prostupující první sezónou a vlastně už sám titul epizody naznačil, že přednost mají postavy a teprve pak akce a efekty. Přesto jsem měl z epizody stále ještě dojem „pouhého“ úvodu sloužícího k seznámení diváků s novými postavami a ústřední zápletkou sezóny. Scházela silnější výpověď.

Druhá epizoda „Nový Ráj“ (New Eden) ji však dodala v míře více než dostatečné. Jedná se o hlavní rys, kterým se připodobnila původnímu Star Treku, vedle aspektů námětu, jakými jsou cesty do vzdálených, neprobádaných končin vesmíru, objevování nových civilizací a uplatňování spekulativně-vědeckých poznatků při řešení problémů. Jak to tak ale ve Star Treku bývá, ideový obsah epizody není při letmém pohledu tak docela konzistentní a může svádět k protichůdným výkladům a tím pádem i ke kontroverzím. A tak jsem se rozhodl podívat se na epizodu bližším pohledem a vyznačit několik významných bodů na interpretační mapě.

USS Discovery sleduje další z rudých signálů, které v minulé epizodě znovu zvířily klid poválečné situace v galaxii. Nachází planetu krátce před (zdánlivě) neodvratným zničením a na jejím povrchu kolonie lidí přenesených nevysvětlitelným způsobem ze Země před dvěma sty lety. Obyvatelé Terralysia jsou přesvědčeni o tom, že byli před jistou smrtí za třetí světové války zachráněni doslova zázrakem. Výsadek kapitána Pikea, komandérky Burnhamové a poručice Owosekun pátrá v místním kostele po prozaičtějším vysvětlení a zároveň s tím po původu rudých signálů a identitě bytostí, které je mají na svědomí. Je však odpověď na tyto otázky dostatečnou cenou za obětování Základní směrnice?

Ikonoklasmus…?

Drobné zklamání ve mně budí neohleduplnost a tezovitost při představení obyvatel Terralysia, respektive New Edenu, zejména stvrzení primitivistického myšlení, vysvětlujícího světová náboženství jen jako reakce na nedostatek racionálních odpovědí na pádné otázky a zároveň coby překážky pro technický vývoj. Na druhou stranu zde lze vytušit i nečekané vyjádření víry v životaschopnost náboženského synkretismu. Kýženou vyváženost idejí do věci vnáší až dialog mezi Burnhamovou a Pikem. O tom více za chvíli.

Jak otázku náboženství coby osobní víry ve vyšší moc, tak otázku náboženství coby formalizované instituce si Star Trek položil nesčetněkrát. Seriáloví hrdinové se při mnoha příležitostech setkali i střetli s bytostmi, které se v porovnání s nimi jevily jako bohové. Mnohé se tak i chovaly a s „pouhými smrtelníky“ zacházely jako s nicotnými figurkami ve své hře (Trelane, Metronové, Excalbiané, bytost z planety Beta XII-A či Nagilum), mnohé další byly jako bohové uctívány (bajorští Proroci, Vaal z Gamma Trianguli VI, Orákulum na Yonadě či bohové národa Edo) a leckteré se za bohy samy považovaly (Apollón, zlovolná bytost z planety Sha Ka Ree a nakonec i sám Gary Mitchell). Další daly přednost přestrojení za síly temna (Ardra a Lucien). Někteří jednali jako zlí demiurgové a trápili hrdiny pro svou zvrácenou zábavu, jiní nabízeli lidem své vedení na cestě k osvícení a formulovali hádanky, jejichž řešení měla odemknout potenciál lidské mysli a otevřít ji netušeným možnostem. Těžko říct, do které z těchto kategorii spadá Q…? Snad do všech.

Spockovy malůvky planeta Terralysium asteroid z temné hmoty výsadek na planetě

Zápletky typicky ústily v odhalení a svržení falešného božstva a to často vzdor Základní směrnici. Představa organizovaného náboženství byla také ve Star Treku mnohokrát napadána. Ostatně sám duchovní otec Star Treku, Gene Roddenberry, byl svým osobním přesvědčením jejím odpůrcem. Ačkoliv se však považoval za ateistu, přesnější by bylo ho popsat jako antiklerikána. Odmítal jakoukoliv konvenční konfesi, přesto projevoval hlubokou víru v kosmické síly dalece přesahující nejen našeho dnešního chybujícího, ale dokonce i vyspělejšího člověka, jakého nám Roddenberry dal za vzor ve své vizi Star Treku. Podstatný rozdíl tkvěl v tom, že Roddenberry byl zároveň humanistou přesvědčeným, že lidské bytosti mají potenciál se dalekosáhle vyvíjet a třeba se i jednou ocitnout na úrovni božstva. Star Trek představuje a vlastně i zosobňuje právě takovou cestu za nejvyšším cílem. Cestu poznání, která se nezastaví ani před ‚nejzazší hranicí‘.

Z mnoha subtilních, ale velmi závažných momentů v seriálech je znát, že podobný postoj přijal za své i Star Trek jako takový. V epizodě „Kde vládne ticho“ (TNG: Where Silence Has Lease) sice kapitán Picard plnou silou vůle vzdoruje necitelné bytosti, která má nad ním a jeho posádkou absolutní vládu; ve slabé chvilce, když tuší brzký příchod smrti, se však vyznává z víry v posmrtný život. A ještě spíše je tu nedotknutelný, „svatý“ okamžik smrti Jadzie Dax, která věnuje poslední chvilky svého života modlitbě k Prorokům, jež smířlivě oslovuje jako bajorské bohy i jako entity z červí díry. Star Trek tedy dovedl najít smír mezi oběma přístupy. Zároveň si však uchoval víru, že vědecký pokrok jednou promění všechnu víru v prosté poznání.

Michael Burnhamová se oproti Jadzii Dax ukazuje být v téhle konkrétní věci modelovou vědeckou důstojnicí, když při poradě hájí přísně skeptický postoj a později ve stejném duchu popisuje „zjevení“ rudého anděla v předchozí epizodě. Vyváženější postoj tentokrát představuje Pike, když cituje Clarkův třetí zákon a ve Star Treku tak konečně zazní krédo, kterým se vlastně celý fenomén od prvopočátků řídil – jakákoliv dostatečně pokročilá technologie je nerozlišitelná od magie, respektive božstva. Hrdinové všech seriálů se octli v situacích, kdy byli buďto nerozlišitelní od božstev pro méně pokročilé civilizace, nebo naopak sami sotva rozlišovali nepoměrně vyspělejší entity od božstev.

Paralely Základní směrnice

V „Novém Ráji“ se posádka Discovery ocitá paradoxně v obou situacích zároveň. Na jedné straně musí odolat pokušení zaplést se příliš hluboko do struktur obyvatel Terralysia. Na straně druhé musí postupovat opatrně při pátrání po rudých andělech a nedopustit se při kontaktu s touto jistě velice mocnou kulturou stejné lehkovážnosti, jaká posledně odstartovala válku. Přestože došlo v menší míře k jejímu porušení, dočkala se otázka Základní směrnice příkladně vážného posouzení a její porušení nastalo pod tíhou pádnějších důvodů, než tomu leckdy bylo v jiných seriálech. Také není od věci, že smyslem tohoto nařízení je zabránit důstojníkům, aby je relativní technická pokročilost přiměla stavět se nad méně pokročilé civilizace a hrát si na bohy.

Podobnou filozofii možná razí i entity zodpovědné za přesun a záchranu Terralysianů. Ocitám se zde sice na vratké půdě pouhých spekulací, ale přesto se najde několik poukazů, o které bych se mohl opřít. Tyto bytosti – jsou-li jimi vůbec titíž rudí andělé, za nimiž se Discovery žene napříč galaxií – se rozhodly neodhalit svou podstatu zachráněným lidem a ponechaly je na novém světě bez vymožeností, na které byli zvyklí. Ani je nevyvedly z omylu, když si Terralysiané formulovali vlastní, nadpřirozené vysvětlení pro svůj nový život. S trochou domýšlení je nasnadě předpokládat, že považovaly za dobré, když přeživší budou takoví, jakými se stanou vlastními silami. Neovlivněni cizím vměšováním.

Jistou spojnici se Základní směrnicí zde tedy je možné načrtnout. Další souvislost mohou skýtat rudé signály jako takové, které se doposud v obou případech projevily jako jakési majáky, kdy lákaly pozornost hrdinů, směrovaly jejich cesty a zavedly je na místa, kde bylo třeba jejich zásahu. Bytosti zodpovědné za tato znamení jsou nejspíše plně schopné zachránit ať už raněné z lodi USS Hiawatha či lidi z kolonií na Terralysiu. Přesto usilují přimět hrdiny Discovery, aby tak učinili právě oni a ještě jim v tom napomáhají pomocí indicií a fantómů. Domnívám se proto, že signály předznamenávají zkoušky, které mají prověřit hrdiny. Ať už jejich principy, jejich vynalézavosti či jejich víru. Když se odrazím od Spockových slov z traileru, pak právě na výsledku těchto zkoušek nejspíše závisí přežití „všeho inteligentního života v galaxii“.

Tilly, Saru a doktorka Pollardová vize anděla kapitán Pike instruuje zbytek výsadku návštěva ze záhrobí 

Hypotézu, že dosud nespatřenými antagonisty druhé sezóny se možná ukážou být Iconiané, jsem zavrhl ani ne minutu poté, co mě napadla. Příliš věcí na ní nedávalo smysl. Neměl jsem ale žádnou, kterou bych jí nahradil. Až do nynějška. Kolonie lidí z předwarpové éry, přemístěných na vzdálenou idylickou planetu, mi připomněla Ochránce (Preservers) z epizody „Rajský syndrom“ (TOS: Paradise Syndrome) a podobných úkazů se ve Star Treku vyskytlo více, například v epizodách „Severka“ (ENT: North Star), či „Sedmatřicátníci“ (VOY: The 37’s). Jsou-li rudí andělé Ochránci z Původního seriálu, znamená to ještě těsnější sblížení nejnovějšího seriálu s tím nejstarším.

Na rozdíl od teorie o Iconianech, považovaných až do mise USS Yamato k Iconii za pouhý mýtus, bylo působení Ochránců hrdinům Původního seriálu dobře známo. Teorie o jejich existenci tudíž klasický Star Trek časově předcházejí a v Discovery se tak vytváří potenciál k zapracování tohoto motivu. Zároveň je třeba na tomto místě zbořit zažitý mýtus, podle něhož jsou Ochránci (Preservers) týmiž bytostmi jako protohumanoidé z epizody „Závod“ (TNG: The Chase). Ronald D. Moore možná mínil oba prastaré druhy jako jeden a tentýž, nicméně úmysl neobstojí tváří v tvář chronologii, podle níž protohumanoidé vymřeli řádově před stovkami milionů let, zatímco Ochránci byli v galaxii aktivní ještě přinejmenším před řádově stovkami let vzhledem k éře kapitána Kirka a dostávali se do kontaktu s jinými inteligentními bytostmi.

Ať už se však tajemství druhé sezóny Discovery ukáže být tajemstvím Ochránců, Organianů, či jiné, dosud neznámé civilizace bytostí, věřím, že představuje konflikt dvou nepředstavitelně mocných frakcí, z nichž jedna usiluje očistit Mléčnou dráhu od inteligentního života, zatímco druhá pomáhá hrdinům zformulovat důkaz, že lidé a ostatní civilizace galaxie jsou hodny přežití. Mám-li pravdu, mohou se nakonec největšími antagonisty lidí ukázat být lidé sami. Zvláště, má-li se do věci v jednom z příštích dílů zaplést císařovna Philippa Georgiou a Oddíl 31.

Snad jsem si toho nyní dovolil předpovědět mnoho, ač s málem důkazů. Nakonec, všechny alespoň trochu podložené teorie o vývoji první sezóny se nakonec ukázaly jako pravdivé, od Tylerovy pravé podstaty, přes identitu císařovny zrcadlové říše až po Lorcův původ. Jednu věštbu ale přeci jen ještě učiním, nebo spíše takovou „modlitbu“: Nechť jsou následující epizody Discovery alespoň tak skvělé jako byl „Nový Ráj“.

kapitán flotily Eodeon
autor: Eodeon
vydáno: po 28. ledna 2019
přečteno: 2536x
komentáře: 5
Facebook Twitter Google+

Star Trek and all related properties are Registered Trademarks of Paramount Pictures, registered by United States Patent and Trademark Office. All rights reserved. THESE PAGES ARE NOT OFFICIAL!

Internetový portál Trekkies.cz je vytvářen a spravován klubem a dalšími redaktory. Je postaven na základech redakčního systému phpRS.

© 2005, Trekkies: TNG