Tento díl jsem si vybrala hned z několika důvodů. Jednak bych se nikdy nechtěla žádným způsobem změnit na cizí druh, hlavně tedy ne způsobem, který by mi sebral identitu, části končetin, některé vnitřní orgány, vlasy… a učinil ze mě ovečku, pardon včelu. Pak je tenhle díl pro mě hodně zvláštní svou polohou na časové ose celé borgské neúspěšně vměšovací taktiky do vývoje lidstva. Tohle se pokusím vysvětlit dál a trochu do toho zamotám bytost Q, která tím, že lidi seznámila s Borgy, nejspíš může za to, že se uskutečnil První kontakt a pak všechny ty následné mise. No a pak jsem si tenhle díl vybrala také proto, že regenerace je mou nejoblíbenější činností, ve které jsem fakt dobrá. Vlastně heslo „odpor je marný“ razím každou chvíli, když mě posedne únava, a je jedno, jestli jsem třeba zrovna v práci. Prostě všechno ostatní je v tu chvíli irelevantní a já jsem ochotna podlehnout. Bohužel například zrovna v té práci nepotřebuji, aby mi něco nakazovala kolektivní mysl. Tam bohatě stačí jeden hlas – ten můj, který radí být výkonná a pokud možno první. A vzhůru.

Jediný borgský díl v Enterprise byl zároveň 49. epizodou tohoto seriálu. Poprvé byl vysílán 7. 5. 2003. Jeho děj nás částečně zavede na Zemi a odkazuje nás až do doby Prvního kontaktu mezi Zemí a Vulkánem.

Zápletka

Skupina pozemských vědců najde v Arktidě trosky sto let staré borgské lodi a dvě těla. Samozřejmě vůbec netuší, kdo Borgové jsou nebo co na Zemi dělají, ale jako objev je to natolik zaujme, že až do doby, než na ně rozmrzlé a zregenerované borgské skoro zombie zaútočí, si vůbec nevšimnou, že jsou v průšvihu.

Poté skoro desetičlenná skupina vojáků malého Společenstva odlétá ze Země a míří pryč s cílem jak jinak než asimilovat všechno, na co narazí. Naštěstí Flotila o nich ví a tak kontaktuje Enterprise, aby zastavila skupinku uprchlíků, která ale mezitím celkem neškodnou lidskou loď, v níž prchá, dokáže slušně technologicky zdokonalit.

Posádka kapitána Archera nejprve zachytí nouzové volání z tarkaleanské transportní lodi. Její posádka v té době už jaksi není sama sebou, ale lidem z Enterprise se povede dva z nich dostat na ošetřovnu a doktor Phlox se dá do výzkumu jejich divné nemoci. Oba se následně probudí, napadnou doktora i ostrahu a pak si klidně odejdou z ošetřovny a začnou vylepšovat systémy Enterprise. Pozemský transport zatím uniká a dvojice návštěvníků narušuje systémy lodi natolik, že kapitánovi nezbývá, než s nimi prostě a jednoduše udělat krátký proces. Jak o dvě stě let později prohlásí jistý člen posádky Voyageru „Borgové letící vesmírem nikomu neublíží.“

Enterprise dohání pozemskou loď a posádka se seznamuje s úpravami, které Borgové provedli. Trip zkoumá, jak by šly odstranit, zároveň ale s Malcolmem rozvinou teorii o možnosti vylepšení zbraní. T'Pol navrhuje kapitánovi neriskovat a při první příležitosti pronásledovanou loď zničit. Phlox zase řeší svůj zdravotní stav a schopnost odolávat pokušení podlehnout změnám, s nimiž se jeho tělo zatím dokáže vypořádat. Nanosondy ho pomalu mění, ale naštěstí včas zjistí, jak je zastavit.

Střet s vetřelci je rychlý. I když se některým povede dostat na Enterprise, jsou zneškodněni stejně jako původně pozemská loď, která je následně zničena. Znepokojivým faktem ale zůstává poslední čin malého Společenstva. To totiž stačilo odeslat subprostorovou zprávu někam na souřadnice v kvadrantu delta. Poletí tam dvě stě let a obsahuje polohu Země.

Hlášky

Kapitán v databázi najde 89 let starou zmínku o vyprávění Zeframa Cochrana.

Archer: „Zmínil se o kybernetických tvorech z budoucnosti, kteří se snažili zabránit jeho prvnímu letu warpem. Říkal, že je porazili lidé, kteří byli rovněž z budoucnosti.“
T'Pol: „Pokud vím, byl Cochrane proslulý svými smyšlenými příběhy. Také je o něm známo, že býval často opilý.“
Archer: „Nikdo ho nebral vážně, tak to později odvolal, ale musíte uznat, že je zde velká podobnost.“

Malé zamyšlení

Lehce jsem se zamyslela už na začátku, nicméně i tady něco přidám – snad vysvětlení, proč do toho zapojit Q. Položila jsem si otázku, „kdo může za to, že se Společenstvo dostalo na Zemi? Klidně mi to vyvraťte, přidejte svůj názor, protože ať o tom přemýšlím, jak chci, vychází mi teorie, podle níž lidé cestují vesmírem proto, že se Q nudil.

Kdyby totiž v budoucnu posádka kapitána Picarda nepotkala Společenstvo díky Q tak, jak se to stalo, Společenstvo by ve 24. století obdrželo zprávu vyslanou z Archerovy doby. Zaletěli by na Zemi a zbytek si dokážeme domyslet. Nepřipravené lidstvo by nemělo šanci a bylo by asimilováno. Jenomže… to by bez borgského zásahu v době Prvního kontaktu bylo lidstvo, které žádný neprodělalo. Dost možná by díky tomu nevznikla Federace a lidé by zůstali na Zemi. Tam by se časem rozpoutala čtvrtá světová válka a vrátila by je do doby kamenné. Borgové, hnáni signálem, by přiletěli ke zbídačené Zemi, kde by nebylo co asimilovat, ale zároveň jako k místu, k němuž je odkazuje dvě stě let stará zpráva, která vlastně nemohla odejít. V tu chvíli by to v mysli Společenstva začalo šrotovat a časový paradox by bylo nutné napravit. Uskutečnila by se cesta do minulosti a tedy i První kontakt tak, jak to známe.

Ale protože lidé Borgy poznali díky Q, dá se předpokládat, že se zpráva z 22. století jednoduše cestou do kvadrantu delta ztratila v kosmickém šumu a tedy jedině Q může za to, že lidé poznali Borgy, učinili První kontakt a vydali se zkoumat hvězdy.

A teď už jsme opět ve 22. století. Malé Společenstvo z Arktidy bylo zlikvidováno, ale na Zemi pořád zůstaly nějaké trosky z borgské koule. A jak víme, borgské posádky nebývají dvoučlenné. Je dost možné, že v Arktidě zůstalo ještě něco, což mi momentálně způsobuje jenom další bolest hlavy a touhu jít regenerovat.

Zajímavosti

V tomhle případě spíš zapeklitosti. Phlox například klidně tvrdí, že se borgské nanosondy dají neutralizovat omikronovou radiací. Chápu, proč to v budoucích dílech nepoužili – prostě proto, že budoucí díly byly natočeny dřív (další paradox). Ona je Enterprise z mnoha důvodů – a právě asi i z důvodu takové neuvěřitelnosti podobných věcí – některými fanoušky odmítána. Jo, i takové názory jsem slyšela. Ale protože je vesmír sám o sobě zajímavý a vesmír Star Treku snad úplně nejzvláštnější, není důvod mu vyčítat, že si s námi zahrává, jak potřebuje.

Další zajímavostí je herec Vaughn Armstrong (admirál Forrest). Víte, že drží prvenství v počtu postav ze Star Treku, které si zahrál jeden herec? Je jich dvanáct a seznam najdete na stránkách CZK v obsahu právě k tomuto dílu. Odkazy vás tak zavedou k dalším jeho rolím, o nichž jste třeba doteď netušili, že je ztvárnil.

A určitě ne poslední důležitou věcí je způsob navigace podle pulsarů. S touhle myšlenkou se setkáme na konci dílu, když kapitán dostane od doktora zprávu, kterou Phlox zachytil v době, kdy byl ještě součástí kolektivního vědomí. Zpráva obsahovala souřadnice Země, respektive frekvence pulsarů s geometrickými mírami ve světelných letech. V současnosti (teď se zase vraťte na Zemi a do 21. století) známe polohu asi dvou tisíc takovýchto hvězd a myšlenku vesmírné navigace díky těmto majákům rozvinuli někteří vědci už dávno. K výzkumu a třeba i vytvoření takové kosmické GPSky – i když tady spíš asi SPSky (space positioning system) – nám donedávna bránily chybějící znalosti o chování pulsarů a mírné technické nedostatky. Takže hodně stručně řečeno, jak se neztratit ve vesmíru, to už víme dávno, teď je potřeba jenom vyrazit.