Recenze epizody „Kitumba“ ze seriálu Star Trek: Phase II

st 8. ledna 2014      autor: Eodeon      přečteno: 4973x      délka: 9 min      komentáře: 16

"Kitumba" - plakátBylo 31. prosince 2013 a zbývala hodina do půlnoci, když byla po letitých odkladech zveřejněna nejnovější epizoda fan seriálu Star Trek: Phase II jménem „Kitumba“. Stala se tak poslední velkou startrekovou událostí loňského roku. Od nynějška je pro české fanoušky k dispozici i s českým titulkovým překladem, jako je tomu i v případě předchozích pěti epizod. Seriál vznikl již před deseti lety pod názvem Star Trek: New Voyages coby snaha využít novodobé filmařské metody k navázání na světově zdaleka nejproslulejší Původní seriál. S každou další epizodou prudce stoupaly nároky, které na sebe fanfilmaři kladli, a s nimi i kvalita jejich práce. V půli své pouti se obnovená mise hvězdné lodi Enterprise přejmenovala na Phase II. Složila tím poklonu nikdy nezrealizovanému seriálovému pokračování Původního seriálu stejného jména, které se chystalo v druhé polovině sedmdesátých let, ale nakonec namísto něj vznikl první film – Star Trek: The Motion Picture. Producenti v době přejmenování již nesmírně populárního fan seriálu si tehdy uložili za cíl adaptovat jen to nejlepší ze scénářů, které z různých důvodů nikdy nebyly realizovány.

Enterprise, Constitution a Saladin u stanice K-7„Kitumba“, v pořadí devátá epizoda Phase II dlouhého formátu, reprezentuje přesně toto úsilí. Vznikla na základě ambiciózního scénáře (či spíše konceptu scénáře) startrekového „veterána“ Johna Meredyth Lucase pro nerealizovaný původní seriál Phase II. Diváci se v ní měli prvně dočkat hlubšího vhledu do kultury – v této době stále ještě nepřátelských – Klingonů, čehož se nakonec dočkali až díky Nové generaci a filmu Neobjevená země. Enterprise je totiž v „Kitumbovi“ vyslána přímo na domovskou planetu Klingonů, jelikož pouze osobní konfrontace s vůdcem Klingonské říše skýtá naději odvrátit hrozící válku osudnou pro obě strany konfliktu. Ve filmových pokračováních a v Nové generaci se ovšem podoba klingonské kultury velmi vzdálila Lucasově někdejší vizi. V původním konceptu netřímá nejvyšší moc v Říši kancléř předsedající Vysoké radě, nýbrž svatý císař řečený Kitumba – přímý potomek rodové linie Kahlesse Nezapomenutelného. Nejvyšší vojenské postavení pak zaujímá válečný pán a Kitumbův regent v jedné osobě, zatímco Kitumba sám je odkázán spíše jen na ceremoniální úlohu. Ve vládním systému a kastovní klingonské společnosti se odráží model feudálního Japonska či antické Sparty. Ani domovská soustava klingonského národa neodpovídá pozdější představě. Domovský svět se nazývá Ultar, kde rovněž sídlí středisko armády. Ultar obíhá stejnou hvězdu, jako téměř nedotčená Svatá planeta, na níž přebývá Kitumba.

Klingoni na své domovské planetě Qo'noSSe všemi těmito radikálními rozdíly oproti vžitému obrazu klingonské kultury se filmaři z Phase II museli vypořádat a nadto ještě přemostit výrazný rozdíl mezi podobou Klingonů z Původního seriálu ve srovnání s těmi pozdějšími. Řeč přitom není jen o jejich vzezření, které elegantně vysvětlila dvojice epizod seriálu Enterprise „Onemocnění“ (Affliction) a „Postižení“ (Divergence). Řeč je o patrných rozdílech v mentalitě, chování a intencích Klingonů, kteří se v Původním seriálu nejeví ani zdaleka tak silně vázáni konceptem cti, jak vyžaduje pozdější představa. V tomto gargantuovském úkolu tvůrci uspěli téměř bez zaváhání. Děj umístili na fanouškům důvěrně známou domovskou planetu Klingonů Qo'noS (podle alternativního zápisu „Kronos“) a ztotožnili jí se Svatou planetou z původního scénáře. Sídlo flotily Ultar odsunuli do vedlejší sluneční soustavy. Výchozí podobu klingonské politiky a společnosti převzali s drobnými obměnami z Lucasovy původní vize a koncept přepsali do finální podoby scénáře tak, aby výsledek vystihl přerod od starého paradigmatu k novému. „Kitumba“ má díky tomu daleko větší význam než „pouhé“ adaptace historicky hodnotného scénáře ze „zákulisních dějin“ Star Treku. Představuje takřka esenciální mezičlánek, který dosud v řetězci kontinuity fikčního světa znatelně scházel.

Peter Kirk, Chekov, James Kirk a UhuraFanoušci, kteří lpějí na co nejtěsnějších vazbách napříč kontinuitou (příkladem budiž autor recenze), se mohou těšit z nepřeberného množství odkazů na rozmanité spektrum děl. Vyjma všeho toho, co již bylo jmenováno výše, je odkazováno například na Abramsův reboot, většinu filmů s původní posádkou nebo dokonce i na jednu epizodu seriálu Voyager a přinejmenším jednu epizodu seriálu Deep Space 9. Vyskytují se i četné souvislosti, které epizodu propojují s dalšími fan seriály a v neposlední řadě náznaky souvislostí s licencovanými produkty (nijak nevysvětlené zmizení Organianů může mít původ například ve videohrách Starfleet Command či v první pokračující sérii TOS komiksů od DC). Phase II navíc rozvíjí i kontinuitu vlastního seriálu. Především se to týká postav. Významná role tak připadla například postavě Kirkova synovce Petera, kterého do posádky Enterprise uvedl dvojdíl „Oheň a krev“ (Blood and Fire), velký prostor dostává také postava DeSalla, Chekov se ujímá pozice šéfa ostrahy a znovu se objevuje i mladý Vulkánec Xon, jehož postava měla nahradit Spocka v původním Phase II. Z USS Farragut byl na Enterprise přeložen zbraňový expert, nadporučík Prescott. Naopak Sulua budou diváci vyhlížet marně. Ještě větší změny na diváky čekají s premiérou příští epizody, „The Holliest Thing“, v níž dojde mimo jiné i k refitu Enterprise. Ano, podle této chronologie předcházela finálnímu refitu z The Motion Picture přinejmenším jedna velká úprava provedená již v druhé polovině pětileté mise. Snad si filmaři i v následující epizodě poradí s kontinuitou tak dobře, jako se jim to podařilo v případě „Kitumby“.

Pohled, z něhož kapitánům Federace tuhne krevHladké napojení na ostatní filmy a seriály – tato „makro-kontinuita“, pokud odpustíte ten novotvar –, tedy problematická není. V případě „mikro-kontinuity“, kontinuity v rámci epizody samotné, již vlivem neobratné režie došlo k několika méně závažným, nicméně rušivým zádrhelům. Návaznost scén vždy nepůsobí tak plynule, jak je divák zvyklý z oficiálních seriálů, nebo i dřívějších epizod Phase II, a občas zde dochází k i přímým rozporům, jakkoliv jsou stěží postřehnutelné. Místy i řazení jednotlivých záběrů ubližuje věrohodnosti. Pokud mají například dva střihem napojené záběry viditelně rozličné optické a tím pádem i výtvarné vlastnosti, liší se nasvícením, hloubkou ostrosti i barevným zpracováním, kazí to estetický dojem. A ještě hlouběji ho sráží místy velmi nevzhledné kamerové kompozice. V případě těchto kazů jsou na vině spíše strastiplné okolnosti vzniku epizody, kdy producenti neměli celé roky přístup k natočenému materiálu a neměli vliv na nešikovné zásahy, kterých se na něm dopustil režisér. Vzhledem k problémům, které vývoj epizody provázely, je až s podivem, jak vynikajícího výsledku se nakonec podařilo dosáhnout během postprodukční práce na střihu a mixáži zvuku v posledních několika měsících před uvedením.

Transport na Qo'noSZ ostatních technických kategorií ohromí masky, výprava a počítačem generované vizuální efekty. Už krátce po premiéře „Kitumby“ se vyskytl bonmot, že se jedná o fan film s vůbec nejvyšší produkční hodnotou ve své kategorii a výrok to není ani trochu nadsazený. Přinejmenším mezi fan filmy podle Star Treku bychom těžko hledali nějaký s lepšími maskami. Nesmírně zapůsobí i exteriérové provedení domovské planety Klingonů, na kterou se během nočních natáčení dočasně proměnila bastionová pevnost z 18. století Fort Ticonderoga. Záběr, v němž se výsadek transportuje na Qo'noS před hradby Prvního města a za Kirkem a jeho družinou lze spatřit legendární budovu Vysoké rady, patří k vůbec nejsilnějším. Stejně opojné pocity vyvolávají i všechny záběry na vesmírné lodě, záběry, které nepostrádají kamerovou dynamiku nevídanou nejen v Původním seriálu, ale s výjimkami posledních dvou filmů ve Star Treku obecně. Modely klingonských lodí jsou vypracované do nejmenších detailů a vyskytují se mezi nimi i zcela nové designy. Fascinující detaily lze pozorovat i na modelu lodi Enterprise, kdy se chvílemi až zdá, jako kdyby bylo možné nahlédnout okny dovnitř a prohlížet si útroby lodi.

Nechybí ani filmová pyrotechnikaVzhledem k obecně vysoké technické úrovni zamrzí několik zbytečných scenáristických pochybení. Jak místy kostrbaté dialogy, tak popletené jednotky astronomických vzdáleností ubližují srozumitelnosti děje. Naštěstí se však jedná jen o okrajové a snadno přehlédnutelné nedostatky. Snadné orientaci v ději ale nepomáhá ani velmi zhuštěné vyprávění – nevyhnutelný důsledek snahy zkrátit scénář dimenzovaný pro dvojepizodu na formát jedné hodinové epizody. Divák se proto musí bedlivě soustředit. O to více si ale „Kitumbu“ vychutná i při opakovaném zhlédnutí a třeba přitom objeví i skryté odkazy, kterých si dříve nepovšiml. I při rychlém tempu vyprávění si ale lze náležitě vychutnat na poloprofesionální poměry velmi obstojné výkony herců a kochat se dokonale autentickými kostýmy a lodními interiéry. Zatímco posedlostí vystihnout kostýmy a kulisy Původního seriálu do nejdrobnějších detailů jsou tvůrci Phase II již pověstní, v případě hereckých ztvárnění klasických postav zvolili cestu nenapodobovat původní představitele a postavám vtisknout osobité pojetí. Volba to byla moudrá a daleko uctivější k originálu, než by byla pouhá imitace herectví Shatnera, Nimoye či DeKellyho. O to větší znepokojení vyvolává oznámení, že představitel Jamese Kirka a výkonný producent seriálu James Cawley od příště přenechá kapitánské křeslo profesionálnímu herci Brianu Grossovi a činný zůstane pouze za kamerou. O hereckých kvalitách a pro roli Kirka potřebném osobním šarmu Briana Grosse není po zhlédnutí krátkého vinětu „Going Boldly“ pochyb. Cawleyho odchod přesto zamrzí, nejen proto, že byl jednou z mála stálic seriálu, kde bývají představitelé hlavních rolí až příliš často obměňováni.

Unikátní design klingonského křižníkuStar Trek: Phase II opět potvrdil svou pozici nejlepšího startrekového fan seriálu současnosti. Znovu ohromil tím, co všechno lze dokázat za mizivý rozpočet a s velmi omezenými prostředky, pokud je láska ke Star Treku dost silná. „Kitumba“ sice nedosahuje vrcholů seriálu, jimiž jsou epizody „Oheň a krev“ (Blood and Fire), „Na světě mít času dost“ (World Enough and Time) a „Dítě" (The Child), drží ale standardně vysokou úroveň. Nejen pro kvalitu zpracování, ale i z povahy samotného příběhu je „Kitumba" povinností pro každého fanouška. Díky Phase II začal rok 2014 pro Star Trek přímo výtečně. Nezbývá, než si přát, aby to vydrželo, a těšit se na únorovou premiéru následující epizody.


Zájemci mohou „Kitumbu“ a předchozí epizody zdarma stáhnout na řadě webů. Nejlépe je obrátit se na německý web startrekphase2.de, kde jsou k dispozici rovněž titulky v několika jazycích, včetně toho českého. Epizody se zde nacházejí i v podobě online streamu a ten by měl fungovat i na chytrých telefonech. Větší výběr formátů a úrovní kvality nabízí mirror J. Aleca Westa p2trek.com, ale můžete využít i oficiálního YouTube kanálu Phase II a vybrat si z mnoha úrovní kvality i tam. Vůbec nejvyšší kvalitu je možné získat stažením epizody „Kitumba“ právě z YouTube, pokud víte, jak na to (pomůže například spolehlivý a často aktualizovaný program YouTube Downloader). Epizoda je zde totiž dostupná i v HD rozlišení v 1080p a lze ji promítat i na HD televizích. Časování českých titulků odpovídá i této verzi epizody. Po stažení z YouTube bude soubor velký cca 1,32 GB, pokud nastavíte stahování v nejlepší dostupné kvalitě. Najdete-li si okamžik, podělte se o svůj názor nebo dojem ze sledování v komentářích k článku.

kapitán flotily Eodeon
autor: Eodeon
vydáno: st 8. ledna 2014
přečteno: 4973x
komentáře: 16
Facebook Twitter Google+

Star Trek and all related properties are Registered Trademarks of Paramount Pictures, registered by United States Patent and Trademark Office. All rights reserved. THESE PAGES ARE NOT OFFICIAL!

Internetový portál Trekkies.cz je vytvářen a spravován klubem a dalšími redaktory. Je postaven na základech redakčního systému phpRS.

© 2005, Trekkies: TNG