Určitě není třeba nikomu představovat Quarkova nejvěrnějšího zákazníka Morna, od kterého jsme - i přes jeho proslulou upovídanost - neslyšeli za celých sedm let seriálu Star Trek: Deep Space Nine ani slovo. Jeho představitel, Mark Allen Shepherd, poskytl serveru StarTrek.com rozhovor, jehož dokončení si nyní můžete přečíst. Dozvíte se nejen, jak to bylo s Mornovou maskou, ale třeba i to, jak je možné, že můžeme v kajutách posádky spatřit některé Markovy výtvarné práce.

odkaz na 1. část rozhovoru

Měl jsem rád svůj tým maskérů?

Shepherd: Ačkoliv tam byli i jiní, se mnou pracovali ocenění umělečtí maskéři Hank Edds a David Quashnick. Mornovi se asi nejvíc věnoval David. Tyto lidi nemám nic než v úctě. Byli to mí kámoši. Starali se o mě od půl páté ráno až do doby, než bylo zapotřebí provést odlíčení, kdykoliv bylo nutné na place poupravit make-up nebo jej po obědě očistit. Byli tam vždy, když se mi maska začala kolem očí odlepovat, nebo bylo potřeba nanést trochu více barvy či K-Y želé pro zdravý lesk.

Co nám ještě povíte o Mornově masce?

Shepherd: Na svoji práci na DS9 budu vždycky velmi pyšný. Nosit Mornovu masku k tomu neodmyslitelně patřilo a tak jsem to taky tehdy bral. Průměrně jsem v ní každý pracovní den strávil třináct hodin. První Mornovu hlavu vymodeloval Vincent Niebla. Byla použita k výrobě formy, ze které pak vzešly všechny budoucí masky. Pokud vím, během natáčení DS9 to činilo dvanáct, možná třináct kusů. Průměrně to byly dva za sérii. První Mornova maska byla vycpána, osazena skleněnýma očima a poslána na putovní startrekové turné. Další jeho masky šly na různé startrekové výstavy. Michael Westmore mi po skončení seriálu řekl "Myslím, že by sis měl jednu nechat", a daroval mi poslední Mornovu masku. Řekl jsem mu, že pokud bude souhlasit, potěšilo by mě, kdyby si vzal některou z mých výtvarných prací. A tak jsem ho jel asi s pěti nebo šesti oblíbenými exempláři navštívit u něj doma. Michael si vybral fotomozaiku tvořenou černobílými fotografiemi, které byly ořezány do malých čtverců a nalepeny na desku o velikosti A3, a následně dodělány polyuretanovým lakem. Je to tmavá, komplexní kompozice s abstraktními tvářemi, které mají tak nějak cizokrajným způsobem picassovský půvab. Je to rozhodně jeden z mých oblíbených kousků.

Do jaké míry vás ohromilo, jak oblíbenou a kultovní postavou se Morn stal? Fanoušci ho zbožňovali a stále zbožňují. Byl jste všude - na obálkách časopisů apod.

Shepherd: Byl jsem tak ohromen, že jsem musel mít výtisk od každého časopisu s Mornem na obálce, anebo pokud byl i uvnitř. Šlo o přední strany Entertainment Weekly, Starburst, MAD magazine, Fangoria, DS9 comic books, Newsweek, TV Guide, Star Trek Magazine, Starlog, Deep Space Nine Magazine a jiné. Bylo neuvěřitelné, když mi studio začalo doručovat velké hnědé obálky plné fanouškovské pošty. A tak to pokračovalo během celého seriálu. Bylo mi řečeno, že na každý dopis připadá odhadem 15000 fanoušků. Když jsem jich dostal tisíc, znamenalo to, že Morna zbožňuje nějakých patnáct milionů fanoušků. Postavu, která za sedm let neřekla v seriálu ani slovo. Tak moc jsem byl ohromen. Jednou se mě nějaký člověk z propagace zeptal "Věděl jste, že nám bylo produkcí řečeno, ať u vaší postavy trochu ubereme? Začínáme totiž dostávat více žádostí o fotografie Morna, než je tomu u některých hvězd seriálu." V Německu, kde teď žiji, byl k 50. výročí Star Treku sestaven v místním časopise TV Guide & Movie žebříček deseti nejkurióznějších příběhů ve startrekové historii, a Morn skončil pátý. Je to jedna z věcí, které tomu dodávají téměř magický účinek. A zdá se, že si to žije svým vlastním životem - a to je něco, za co jsem velmi vděčný.

Poskytl jste pro natáčení některé své výtvarné práce. Přibližte nám to. Jak se to stalo?

Shepherd: No, vzpomínám si, že týden poté, co se Morn objevil na obálce časopisu Entertainment Weekly, se během obědové pauzy otevřely velké dveře do místa natáčení a dovnitř vešli Mickey Michaels a Penny Juday z uměleckého oddělení DS9. Oba mě v určitém okamžiku zpozorovali a začali mluvit o obálce toho časopisu. Já jim odpověděl "Děkuji. Taky dělám do umění, tak pokud byste chtěli, rád bych vám ukázal některé své práce." Další den se pracovalo, a tak jsem přinesl krabici s velkými fotkami svých obrazů. Když jsem je Mickeymu a Penny ukázal, okamžitě na ně zapůsobily a řekli mi, že je to přesně to, co shánějí na výzdobu kajut hlavních postav. Následující den jsem měl volno, tak jsem přišel a dohodli jsme se. Od té doby bylo jako dekorace použito čtyřiadvacet mých prací, včetně výrazných barevných akvarelů, fotomozaik, koláží, a rovněž kombinované techniky. Byla mi také doporučena firma s rekvizitami, která zásobuje celý hollywoodský zábavní průmysl. Měl jsem to štěstí, že mi řadu prací vzali, včetně velkoformátových fotografií, obrazů a jiných. Dodnes dokonce bývají pravidelně brány na různé výzdoby a stále mi párkrát za rok chodí šeky za jejich použití.

Kde jsou ty práce teď?

Shepherd: Nedopočítal jsem se úplně všech. Šel jsem si je po skončení seriálu vyzvednout, ale zjistil jsem, že některé kousky záhadně zmizely. Jinak jich bylo hodně prodáno na dražbě pořádané William Campbell's Fantasticon, který podporuje nemocnici pro herce a jejich rodiny (Motion Picture & Television Country House and Hospital). Campbella by si někteří mohli pamatovat z role klingonského kapitána Kolotha z TOS epizody The Trouble with Tribbles (Trable s tribbly) či několika dílů DS9, anebo jako superbytost jménem Trelane z The Squire of Gothos (Zeman z Gothosu). Některé mé práce určené na rekvizity byly prodány, jiné stále mám.

S kým z dřívějška jste stále v kontaktu?

Shepherd: Vždy se rád potkám se svými dávnými přáteli z DS9 i jiných seriálů, a samozřejmě s fanoušky z conů. Mám účet na Facebooku, což je dle mého skvělý způsob, jak zůstat ve spojení s rodinou a přáteli, jinak by někteří nejspíš zůstali mimo dosah. Většinu svého času věnuji své báječné ženě a rodině. Cením si svého soukromého života, který naštěstí pro mě sedm let chránila Mornova maska. Můžu jít kamkoliv, aniž bych byl poznán - s výjimkou conů, nebo když se rozhodnu z této anonymity vystoupit. Neříkám to z důvodu nezájmu. Rád pracuji a budu pracovat s každým, kdo bude chtít.

Co byste si rád myslel, že Morn poslední dobou dělá?

Shepherd: Zjistil, že i mimo bar se dá žít, a možná bezcílně bloudí galaxií a prožívá dobrodružství svého života. Stejně se ale vrátí zpátky, i kdyby měl pouze navštívit svůj oblíbený bar U Quarka. Toto důvěrně známé místo, kde se možná ještě stále ozývá smích přátel a je slyšet jeho jméno.

Co jste dělal od doby DS9?

Shepherd: Kdykoliv to jen jde, tak hraji. Každý týden vyučuji anglickou konverzaci a koncem měsíce začnu učit kurz qigongu. Ustavičně studuji fotografii a v současnosti tvořím v profesionálním nástroji Camera Raw. Většina mých prací je dnes už digitálních a existují prakticky jen díky počítačům. Každý den strávím studiem dvě i více hodin.
Zahrál jsem si postavu krále Fernanda v celovečerním filmu, jehož příběh se odehrává ve středověku a točí se kolem Templářských rytířů. Jmenuje se Knights of St. Albans a jeho režisérem a producentem je německý filmař Axel Loh. Jeho dokončení je plánováno někdy na příští rok.
Pravidelně mě oslovují, abych namlouval anglické komentáře. Také jsem vytvořil hudební videoklip a zároveň DS9 parodii na píseň Born to be Wild kapely Steppenwolf. Má název Morn to be Wild (YouTube).
Mými největšími úspěchy, na které jsem nejvíce hrdý, jsou má báječná žena Tanja a dvě krásné děti.
A jsem také zapojen do projektu zvaném Gatekeeper, který se bude koncem roku natáčet ve Švédsku a Norsku. To se slučuje s prosincovým termínem konání sci-fi conu ve švédském Stockholmu.

Kde schováváte svou akční figurku Morna?

Shepherd: Stojí před monitorem, u pravého rohu klávesnice. Mám ji stále na očích, jako malou připomínka mého životního dobrodružství a fantastické zkušenosti, kterou jsem při ztvárnění Morna na DS9 měl.