Legenda jménem Enterprise - I.část

pá 3. listopadu 2006      autor: Darkknight      přečteno: 22557x      komentáře: 4

Srovnávací tabulka lodí Enterprise od nosiče CV6 z II.sv.

Řekne-li se Enterprise fanouškovi Star Treku, rozhodně mu tento pojem nebude cizí, vždyť Enterprise je nejslavnější vlajkovou lodí Hvězdné flotily. Jméno Enterprise však sahá téměř 800 let před Enterprise-E. Lodě, jež toto jméno nesly, sloužily ve flotilách několika námořních mocností, ať již úspěšně či nikoliv. Následující seriál se vám pokusí přiblížit historii plavidel tohoto slavného a téměř legendárního jména.

Protože lodí se jménem Enterprise bylo pěkných pár a věnovat každé z nich jednotlivý článek by bylo docela zbytečné plýtvaní místem (a také ne ke všem se dá najít dostatek informací na celý článek), a proto bude tento seriál rozdělen podle typů lodí. Dnešní první část se bude týkat plachetnic a parolodí prakticky až po začátek 20. století, a další díly budou jako samostatné kapitoly věnovány křižníku, oběma letadlovým lodím, raketoplánu a samozřejmě nám tolik známým a milým hvězdným lodím.
Ale teď se oprostíme od warpového pohonu, štítů a phaserů, prosvištíme kolem jaderných reaktorů, letových palub a bitvy o Midway, ještě zamáváme dieselovým křižníkům a zastavíme se v dobách, kdy plachta byla výkřikem moderní techniky a veškeré poznámky o parním pohonu vám zajistily leda expres jízdenku košatinkou na hranici.

Kresba lodě 6.třídy britského námořnictva

První zmínku o Enterprise najdeme u lodě britského námořnictva. Ovšem britům nepatřila odjakživa - jejím původním vlastníkem byla francouzská flotila a loď se jmenovala L'Enterprise. O její kariéře pod francouzskou vlajkou toho moc nevíme; předpokládá se, že sloužila někde ve středomoří až do jejího zajetí britskou lodí Tryton v květnu 1705. Poté byla přejmenována na HMS Enterprise (někdy také HMS Enterprize) a za následující dva roky vystřídala dva kapitány (prvním byl jistý J. Paul, druhým W. Davenport) a účastnila se mnoha potyček ve Středozemí, zejména poblíž italského přístavu Leghorn (Livorno). Její kariéra bohužel zahrnovala i smutný konec, když 12. října 1707 ztroskotala na útesech u anglického Thorntonu.

Loď HMS Enterprise spadala pod hlavičku "loď 6.třídy", jež britské námořnictvo využívalo jako malé a obratné válečné lodě. Výzbroj čítala 20 - 28 devítiliberních prachových děl na jediné palubě (některé lodě této třídy byly vyzbrojeny i děly menší ráže na nástavbových palubách). Typická posádka čítala 150 - 240 mužů a asi 18 důstojníků (u lodě s osmadvaceti děly), a to včetně kapitána, dvou poručíků a dalších klíčových důstojníků - předáka, felčara, lodního hospodáře, velitele střelby, loďmistra, tesaře a čtyř plavčíků. Zbytek mužů tvořil posádku ubytovanou v podpalubí. Každý muž měl vlastní houpací síť. Jídlo posádka konzumovala také v podpalubí u stolů s dřevěnými lavicemi. Někteří z mužů byli celkem zkušení v mořeplavbě - u silných posádek tvořila jádro mužstva skupina mužů, kteří na moři doslova vyrostli a hodnoceni byli jako "schopní" nebo "velmi schopní". U slabých posádek naopak valná většina mužů k moři moc nepřičichla, a ti byli hodnocení jako "suchozemské krysy". Lodím 6.třídy byly často přidělovány úkoly vojenských fregat. Protože ale nebyly pro tyto úkoly dostatečně velké a vyzbrojené, začalo se jim přezdívat "oslí fregaty".

Něco málo faktů:
Výtlak: 320 tun
Délka: 33,5 metrů
Šířka: 8,5 metrů
Výška: 4,5 metrů (nad čarou ponoru)


loď 5.třídy britského královského námořnictva Její následovnice byla již o poznání úspěšnější - tentokrát se jednalo o loď 5. třídy, postavenou v loděnicích v Locku, Plymouth v Anglii. Trup byl spuštěn na vodu 28. dubna 1709 a pokřtěn na HMS Enterprize. První tři roky po spuštění patrolovala u pobřeží Virginie pod velením Nicholase Smitha, aby poté poprvé přijala na svou palubu "pupkáče" s vysokou šarží - na její expedici k St. Lawrence velel lodi kontradmirál Sir Hovenden Walker. Poté loď patrolovala buď u domácích břehů nebo u břehů Virginie. Prosazovala se hlavně proti španělským protivníkům, když například zničila španělská skladiště na pobřeží Skotska. Na posledních pět let své kariéry v letech 1740 - 1745 byla přejmenována na Liverpool a sloužila jako nemocniční loď. V září 1745 byla odstavena mimo službu a 3. dubna 1749 byl její trup prodán za 280 liber.

Lodě 5. třídy sloužily v britském královském loďstvu jako fregaty vyzbrojené 32 - 40 děly na jediné palubě. Byly využívány jako rychlé průzkumné lodě či nezávislé křižníky s velmi variabilní výzbrojí - od 32 dvanáctiliberních děl až po 40 osmnáctiliberních děl. Výtlak lodi se pohyboval mezi 400 - 1450 tunami, posádku většinou tvořilo 215 - 294 mužů. Sloužit na palubě lodě 5.třídy se považovalo za atraktivní, protože byly často nasazovány proti nepřátelským plavidlům - a to znamenalo dobré vyhlídky na nějaký ten bonusový groš do kapes členů posádky za úspěšný útok. Lodě 5. třídy byly chváleny za jedinečnou kombinaci manévrovatelnosti a palebné síly, což jim teoreticky dávalo šanci vymanévrovat nepřítele v přesile, nebo rozdrtit slabšího protivníka. Proto také byly tyto fregaty obecně využívány k hlídkám a k narušování námořních obchodních linek nepřítele.

Něco málo faktů:
Výtlak: 531 tun
Délka: 9 metrů
Šířka: 8,5 metrů


loď 5.třídy britského královského námořnictva Britské královské námořnictvo nezůstalo jen u těchto dvou lodí, následovalo několik dalších, ovšem ne už tolik úspěšných, proto si je probereme pouze ve zkratce. V letech 1730 - 1764 sloužila bárka Enterprise v rakouských nástupnických válkách a v sedmileté válce, než byla v roce 1764 rozbita.
Roku 1738 se také objevila krátká zmínka o soukromé lodi Enterprise, jež dovážela švýcarské a německé emigranty z Anglie do Ameriky. Konkrétní zmínka je datována 6. prosincem 1738.
V letech 1743 - 1748 nosila jméno HMS Enterprize osmidělová šalupa, která brázdila Středozemní moře a zúčastnila se bitvy o Toulon, než byla prodána neznámo kam.
Její následovnice byla o poznání úspěšnější - jménem HMS Enterprize byla pokřtěna loď 6.třídy, spuštěná na vodu v dubnu 1775. Tato loď se účastnila obléhání Gibraltaru a hlavně americké Války za nezávislost, při kteréžto příležitosti operovala zejména v oblasti Karibského moře. Na závěr kariéry sloužila v přístavu jako vlečná loď, než byla v srpnu 1807 postavena mimo službu.
Před koncem 19. století je nakonec známa už jen jedna loď Enterprise - a v tomto případě již šlo o vůbec první britskou pancéřovou loď. Její konstrukce sestávala z dřevěné kostry a železných pancéřových plátů. Klasifikována byla jako "lehká bitevní loď", ovšem naproti soudobým bitevníkům byla nepoměrně menší a lehčeji vyzbrojená. Svoji kariéru si odkroutila opět ve Středozemním moři, než byla v listopadu 1886 rozebrána a rozprodána.

Se svou troškou do mlýna přispěchali také francouzi - z několika málo dochovaných dokumentů lze vyčíst existenci francouzské fregaty L'Enterprise, jež byla spuštěna na vodu někdy kolem roku 1760, ovšem o jejích dalších osudech nic nevíme.
Naproti tomu v americkém námořnictvu byly kariéry lodí Enterprise zaznamenávány více než detailně, takže na závěr článku se podíváme na osudy čtyř lodí pod vlajkou s hvězdami a pruhy.

lehká válečná loď amerického námořnictva První americkou lodí Enterprise se stala britská nákladní šalupa HMS George, jež byla zajata 18. května 1775 poblíž St.Johns, Quebec, Kanada vojenskými silami plukovníka B.Arnolda. Loď byla následně přezbrojena a vybavena pro službu ve vodách Lake Champlain. 28. srpna 1775 vysadila Enterprise a další lodě přes 1000 vojáků při dobývání měst St.Johns, Montreal a Quebec. I přes dobytí prvních dvou měst a obležení Quebecu byli Američané na jaře 1776 donuceni svoje síly stáhnout po příchodu posil Britských expedičních sborů. Enterprise zaujala pozici u ostrova Isle aux Noix na řece Richelieu, kde vyčkávala dalších rozkazů, zatímco plukovník Arnold zahájil výstavbu flotily v loděnicích Ticonderoga a Skenesborough (Whitehall).

Bitva byla zahájena u ostrova Valcour (poblíž Plattsburgu,NY) 11. října 1776. Arnold rozmístil své síly v předstihu a mohl tak vyčkávat na britskou flotilu. Ač výrazně slabší co se palebné síly týče, Arnoldova flotila srdnatě vzdorovala a po setmění proklouzla skrz britské linie. Bitva pokračovala po následující dva dny, než byly americké síly dostiženy a zmasakrovány u Split Rocku - z celé flotily se zachránilo pouze pět lodí, Enterprise mezi nimi. Po této bitvě hlídala konvoje při evakuaci Ticonderogy. Malá americká flotila nebyla žádným soupeřem pro britské námořnictvo, takže po zajmutí dvou amerických plavidel byly zbylé lodě 7.července 1777 nahnány na mělčinu a posádkou zapáleny, aby se zabránilo jejich zajmutí Brity.
Za zmínku dozajista stojí, že stejný typ lodě využíval i jistý lord Cochrane při jeho výzkumných plavbách ve středomoří. Tento typ byl také velmi oblíbený u samotného kapitána Cooka, který na palubě HMS Resolution podniknul svou druhou a třetí pacifickou plavbu.

Něco málo faktů:
Výtlak: 70 tun
Pohon: Plachtový
Délka: 18,5 metrů
Posádka: 50


škuner - rychlý dvojstěžník V letech 1776 - 1777 byla v americkém námořnictvu registrována další loď USS Enterprise, o které se ovšem dochovaly pouze velmi kusé zmínky - operovala poblíž pobřeží, kde chránila konvoje a samotná pobřežní města před občasnými nájezdy britů. Loď, jež přišla po ní, se však stala v americkém námořnictvu velmi slavnou - tak slavnou, že se jí přezdívalo "šťastná malá Enterprise" - autoři filmu Star Trek VII: Generation s největší pravděpodobností zobrazili v simulátoru právě tuto loď (pro tento účel použili loď Lady Washington).
USS Enterprise byla postavena Henry Spencerem ve městě Baltimore, Md. roku 1799 a pod velením poručíka Johna Shawa vyrazila do Karibiku chránit obchodní lodě Spojených států před řáděním francouzských pirátů během studené války s Francií. V následujícím roce si připsala na konto zajetí 8 pirátských lodí a osvobození 11 amerických lodí ze zajetí, kteréžto výsledky jí zajistily místo mezi čtrnácti loděmi, jež byly americkou vládou zachovány po skončení této studené války. Enterprise se poté vydala na plavdu do Středozemního moře, a 26.července 1801 dosáhla Gibraltaru, kde se spojila s dalšími válečnými plavidly americké flotily, aby společně napsaly další kapitolu historie námořnictva Spojených států. Už 1. srpna 1801 napadla západně od Malty čtrnáctidělovou pirátskou loď Tripoli - ostrou přestřelku a následný boj muže proti muži přestála bez sebemenšího škrábnutí a ztrát. Poté poslala dobitou loď do přístavu, protože pravidla zakazovala zabírání lodí jako trofejí. Na další vítězství si musela počkat až do roku 1803, po letech vykonávání kurýrských a patrolovacích povinností. 17. ledna 1803 zajala tuniskou loď Paulina, a 22. května doslova nahnala třicetitunové plavidlo na mělčiny poblíž Tripoli. Celý červen pak Enterprise a další lodě ze svazu ostřelovaly pobřeží a občas vysílaly pozemní útoky ke zničení menších lodí.

23. prosince 1803 se Enterprise připojila k fregatě Constitution a společnými silami zajaly tripolskou loď Mastico. Ta byla přezbrojena, přejmenována na Intrepid a dána velícímu důstojníkovi Enterprise, poručíku Stephenovi Decaturovi Jr., který na její palubě vyrazil najít a zničit fregatu Philadelphia, jež byla zajata tripolitany a v dané době kotvila v přístavu Tripoli. Mise Decatura a hrstky dobrovolníků byla úspěšná - Philadelphia byla potopena a Tripolis přišel o silnou bitevní loď. Enterprise patrolovala podél pobřeží až do července 1804, kdy spolu s ostatními plavidly podnikla několikatýdenní ostřelování a útoky na město Tripoli. Zimu pak strávila v Benátkách, kde byla v květnu 1805 prakticky celá přestavěna. Zpět ke svazu se připojila v červenci a až do srpna 1807 doprovázela konvoje a patrolovala v tamních vodách. V této době vybojovala krátký souboj poblíž Gibraltaru - skupina španělských dělových člunů se ji pokusila přepadnout, útočníci ovšem byli za chvíli zahnáni. Na sklonku roku 1807 se Enterprise vrátila zpět do Států a až do června 1809 brázdila pobřežní vody. Poté se vydala na krátkou plavbu do Středozemního moře, a po návratu do New Yorku byla skoro na rok postavena mimo službu.

škuner - rychlý dvojstěžník V dubnu 1811 byla opravena a opět navrácena do služby ve Washington Navy Yard, a po sérii dalších oprav byla 20. květba 1812 překlasifikována na brigu. Po vyhlášení války Anglii hlídala na východním pobřeží 5. září 1813 spatřila a pronásledovala britskou brigu HBM Boxer. Obě lodě zahájily palbu a po zuřivé, nelítostné a odvážné bitvě, v níž padli velitelé obou lodí, Enterprise britskou loď zajala a odtáhla do blízkého Portlandu. Zde byl vykonán prostý pohřeb poručíka Williema Burrowse, velitele Enterprise, a kapitána Samuela Blytha, velitele Boxeru. Oba byli velmi známí a u svých stran vysoce vážení. V Portlandu Enterprise prošla opravou po bitvě a v doprovodu brigy Rattlesnake vyrazila do Karibiku. Úspěšně pokořily tři lodě, než je 25. února 1814 útok velmi silně vyzbrojeného plavidla donutil rozdělit se. V následné honičce byla Enterprise donucena odhodit většinu výzbroje, aby svému soku unikla. 9. března 1814 dorazila briga do přístavu Wilmington, NC, kde poté sloužila jako strážní loď Charlestonu, SC.
Na závěr své kariéry vykonala ještě jednu plavbu do Středozemního moře (červenec - listopad 1815), a poté se vrátila zpět do vod Karibiku, kde vyhledávala a ničila pirátské a pašerácké lodě - z třinácti střetnutí vyšla vítězně. Její dlouhá a bohatá kariéra skončila 9. července 1823, když bez zranění posádky najela na útesy ostrova Little Curacao.

Něco málo faktů:
Výtlak: 135 tun
Pohon: Plachtový
Délka: 25,5 metrů
Šířka: 7 metrů
Výška: 3 metry (nad čarou ponoru)
Posádka: 70


Poslední dvě lodě Enterprise amerického námořnictva před koncem 19. století nenavázaly na bohaté úspěchy své sestry, nicméně se začaly uplatňovat i ve vědeckém výzkumu. Vezměme je ale popořadě. Čtvrtá Enterprise - taktéž škuner - byla spuštěna na vodu 26. října 1831 v New York Navy Yard, a do služby byla uvedena 15. prosince 1831 pod velením poručíka S.W. Downinga. 12. ledna 1832 vyplula do jižní Ameriky (konkrétně k brazilskému pobřeží), kde až do dubna 1834 chránila obchodní zájmy Spojených států. Po návratu do New Yorku byla opravena a v červenci 1834 opět vyrazila do Brazílie. O deset měsíců později se připojila k šalupě Peacock a obě lodě vypluly na Dálný východ přes Afriku a Indii. Z Indie pokračovala Enterprise dále na východ, až v září 1836 dorazila do Honolulu na Havaji. Další zastávkou bylo západní pobřeží Mexika (28. říjen 1836). Na západním pobřeží jižní Ameriky zůstala až do března 1839, kdy vyrazila z přístavu Valparaiso, Chile, obeplula mys Horn a přes Rio de Janeiro doplula do Philadelphie. Zde byla 12. července 1839 postavena mimo službu.
Zpět do služby byla uvedena 29. listopadu 1839 a 16. března 1840 vyplula z New Yorku do jižní Ameriky. Po čtyřech letech chránění obchodních zájmů Spojených států vyrazila domů, a 20 června 1844 zakotvila v Bostonu. O čtyři dny později byla opět postavena mimo službu, a 28. října 1844 byla prodána.

lehká válečná loď amerického námořnictva Pátá Enterprise, tentokrát již nýtovaná válečná šalupa, byla spuštěna na vodu 13. června 1874 v Portsmouth Navy Yard, Kittery, Maine. Stavitelem byl John W. Griffith, soukromý podnikatel. 16. března 1877 vyplula na moře pod velením komandéra G. C. Remeyho. Její první úkol ji zavedl k ústí řeky Mississippi, kde prováděla vědecká pozorování. V dubnu 1878 se vrátila do Norfolku, aby hned 27. května vyplula k řece Amazonce a Madeiře, také za účelem vědeckých pozorování. Od prosince 1878 do 9. května 1880 jako součást amerických námořních sil operovala ve Středozemním moži a také v severní Evropě. Po této misi byla postavena mimo službu. 12. ledna 1882 začala patrolovat podél východního pobřeží, aby 1. ledna 1883 vyrazila na tříletou hydrografickou misi, která ji vzala kolem celého světa. Objevy, které posádka na této cestě učinila, výrazně přispěly k naší znalosti oceánů, možských proudů a o mořském dně. Po skončení plavby byla opět na rok a půl postavena mimo službu, aby v lednu 1888 vyrazila z Bostonu do Evropy, kde dohlížela na zájmy Spojených států a ukazovala jejich vlajku, kde bylo potřeba. 20. května 1890 se vrátila do Států a byla opět postavena mimo službu. Naposled byla přivedena k životu 8. července 1890, kdy vyplula do Karibiku. V letech 1891 - 1892 sloužila jako cvičná loď Annapoliské námořní akademie, a v dalších 17 letech sloužila jako cvičná loď pro kadety Massachusettského Commonwealthu. 1. října 1909 pak byla Enterprise prodána.

Zajímavosti na závěr:
V průběhu občanské války používala armáda Unie tzv. Balonové útvary Spojených států; v archívech existuje několik zmínek o pozorovacím balónu jménem Enterprise.

nadporučík Darkknight
autor: Darkknight
vydáno: pá 3. listopadu 2006
přečteno: 22557x
komentáře: 4
Facebook Twitter Google+

Související články:

Vizuální vývoj lodi Enterprise [VIDEO]  -  čt 30. července 2015
USS Enterprise vypluje v roce 2025  -  po 17. června 2013
William Shatner se rozloučí s Enterprise  -  pá 30. listopadu 2012
Vyřazení USS Enterprise uspíšeno  -  ne 14. října 2012
USS Enterprise ukončí svou službu  -  čt 8. března 2012
Enterprise-F odhalena!  -  pá 22. července 2011
Legenda Enterprise pokračuje  -  čt 30. června 2011
OBRAZEM: Raketoplán Enterprise se chystá na svůj poslední let  -  st 17. března 2010
USS Enterprise CV-6  -  pá 26. června 2009
Letadlová loď Enterprise na ČT1  -  so 2. května 2009
Legenda jménem Enterprise - IV.část  -  čt 1. března 2007
Legenda jménem Enterprise - III.část  -  ne 12. listopadu 2006
Legenda jménem Enterprise - II.část  -  po 6. listopadu 2006
Enteprise - první raketoplán  -  út 8. listopadu 2005

Star Trek and all related properties are Registered Trademarks of Paramount Pictures, registered by United States Patent and Trademark Office. All rights reserved. THESE PAGES ARE NOT OFFICIAL!

Internetový portál Trekkies.cz je vytvářen a spravován klubem a dalšími redaktory. Je postaven na základech redakčního systému phpRS.

© 2005, Trekkies: TNG