Kadet Kemp 2008 "z druhého břehu" - II. část

pá 23. května 2008      autor: omi      přečteno: 5301x      komentáře: 0

Kadet Kemp 2008 Již jste si přečetli důvody, proč jsme se rozhodli uspořádat Kadet Kemp. Taktéž víte, jak náročná byla příprava této akce. Nyní čeká kadety první den jejich výcviku. Někteří účastníci očekávali trochu jinou akci, než jakou jsme organizovali. První den tak byl tedy zatěžkávací zkouškou jak pro kadety, tak pro organizátory. Všechny čekala zatěžkávací zkouška. Takže jak jsme se s tím poprali?

Z teorie do praxe

Ráno jsme samozřejmě museli vstávat dřív než kadeti, rychle se zkulturnit, dát vařit čaj a začít připravovat věci na snídani. Překvapením bylo, že někteří vstali čtvrt hodinu před budíčkem a začali být aktivní sami. Jakmile se přiblížilo půl osmé, bylo potřeba vyřešit budíček. No, a jelikož jsem byl zrovna v kuchyni, rozhlédl jsem se kolem a do oka mi padly dvě obrovské poklice na hrnce. Nebyl už čas vymýšlet něco jiného, tak jsem je čapnul a vyběhnul ven. Další chybou bylo, že jsem nevěděl, v kterých chatkách kdo bydlí. Tudíž jsem oběhnul chatky, které měly k sobě vysokou travou vyšlapané chodníčky a za poctivého poklicování provolával Budíček. Z poslední chatky zrovna někdo vycházel, takže jsem se jen zeptal, jestli tam ještě někdo spí a ve dveřích bouchnul poklicema. Bohužel Annie zachumlaná po uši ve spacáku, tak že nebyla vůbec vidět, měla hlavu zrovna u dveří, takže měla budíček pěkně z první ruky. No jen doufám, že mi to už odpustila, souhlasím, že něco takového by mě taky zrovna nepotěšilo.

"Dobrovolníci" (pod vidinou plusových bodů v hodnocení) se vydali na rozcvičku a za mírného kritizování mého stylu rozcvičky se všichni zevrubně a opravdu pouze lehce protáhli, což většina trekkies, řekl bych, už pár let neudělala.

Ručně vyrobené logoPo rozcvičce následovala snídaně a jak je u jídla naším klubovým zvykem i tentokrát bylo z čeho vybírat. K čerstvým rohlíkům a čaji byly v nabídce tvarohy na sladko i na slano, marmelády a med s máslem. Jako bonus byly buchty podomácku napečené organizátory před KK, plus dovezené od maminky Xyll. Nutno podotknout, že i toto je důvod, proč se rozcvičky zúčastnilo tak málo organizátorů. Ovšem bojím se, že někteří opět pocítili obavy o odtažitosti pořadatelů od kadetů.

Následovala teoretická příprava a tak se nevytížení organizátoři mohli vrhnout na přípravu náročnější odpolední části. Vyzbrojeni mapou, izolepou a úkolovými papírky pro každý tým jsme vyrazili do lesa a bez jakékoli předchozí znalosti terénu jsme hledali místa, kam umístit úkoly. Na každém místě jsme vyznačili známý stopařský znak čtverce s křížkem a šipkami, že zprávy jsou nedaleko (přesněji do 30 metrů od značky a 4 metry do výšky). Přesně podle vzoru z Expedice Cochrane se barevné listy pro týmy umísťovaly na jiná místa a pokaždé jsme se snažili umísťovat jinou barvu výš, jinou k zemi, aby se všichni prostřídali. Trvalo to dost dlouho a celou oblast jsme za dopoledne oběhli dvakrát. Poslední část už jsme obíhali jen s Darkem a protože jsme toho měli už dost, trochu jsme si práci zjednodušili. Cestou na poslední posed jsme si zvedli trochu zasmušilou náladu tím, že jsme umístili všechny papíry viditelně přes maliní na druhou stranu potoka (nebojte, sami jsme jím museli prolézt). Na poslední papír už jsme neměli čas ani sílu hledat schovky, takže všechny přišly nahoru na stejný posed. Při návratu do tábora jsme ještě zkontrolovali papíry na druhé cestě a některé museli znovu upevnit, protože izolepa na kůře stromů moc dobře nedrží. Snad všechno nespadne dřív, než se k nim týmy dostanou…

TrekTwister nezklameNa oběd jsme dorazili jako poslední, naštěstí si na nás Samuel včas vzpomněl a nechal nám každému porci. Jen co jsme si trochu odpočinuli a nasoukali do sebe trochu jídla, museli jsme všem vyznačit umístěné kontroly a pro pořádek jsme do mapy načrtli ještě potok. Potom už byl čas na odpolední briefing, aby měli kadeti dostatek času vše najít. Briefing byl svolán do zavřené jídelny a mezitím jsem s 20-ti papírky rozstříhané mapy oběhl tábor a poschovával je u paty objektů. To co mě trvalo 5 minut schovat se hledalo asi půl hodiny. Jediní červení si udržovali přehled o počtu nalezených dílků a nechali jednoho v jídelně skládat mapu. Nakonec jsme museli hledání ukončit. Kruhový dílek nenašel žádný tým a žlutým a zeleným chyběl ještě jeden. Týmy postupně složily mapu, dostaly plnou se zakreslenými body, instrukce ke hře a vybaveni batůžky, pitivem, svačinou a postřikem proti klíšťatům mohli vyrazit do lesa.

Kudy teď?Jen co se do lesa vydal poslední tým, vyrazili jsme taky. Někteří s foťákem, někteří na kontrolu, zda vše probíhá jak má. Mezitím jsme se i vraceli do tábora a připravili všechny hry, které měly nastat, až se týmy vrátí z lesa. Opět první dorazil červený tým, s polovinou sebraných listů. Splnili si donesené úkoly a vydali se pro druhou půlku. Ostatní sbírali očividně všechny listy najednou. Jelikož se blížil čas ukončení hry, rozhodli jsme se, že vynecháme zoologický úkol, který měl hnát kadety do nejbližší vesnice pro vzorky místní fauny, a taktéž úkol donášení vody v přírodních materiálech, a že se budou plnit úkoly už pouze v prostoru tábora. Vyrazili jsme znovu do lesa, donavigovávali týmy na zbylé papíry a posílali je zpět do tábora. Zbytek jsem oběhnul a nenajité papíry posbíral. Bohužel tým, který si nejvíce stěžoval na průběh KK, zřejmě neposlouchal pečlivě pokyny a nezaregistrovali informaci o času ukončení hry. Byli tedy zklamáni, že nebudou moci zůstat v lese až déle a najít zbylé úkoly. Ovšem bylo potřeba za každý nalezený papír v lese ještě splnit úkol v táboře, za který byly teprve body. Pobíhání po lese bylo sice vyčerpávající, ale úkoly přijali všichni dobře. Byly veselé, navíc všichni byli spolu a mohli se bavit s ostatními buď povzbuzováním, nebo pozorováním.

Dnes ovládneme vesmír...K večeři byly opět buřty na ohni s chlebem, tentokrát do nabídky k hořčicím, kečupu a cibuli přibyla grilovací hořčice a domácí strouhaný křen s jablkem. Tentokrát jsme již věděli o tom, že kadeti nemají rádi, když se všichni organizátoři sbalí a jdou organizovat, takže večerní briefingy na druhý den proběhly na etapy po částech, aby mohli vždy někteří z nás zůstat s ostatními u táboráku. Dnes již všichni věděli, co je ráno čeká, tak si dovolili zůstat u ohně déle a pořád dokola opakovali a vymýšleli, co má Guinan pod barem (variace na známou pamatovací hru "Teta mi nabalila na tábor: …"). Potom se ještě chvíli povídalo a po uhašení ohně jsme se lehce po půlnoci vydali spát.

Zocelení kadeti

BudííííčéééékRáno začalo jako včera, akorát jsme možná vstali ještě dřív. Trocha hygieny, rychle do kuchyně vařit čaj, na čaji potom nechat rozmrazit maslo – lednička totiž trochu přimrazovala. A už byl zase přesně čas popadnout poklice a oběhnout tábor. Dneska jsem se radši dovnitř žádné chatky nevydal. O rozcvičku jsem dnes slušně požádal Molík, abych se taky něco přiučil. Děkuju, že se jí na zbytek KK chopila. Možná to bylo i tím, že se dnes zúčastnilo víc kadetů než včera, Molík přeci jen nenahání takový strach jako já. :) Po rozcvičce snídaně se stejnou nabídkou jako minule, očividně byla nabídka moc veliká, protože tvaroh na sladko s rozinkami museli Samuel s Molík po snídani dorazit sami.

Kdo si dá buřtíky?Ještě chvilička odpočinku a pro mě sumarizace teoretické části. Dnes jsou všechny týmy pohromadě, protože to tak všem instruktorům vyhovovalo. Začínám navigací, vařím v podstatě z vody podle asi pěti bodů, co jsem si za celou dobu stihnul napsat do sešitu a podle pár kapitol z knížky, co sem si čet ve vlaku cestou na KK. Ještě, že jsem si tímhle prošel tolikrát jako dítě a minimálně těch deset let orienťáku položilo navigaci nějaký slušný základ. Jelikož jsem byl pořád ještě přešlý z minulého dne, nebyla to asi nejzábavnější hodina, ale vždycky se našel někdo, kdo na mou otázku dokázal správně odpovědět. Ještě jsem přihodil pár informací o komunikaci a šifrování (ještě že jsem ve škole dával tak pozor :), které budou využity při odpolední hře a rozdávám vlastnoručně zapsanou morseovu abecedu. Na dotaz, proč to není vytištěné na tiskárně už při vzpomínce na ty hektické dny před KK nemám sílu odpovídat. Tak a je řada na Bendim. Ten si do poslední chvíle dodělával na noťasu prezentaci, protože původně plánoval praktickou výuku, pro kteroužto si dovezl policejní štít a obušek. No shodli jsme se na tom, že to by účastníci asi jen tak nerozdýchali – přestože Bendi dokáže úplně všechno podat výbornou zábavnou formou. No po včerejších protestech to ani nezkusil a radši kadetům udělal přednášku o Šmejdu z vesmíru. Stálo to za to. Na jejím konci už jsem musel zase odklusat s Darkem do lesa a připravit první část odpolední praktické hry.

A teď... Boothby raďPoložit obarvené identifikační lístečky po lese, k Darkem předem označeným stromům. Na to jsme hned museli sehnat PET lahve na další část hry, a zatímco BorgAI nechával na teorii kadety trochu přemýšlet a skládat mosty, vyběhl jsem za Lorem s Littlem, kteří značkovali znalostní cestu. Na každé křižovatce fáborek a lísteček s čtyřmi otázkami, každá vedoucí jinou cestou. Pouze jedna byla samozřejmě správná. Na ostatních byla cedule "Stop – špatná odpověď – vraťte se na poslední rozcestí“. Cestou jsem vyšplhal jeden kopec a málem z něj zahučel dolů na trať, což sem nepochopil, proč tudy vůbec cesta vede, ale nevadí. Naštěstí jsme si otázky den předtím ze zajímavosti četli, takže jsem nemusel obíhat špatné cesty. Kluky jsem dohonil na třetí křižovatce. Všechny ty papíry opravdu nešly rozmístit moc rychle. Ve třech to bylo lepší, ale pořád to strašně trvalo. Celou cestu nás Lore přemlouval, ať necháme znalostní stezku oklikou až do tábora, protože materiálů bylo dost (kromě fáborků, na kterých se tudíž muselo šetřit) Ale po druhém táhlém kopci jsme s Littlem definitivně řekli ne, protože by nás kadeti už asi uštípali. Do tábora jsme se opět vrátili v průběhu oběda a ještě před táborem se domluvili, že kadety otestujeme. Vzali jsme Littla na nosítka z rukou a donesli ho před jídelnu, kde jsme zalarmovali poplach. Jediná Molík se chopila iniciativy a stejně nás podezírala, že si děláme srandu. No jak se ukázalo, Little si přeci jen kotník trochu zvrknul a to právě v kopci, kde jsem málem sletěl na koleje. Takže poplach vlastně ani nebyl tréninkový. No proběhl oběd, potom rychlé zaúkolování instruktorů v průběhu trávení a mohla se spustit odpolední část hry.

Pokračování příště.

Zdroj fotek: Molíkův Foto Blog

admirál flotily omi
autor: omi
vydáno: pá 23. května 2008
přečteno: 5301x
komentáře: 0
Facebook Twitter Google+

Související články:

Výprava Trekkies do Středozemě  -  pá 14. května 2010
Informace pro účastníky Trekčundru  -  čt 30. dubna 2009
Trekčundr - co vás čeká a nemine  -  út 21. dubna 2009
POZOR!! ZMĚNA V REGISTRACI NA TREKČUNDR 2009  -  st 8. dubna 2009
Trekčundr aneb pojďte do přírody s trekkies!  -  út 17. března 2009
Akce v ohrožení - Kadet Kemp 2009  -  po 2. března 2009
K2K - Kadet Kemp znovu a lépe  -  pá 12. prosince 2008
Kadet Kemp 2008 "z druhého břehu" - III. část  -  čt 29. května 2008
Kadet Kemp 2008 "z druhého břehu" - I. část  -  po 19. května 2008
Kadet kemp 2008 - Den čtvrtý [BONUSY]  -  po 12. května 2008
Kadet Kemp 2008 - Den třetí  -  ne 11. května 2008
Kadet Kemp 2008 - Den druhý  -  so 10. května 2008
Kadet Kemp 2008 - Den první  -  čt 8. května 2008
Kadet Kemp 2008 - Jaké to bude?  -  út 6. května 2008
Kadet Kemp 2008 - Co Vás čeká?  -  út 1. dubna 2008

Star Trek and all related properties are Registered Trademarks of Paramount Pictures, registered by United States Patent and Trademark Office. All rights reserved. THESE PAGES ARE NOT OFFICIAL!

Internetový portál Trekkies.cz je vytvářen a spravován klubem a dalšími redaktory. Je postaven na základech redakčního systému phpRS.

© 2005, Trekkies: TNG