Každého fanouška fenoménu Star Trek již určitě napadla otázka, která rasa se nejvíce podobá současné lidské společnosti. Jsou to snad impulzivní Klingoni vyznávající čest a slávu? Nebo jsme obdobou vždy klidných a logikou oplývajících Vulkánců, nevypočitatelných Romulanů, či pragmatických Cardassianů? Naše lidská civilizace v sobě nepochybně zahrnuje znaky všech výše uvedených ras, následující řádky však budou srovnávat dnešní lidstvo se světem Ferengů.

Podstatou ferengské společnosti je obchod a hromadění materiálního bohatství. Životním cílem Ferenga je získat co největší majetek a tomu podřizuje veškeré své jednání. Základní zákon představují Pravidla zisku, která určují názory, chování a hodnoty každého správného Ferenga. Pravidla jsou záměrně nastavena tak, aby si všichni příslušníci této rasy uměli poradit ve všemožných situacích. Smysl všech pravidel je stejný – zisk vždy na prvním místě a vše ostatní je druhořadé. Jako příklad lze uvést pravidlo „Nikdy nedovol rodině, aby stála v cestě příležitosti“. Stručně řečeno, Ferengové opovrhují vším, co nevede k zisku. Rovněž politické zřízení nepřináší nic nového a pouze odkazuje na zavedený obchodní systém. Hlavní slovo zde má tzv. Velký Nagus a jemu podřízená obchodní komora.

Po krátkém náhledu do světa Ferengů se nyní přenesme do současné reality. Hybatelem dnešní civilizace jsou peníze, které slouží jako dominantní motivační prvek člověka. Jedinec kvůli nim chodí do zaměstnání nebo provozuje samostatnou výdělečnou činnost, rozvíjí sociální styky a získává prospěšné kontakty. Výdělek uspokojuje jeho rozmanité potřeby, naopak nedostatek peněz přináší pocit ohrožení. Zajímavé je také to, jak peníze ovlivňují kolektiv. Například kolektiv, který se zabývá marketingem a prodejem různých produktů. Hlavním cílem tohoto kolektivu je pochopitelně maximálně možný zisk a od toho se odvíjí veškerá struktura a fungování dotyčné firmy. Kolektiv zde tvoří především mladí a ambiciózní jedinci, jejichž hlavní zbraní jsou velmi ostré lokty a obratný jazyk. Základním pravidlem v podobných společnostech je dosáhnutí zisku za každou cenu, a to bez ohledu na způsoby a okolnosti prodeje. Uvnitř těchto firem se dokonce provozují rozmanité rituály, které mají přivolat rychlý a maximální zisk. Kolektiv se sejde pohromadě a začne vydávat pokřik doprovázený tleskáním, boucháním a jinými zvuky. Nezaujatému pozorovateli to může připomínat obřady necivilizovaných společností, jež mají přivolat přízeň bohů a dobrou úrodu. V tomto případě však jde o přivolávání zisku a právě peníze jsou pro účastníky rituálu hlavní modlou. Při pohledu na tyto výjevy se zdá, že sledujeme startrekovou epizodu, kde zrovna Ferengové hrají hlavní úlohu.

Samostatnou kapitolu tvoří obchod v celosvětovém měřítku. Stav světové ekonomiky přímo ovlivňuje dění na všech kontinentech, jakékoli výkyvy mohou způsobit hladomory, politické převraty, války a tvrdě zasáhnout do našich životů. Díky tomu dochází ke splynutí politiky a obchodu; politici jsou většinou vystudovaní ekonomové a veřejné věci spravují výhradně s ohledem na ekonomické ukazatele. Někteří naši současní „Ferengové“ jdou dokonce tak daleko, že obchod a zisk považují za prvořadý faktor, od kterého se odvíjí všechno ostatní a který přispívá k celkovému rozvoji společnosti. Dobré tržní vztahy jsou podle nich zárukou osobní svobody každého člověka a především eliminují slabé a neefektivní články společnosti. Proto je každý nucen zdokonalovat sám sebe, své zboží, služby a tím pádem posilovat celkovou konkurenceschopnost. A právě tato schopnost konkurovat je využitelná ve všech oblastech lidské činnosti a politika není výjimkou. V politické praxi tyto postoje znamenají, že ekonomicky zaměřená ministerstva rozhodují všechny zásadní otázky, a to v domácí i zahraniční politice. Ministerstvo financí připravuje státní rozpočet a tím nepřímo ovlivňuje chod ostatních resortů, neboť stačí udělat jeden výraznější škrt, který následně negativně ovlivní třeba životní prostředí či dostupnost zdravotní péče. Nutno podotknout, že názory ekologických a zdravotnických expertů jsou zohledněny pouze okrajově nebo vůbec. Podobná situace panuje také v zahraniční politice, kde jsou preferovány ekonomické zájmy na úkor ostatních hodnot. Když hlava státu odjíždí na zahraniční návštěvu, součástí delegace jsou významní podnikatelé, kteří usilují o navázání spolupráce s firmami v zahraničí, dále se podepisují různé obchodní dohody a vlastně všechno je nastaveno tak, aby zahraniční návštěva přinesla maximální ekonomickou efektivitu.

Současná „ekonomokracie“ se často může dostávat do přímého rozporu s hodnotami západního světa – svoboda, demokracie, tolerance nebo solidarita. Fungování státu je přímo závislé na situaci státní pokladny a v případě nedostatku finančních prostředků dochází k čistě ekonomickým krokům, které mohou uvedené hodnoty pošlapat. Problém spočívá v tom, že ekonomicky správné rozhodnutí nemusí reflektovat lidsko-právní, bezpečnostní nebo sociální hlediska. Například tendence řídit ozbrojené složky pouze na základě ekonomických ukazatelů se může ukázat jako nebezpečný hazard ohrožující bezpečnost obyvatel země. Stejně tak zahraniční politika založena striktně na ekonomických zájmech vede k situacím, kdy státní představitel doslova podlézá zahraničnímu protějšku a prodává suverenitu své země. To se děje především při obchodování s nedemokratickými státy, které však disponují silnými ekonomickými nástroji, jež mohou efektivně využít k rozšiřování svého vlivu v zahraničí – jako příklad lze uvést ropu či plyn. Vrchol pokrytectví nastává tehdy, když západní politik jeden den káže o demokratických principech a druhý den se přátelsky objímá s diktátory. Tato dvojakost ilustruje ryze ferengskou politiku založenou pouze na dočasném prospěchu a nestálosti.

Tvůrci Star Treku se u Ferengů nepochybně výrazně inspirovali naší současnou společností. Nastavili jí satirické zrcadlo v podobě směšně vypadajících ušatých mužíčků, jejichž vnitřní svět je omezen pouze na zisk. Star Trek poměrně přímočaře nabízí utopické uspořádání lidstva, kde již nevládnou neduhy dnešního světa. Nicméně větší výchovný účinek má pohled právě na ferengskou společnost, u které se člověk vybavený sebereflexí zamyslí a možná i trochu začervená.