LGBT souvislosti Star Treku (část 1.)

so 11. ledna 2014      autor: Eodeon      přečteno: 3308x      délka: 28 min      komentáře: 28

"scream"Následující článek volně vychází z handoutu přednášky „Queer tendence ve Star Treku“ konané na festivalu Mezipatra v listopadu 2011, aktualizuje ji a rozšiřuje o nové poznatky. Zkoumá dějiny (ne)reprezentace LGBT menšin ve startrekových seriálech, románech a komiksech i fan filmech. Nezalekněte se, že text obsahuje podivná slovíčka jako identifikace a reprezentace, inkluzivita a tokenismus, či v přeneseném smyslu slov „neviditelnost“ a „barvoslepost“. Velmi totiž pomohou rozkrýt komplikovanou spleť souvislostí a odpovědět na jednu z nejzákladnějších otázek týkajících se našeho oblíbeného popkulturního fenoménu. Text je podobně jako původní přednáška formulován tak, aby byl co nejpřístupnější především čtenářům, kteří se ve Star Treku nevyznají, ale i tak, aby zároveň přispěl něčím novým i pro ty poučené. Nemá ambice podat vyčerpávající přehled, ale usiluje vystihnout vše podstatné a příležitostně nabídnout i komentář a zhodnocení. Z důvodu velké délky je článek rozdělen do dvou částí. V té první se po krátkém úvodu čtenáři dozvědí o významných souvislostech v oficiálních filmech a seriálech, zatímco druhá část se soustředí na literaturu, komiksy a fan filmy.

Ideje, hodnoty a tvůrčí intence

"zastřeno"Od jeho prvopočátků bylo nepsaným zadáním Star Treku otevřeně konfrontovat aktuální společenské problémy a poskytovat do té doby nebývale pozitivní vizi budoucnosti. Budoucnosti vyznačující se značnou technickou i společenskou vyspělostí, tolerantní budoucnosti, z níž nikdo nebude vyloučen nehledě na pohlaví, barvu pleti, národnost a jiné povrchové rozdíly. Jakákoliv forma diskriminace či xenofobie měla být dle této vize překonána během staletí pokroku. Do dějinných souvislostí své doby pevně vrostlý Původní seriál (1966–1969) naplňoval své zadání až na drobné zádrhele velmi svědomitě. Z mnoha perspektiv pojednal problematiku studené války, invaze do Vietnamu, rasismu a rasové segregace i generační konflikt a mezitím stačil poodkrýt i daleko univerzálnější otázky a témata. Nakonec, žánr science fiction ani nemůže být k tomuto účelu lépe uzpůsobený. Jeho prostředky a reálie fantastických světů jsou přímo ideální nástroje k natáčení problematických abstraktních otázek do nových úhlů a jejich nahlížení z nových perspektiv.

"na Novém Vulkánu"S přibývajícími léty jako kdyby ale Star Trek ztrácel někdejší svěžest. Jeho vznešené principy jako kdyby upadaly do pozadí a splývaly s šedí nevzrušivé masové kultury. Vždyť kdy a kde došlo k pojednání jednoho ze zdaleka nejzávažnějších a nejkontroverznějších problémů současnosti – práv sexuálních menšin? Který startrekový seriál se kdy otevřeně věnoval problematice homosexuality či bisexuality, popř. intersexuality a asexuality? Kde se objevila postava lesby (L) nebo gaye (G) a kde byli zastoupeni bisexuálové (B) a lidé transgenderové (T) identity? V odpovědi hovoří ti smířlivější z kritiků o deviaci od Roddenberryho egalitární vize, ti méně shovívaví dokonce o neoddiskutovatelně nejhorší vadě, jakou kdy byl Star Trek doposud stižen.

"náznak"Star Trek odchoval hned několik generací diváků po celém světě na myšlence, že lidé jsou si rovni bez ohledu na původ či zevnějšek. Ohromný vliv, kterého postupem času Původní seriál nabyl, však v pokračujících seriálech zůstal téměř zcela nevyužit. Nová generace obsáhla několik mezirasových milostných vztahů, Voyager přispěl postavou ženy ve vůdčí úloze a Deep Space 9 představil sympatického a autoritativního velitele černé barvy pleti. To vše ale vyrůstá ze semen zasazených již Původním seriálem a přichází v době, kdy již bylo v boji proti diskriminaci na základě pohlaví a barvy pleti dosaženo značného pokroku. Konečné queer hranice Star Trek nikdy nedosáhl a nijak nenapomohl společenskému přijetí sexuálních menšin.

"Kirk a Spock"V dobách vzniku Původního seriálu nebylo na televizní obrazovce myslitelné ani nepřímé pojednání alternativní sexuality. Za dvacet let od té doby se změnilo mnoho, ale ne dost. Právě Star Trek měl velký potenciál ke změně přispět a ovlivnit veřejné mínění. Seriál Nová generace, v té době nejnovější inkarnace Star Treku, dosahoval od prvního dne ohromných úspěchů. Když byla posádka kapitána Picarda v půli své seriálové cesty, respektive v roce 1991, „vizionář“ a tvůrce Star Treku Gene Roddenberry se nechal v médiích slyšet, že diváci se v seriálu dočkají i homosexuálních postav. Krátce nato ovšem zemřel a jeho poslední vize zůstala nenaplněna.

Jiskra, kterou vše začalo

"Star Wolf: Blood and Fire"Předsevzetí začlenit homosexuální postavy do rozmanité posádky vesmírné lodi Enterprise Roddenberry vyslovil přinejmenším již v roce 1987. Nedlouho předtím totiž vykořenil své negativní postoje vůči sexuálním menšinám a jejich účast v připravovaném seriálu při několika příležitostech přislíbil fanouškům na conech. Roddenberryho slova podnítila Davida Gerrolda k napsání scénáře „Blood and Fire“ (Oheň a krev), v němž Enterprise nachází federační loď kontaminovanou smrtelnou nákazou. V záchranném výsadku se shodou okolností ocitají i dva do sebe zamilovaní mladíci. Uznávaný spisovatel David Gerrold proslul mezi fanoušky Star Treku především scénářem k epizodě „Trable s Tribbly“ (The Trouble with Tribbles) (TOS), ačkoliv se jedná jen o jednu z jeho mnoha zásluh. Mezi další patří právě formativní podíl na produkci Nové generace v době příprav seriálu a během jeho první sezóny. Mimochodem, čeští fanoušci znají Gerrolda rovněž jako autora novelizace pilotní epizody „Střetnutí na Farpointu“ (Encounter at Farpoint). „Blood and Fire“ ovšem zažehl při, která vyústila v Gerroldův odchod z tvůrčího týmu. Koho a čím vlastně scénář popudil a z jakého důvodu byl několikrát přepsán (v nechtěně karikaturickém přepisu „Blood and Ice“ Herba Wrighta byla homosexualita odstraněna a onemocnění nahrazeno motivem zombies) a nakonec definitivně zamítnut, lze s odstupem času jen obtížně vypátrat. Gerrold je přesvědčen, že příčinou byl právě onen nežádoucí náznak homosexuálního vztahu mezi dvěma mužskými členy posádky a choulostivá zápletka týkající se nemoci postihující krev, která měla sloužit coby alegorie onemocnění HIV. David Gerrold příběh zužitkoval alespoň v románu stejného jména ze své původní knižní série Star Wolf, k němuž mu předmluvu napsala Dorothy Fontana.

"Kirk a Spock z alternativní reality"Star Trek v seriálové podobě vznikal po dalších bezmála dvacet let, a ačkoliv k tomu bylo mnoho příležitostí, LGBT tématiku v sobě ani jedinkrát neobsáhl, přinejmenším nikoliv v podobě, která by byla zároveň explicitní a reprezentativní. Rick Berman se coby výkonný producent všech čtyř spin-off seriálů zdá být tím nejpovolanějším, kdo by mohl a měl zodpovědět otázku „proč“. V rozhovoru, jehož výňatek je k dispozici na TrekNews.net, Berman přenáší zodpovědnost i na řadu svých kolegů (jmenuje Michaela Pillera, Brannona Bragu i Jeri Taylorovou) a i jejich jménem se vymlouvá, že ani společně nebyli schopni přijít na způsob, jak LGBT motivy vhodně zakomponovat. Přiznává, byť spíše náznakem, že se záměrně vyhýbali explicitnímu zobrazení a namísto něj se pokusili o alegorický přístup. Otázka způsobu, jakým látku v seriálu představit, jistě není triviální, a je třeba postupovat obezřetně, aby ve výsledku nevznikl její pokřivený obraz.

Zhodnocení motivů obsažených v seriálech a filmech

Deep Space 9 – „Břímě času“ a „Císařovo nové maskování“

trillská žena: "nejsem lesba, ale můj symbiont je gay!&V novodobých startrekových seriálech skutečně lze vystopovat řadu pokusů o pojednání LGBT problematiky. Ve většině případů se však jedná o pokusy velmi nezdařilé, až kontraproduktivní. Mnoho z nich (a zpravidla jde o ony úspěšnější výjimky) se vztahuje k mimozemskému druhu Trillů, respektive trillských symbiontů – inteligentních tvorů žijících uvnitř humanoidních hostitelů, kteří se symbionty sdílejí osobnost. Jedná se tedy o symbiotické formy života složené (1) z lidem podobných Trillů, kteří mohou či nemusejí být spojeni s (2) trillskými symbionty. Ti jsou v porovnání s humanoidy zcela nesoběstační, vynikají ale výraznou dlouhověkostí, a proto je nutno po úmrtí jednoho hostitele implantovat přeživšího symbionta do těla druhého. Symbiont si uchovává vzpomínky a osobnostní charakteristiky bývalých hostitelů, kterých za svůj život vystřídá mnoho. Mezi hostiteli jednoho symbionta se během let mohou vystřídat muži i ženy bez rozdílu, a dochází tak k určitému „ohýbání genderu“, které Trillové vnímají jako zcela přirozené.

Jadzia DaxJadzia Dax, osmá hostitelka symbionta Daxe, patří mezi hlavní hrdin(k)y seriálu Star Trek: Deep Space 9 (1993–1999). Podle trefného, byť rozohněného a silně sarkastického článku Craiga Younga pro novozélandský queer magazín GayNZ.com si někteří členové trans komunity, kteří jsou zároveň fanoušky Star Treku, nejvíce oblíbili právě Jadzii, s níž se dovedli identifikovat. Young sice lituje, že v seriálu nikdy nebyl přímo zachycen přechod mezi gendery a tedy (obrazně řečeno) „výměna těl“ mezi trillským mužem a trillskou ženou prostřednictvím symbionta, ale přitom evidentně zapomíná na epizodu druhé sezóny „Neplánovaná operace“ (Invasive Procedures). Opomíjí i fakt, že Jadziiny předchozí životy jakožto muže bývají často připomínány a zdůrazňovány. Na mysli mám jak detailní zápletky jednotlivých epizod – namátkou si vybavuji „Vzpomínky“ (Facets) a flashbacky z pilotního „Vyslance“ (Emissary), tak Siskův zvyk z dob, kdy znal Curzona Daxe, oslovovat Jadzii familiárním přízviskem „staříku“ (v originále „old man“, tedy doslova „starý muži“).

Jadzia a LenaraNejskvostnější demonstrace LGBT tématiky ve Star Treku se týká právě Daxe. V epizodě čtvrté sezóny Deep Space 9 jménem „Břímě času“ (Rejoined) navštíví stanici trillská vědkyně Lenara Kahn. V jednom ze svých „minulých životů“ byla manželkou Toriase Daxe – Nilani Kahn. V nových životech a nových tělech se dávní milenci shodou okolností znovu setkávají, tentokrát jako dvě ženy, Jadzia Dax a Lenara Kahn, což nijak nebrání tomu, aby se vynořily dávné city. Poutu ovšem brání dogma trillské společnosti přísně zakazující styk mezi následujícími hostiteli spojenými se symbionty, kteří již měli romantický vztah v předchozích hostitelích. Porušení tohoto tabu se trestá vyhoštěním ze společnosti Trillů, což v důsledku mimo jiné znamená úmrtí symbionta zároveň se smrtí současného hostitele, neboť transplantace do dalšího těla nebude připuštěna. Vzdor společnosti ženy svým citům nevzdorují. Nejčistším a nejodvážnějším projevem alternativní sexuality ve Star Treku je pak společný polibek Jadzie a Lenary. Ačkoliv někteří kritici odmítají uznat, že se jedná o lesbický polibek, jelikož jde de facto o vyjádření lásky přetrvávající z dob, kdy se jednalo o tradiční svazek mezi mužem a ženou, nyní se fakticky jedná o dvě ženy, pro které podle všeho neznamená stejné pohlaví žádnou překážku.

krásná Ezri Tigan/Ezri DaxO tři sezóny dále ve stejném seriálu se vyskytuje další lesbický polibek, tentokrát mezi Trillkou Ezri Tigan a Bajorankou Kirou Nerys. Obě ženy (resp. všechny tři ženy, neboť podobné preference vykazuje i postava Leety) v tomto případě pocházejí z tzv. „zrcadlového vesmíru“, tedy z paralelní linie prvně představené v epizodě „Zrcadlo, zrcadlo“ (Mirror, Mirror) (TOS) a mnohokrát zužitkované i scénáristy Deep Space 9. Zrcadlový vesmír obývají postavy navenek podobné hrdinům seriálu, lišící se však povahou. Na místě ctnostných důstojníků jsou zpravidla bezcharakterní renegáti či zvrácení utlačovatelé s toutéž tváří. Kira ani Ezri nejsou výjimkou. Skutečnost, že se jedná o záporné postavy, vrhá špatný stín i na jejich vzájemný milostný vztah a demonstrativní polibek z epizody „Císařovo nové maskování“ (The Emperor's New Cloak). Lesbický vztah a lesbická či bisexuální orientace je tím silně stereotypizována jakožto symptom charakterové vady a sexuální perverze. Mimoto, epizoda vyjma linie dílů sledujících vývoj událostí v zrcadlovém vesmíru zároveň spadá do další tradiční linie komediálně laděných „ferengských epizod“, odkud plyne velká dávka nadsázky a v konečném důsledku i celkově nevážné vyznění celé epizody. Zajímavé však může být zamyšlení nad důsledkem zobrazení „zrcadlových“ postav coby homo- či bisexuálních, neboť odtud vyplývá, že potenciál pro stejné vášně musejí mít i jejich geneticky identické protějšky z primárního univerza (bereme-li v potaz uznávanou teorii, podle níž pro homosexualitu existují genetické predispozice, a neuvažujeme-li o nutné přítomnosti sociálního spouštěcího mechanismu). Na druhou stranu, pokud může být Vic Fontaine v zrcadlovém vesmíru člověk z masa a kostí, je možné úplně všechno.

Nová generace – „Hostitel“ a „Vyděděnec“

Beverly CrusherTrillové ovšem nejsou produktem tvůrců Deep Space 9. Poprvé se objevili již v seriálu Nová generace (1987–1998) v epizodě čtvrté sezóny „Hostitel“ (The Host), v níž trillský symbiont Odan po smrti původního hostitele v zájmu svého přežití přijímá dočasné útočiště v útrobách Williama Rikera. Lidská fyziognomie však není plně slučitelná s trillskou a Odan v Rikerově těle vyžaduje neustálou lékařskou pozornost během čekání na setkání s novým trillským hostitelem. Tráví tedy velké množství času s lodní šéflékařkou. Beverly Crusherová se do kombinace Odanovy šarmantní osobnosti a Rikerova fešného zevnějšku zamiluje a Odan její city opětuje. Problém nastává v okamžiku kýženého příletu trillské lodi a transplantace Odana do nového hostitele, či spíše v okamžiku, kdy se Beverly dozvídá, že Odanovým novým hostitelem je žena. Vztah vzápětí zaniká. Vyznění zůstává velmi nejednoznačné. Milostný vztah zjevně končí rozhodnutím Crusherové, její pohnutky ale nejsou zcela zřejmé. Hovoří o neschopnosti přizpůsobit se změně. Ale míní tím neschopnost akceptovat ženu jako svou partnerku v romantickém vztahu, či spíše neschopnost vyrovnat se s partnerovými změnami hostitelského těla? Beverly může být – ostatně jako společnost budoucnosti jako celek – povznesená nad genderové a sexuální předsudky, ale zároveň zcela nepřipravená na vztah s druhem (ve dvojím smyslu slova) natolik odlišným, jako jsou ve srovnání s lidmi symbiotičtí Trillové. Beverly zároveň naznačuje, že s odstupem času snad bude schopna se přes rozdíly přenést a vztah obnovit (příležitost dostane mimo jiné v crossoverové komiksové minisérii Divided We Fall od WildStorm nebo ve výročním komiksu A House Divided od DC). Podle jedné z možných interpretací popisuje snahu vůlí přinutit sebe samu do homosexuálního vztahu, což je až nebezpečně blízké představě nucení z druhé strany homosexuálů do heterosexuálních vztahů a jejich násilné „převýchově“ vydávané za léčbu.

Riker a Soren se sbližujíJeště více kontraproduktivního výsledku dosahuje zpackaný pokus o alegorii v epizodě „Vyděděnec“ (The Outcast) (TNG), která do startrekového vesmíru uvádí androgynní mimozemský druh J'naii. V jinak jednopohlavní společnosti J'naii se vyskytuje nežádoucí minorita složená z jedinců, jací se přeci identifikují s ženským či mužským pohlavím. Ostatní na jejich stav nahlížejí jako na nemoc, nebo jako na zvrhlost, pronásledují je, diskriminují, soudí a podrobují násilné „léčbě“ připomínající spíše trestání za zločin. V ohledu, kterým je upozorňováno na (1) perzekuci sexuálních menšin ve skutečném světě, jejich společenské i institucionalizované diskriminaci, (2) na tuhou nenávist vůči čemukoliv vzpírajícímu se přísným normám a snahu o násilnou alteraci a (3) na strach utlačovaných jedinců a jejich potřebu se skrývat, funguje epizoda relativně obstojně, ačkoliv jde jen o velmi povrchní a zkratkovité zpracování těchto témat. Tento rozměr je totiž jen marginální. Hlavní zřetel tvůrci kladli na „obnažování“ genderových stereotypů. Namísto jejich konfrontování se jim ale podařilo stereotypy naopak utvrdit.

SorenWilliam Riker a Soren – J'naii identifikující se jako žena, se zamilují. Nadřízení Soren se o vztahu dozvědí a přinutí ji (ženský rod je zcela namístě) i přes Rikerovo obětavé snažení k „léčbě“. Té předchází soud připomínající vykonstruované politické procesy, při němž Soren pronese patetickou řeč hájící obecně právo jedince na svobodu a vzdorující sociálně uplatňované normativitě v přísně soukromé oblasti lidské, respektive j'naiiské sexuality. Už na tom lze pozorovat, že se fiktivní situace v mimozemském společenství J'naii k reálné situaci dnešních společností nijak nevztahuje. Soudobé společnosti silně stereotypizují jednotlivé gendery a poměr mezi nimi, zatímco společnost J'naii „stereotypizuje“, či spíše přímo tabuizuje diferencovanost mezi gendery jako takovou. Ve snaze o abstraktní ztvárnění skutečných problémů se tvůrcům bohužel podařilo odabstrahovat všechny souvislosti s realitou a vytvořili pouze hypotetickou fiktivní situaci bez náležité obsažnosti.

Riker a SorenBěhem svého působení na Enterprise a spolupráce s lidmi rozlišenými na dvě pohlaví usiluje Soren pochopit, co jednotlivé gendery definuje a jak fungují vztahy mezi nimi. Zabývá se tím mnoho dialogů, mezi jinými rozhovor Soren s Beverly Crusherovou na ošetřovně. Soren se pokouší vyzvědět, co to znamená být ženou. Neomezený potenciál pro rozkrývání vrstev genderových stereotypů tvůrci zcela zahazují, ba dokonce zabředají ještě hlouběji do nejvulgárnějších z nich. Divákům se dostává „hodnotného poučení“, že ženskost tkví v dlouhých vlasech, rtěnce a nalakovaných nehtech. Po reflexi či nadhledu nejsou stopy. Z důvtipného zpracování námětu tvůrce tedy věru nelze vinit, ale snad by věci napomohl pouhý nápadný a provokativní symbol (v estetickém smyslu slova). Například polibek. Narážím na historii významných polibků ve Star Treku, z nichž některé již byly zmíněny výše, a mezi které patří i proslulý polibek Kirka a Uhury z epizody „Platónovy nevlastní děti“ (Plato's Stepchildren) (TOS). Nejedná se sice o historicky první mezirasový polibek v dějinách americké televize, jak se traduje, ale svým vlivem předešlé překonává. Jeho důležitost neumenšuje ani fakt, že Kirk a Uhura byli k polibku přinuceni proti své vůli. Naopak, ten zdánlivě pouhý detail tím ještě nabývá na intenzitě a schopnosti oslovit diváky. V podobném duchu dojímá a ohromuje i polibek mezi Jadzií a Lenarou, tím spíše, že jde o projev zapovězené lásky. I Riker a Soren sdílejí polibek. Ten ale jakoukoliv působivost postrádá. Nad důvodem, proč je tomu tak, se zamýšlí i známý spisovatel Keith R.A. DeCandido ve svém článku ze série The Next Generation Rewatch věnovaném epizodě „Vyděděnec“. DeCandido považuje už samotný vztah mezi Rikerem a Soren za naprosto nepřesvědčivý a na představitelce Soren postrádá charisma i atraktivní zevnějšek. Kritizuje už tu samu skutečnost, že do role Soren byla obsazena žena, jelikož mužský představitel v úloze J'naii by intence tvůrců komunikoval lépe (v obdobném duchu se prý vyjádřil i představitel Rikera Jonathan Frakes). Takto sledují diváci muže líbajícího ženu představující J'naii identifikujícího se jako žena. Pouto tím pádem budí dojem tradičního milostného vztahu mezi mužem a ženou. Jakákoliv kontroverze je předem vyloučena.

Quark přeměněn na LumbuNapříč všemi startrekovými seriály se vyskytují mnohé další epizody, které podružnými elementy, ač pravděpodobně jen neúmyslně, vybízejí k tzv. queer čtení. Z Nové generace lze připomenout například epizodu „Co nejvíc hraček“ (The Most Toys), v níž se sběratel Kivas Fajo otevřeně doznává, že by rád viděl Data nahého. Pouze tím ale rozšiřuje již tak početné řady amorálních a osobnostně odpudivých seriálových zloduchů jiné než „obvyklé“ sexuální orientace. Daleko komplexnější souvislosti se proplétají v některých ferengských epizodách z Deep Space 9. Jak známo už od jejich prvního výskytu v epizodě „Nejzazší výspa“ (The Last Outpost) (TNG), společnost ziskuchtivých Ferengů je extrémně misogynní. Tématu se blíže věnuje epizoda „Pravidla zisku“ (Rules of Aquisition) (DS9), v níž se ferengská žena Pel vydává za muže, aby mohla vydělávat zlatem ražené latinium. Zaujme především okamžik, kdy Jadzia (opět ta Jadzia!), aniž by si byla vědoma, že jedná s ženou, s Pel flirtuje. Mezi startrekové „komedie pohlaví“ patří i košilatá epizoda „Zisk v krajkách“ (Profit and Lace) (DS9), ve které se schyluje k průlomu v boji za práva žen ve ferengské společnosti. Pod tlakem okolností se musí pro změnu Quark vydávat za ženu. Odvážnější implikace slibuje situace v epizodě „Vztahy“ (Liaisons) z poslední sezóny Nové generace. Vyslanec Iyaaranů, mimozemské kultury, pro kterou je neznámý koncept lásky, na sebe bere podobu ženy a snaží se sblížit s Picardem, probudit v něm romantickou lásku a touto cestou se o neznámém citu přiučit. Kapitán si ale uvědomí, že je manipulován, a potenciální intimitě s mužem v ženské podobě zavčasu předejde.

Voyager – „Z masa a kostí“ a „Tělo a duše“, Původní seriál – „Větřelec v mém těle“

polibek netvora v těle krásné ženy?Výměna těl mezi muži a ženami ale nenastává jen mezi Trilly. Díky fantastickým námětům k tomu dochází v řadě dalších epizod Star Treku. Nemíním tím případy, kdy na sebe jedinec bere jinou podobu, ale faktickou výměnu těl, jakou mohli diváci vidět kupříkladu v epizodách „Diktátor“ (Warlord) nebo „Tváří v tvář“ (Vis à vis), obě ze seriálu Voyager (1995–2001). Ve stejném seriálu stojí za povšimnutí rovněž epizoda „Z masa a kostí“ (In the Flesh). Členové nepřátelského druhu s borgským označením 8472 pomocí genetických mutací proměňují svá těla v lidská a chystají se infiltrovat na Zemi. Zatímco v simulaci Velení Hvězdné flotily nacvičují, jak přesvědčivě vystupovat coby lidé, jsou sami infiltrováni a to skutečnými lidmi z posádky Voyageru. Komandér Chakotay se během průzkumu seznámí s „členkou“ rasy 8472 a sblíží se s ní. Ze všech těch mnoha milostných vztahů v dějinách Star Treku, tento má pravděpodobně nejdále ke konvenčnímu svazku mezi mužem a ženou. On, lidský muž, využívá novou známost jako prostředek k vyzvědění informací o plánované invazi na Zemi. „Ona“, nehumanoidní bytost druhu 8472, v němž lze rozlišovat hned pět pohlaví, využívá novou známost ke zlepšení svých dovedností imitovat lidské chování. Jejich společný polibek odráží napětí v jejich vztahu, když zanechává inkriminující genetický materiál, který vede k usvědčení Chakotaye jakožto špiona. Jak se nedlouho poté ukáže, cizinci skrze převzetí lidské podoby poznávají lidskost lépe, než sami plánovali, a lidské „slabosti“, včetně vzájemné náklonnosti se u nich nečekaně prohlubují. Snad proto i podivuhodná romance mezi dvěma infiltrátory obsahuje špetku ryzosti.

výměna těl... doslovaPodobný vývoj událostí nastal také v epizodě Původního seriálu „Byť zvána jinak“ (By Any Other Name), kde se nepřátelští Kelvané poté, co na sebe vzali lidskou podobu, rovněž začali podobat lidem více, než jak doufali. Jak jsem totiž naznačil dříve, vše, co má spojitost se Star Trekem, vychází už z Původního seriálu. Nejinak je tomu s náměty o výměně těl. Závěrečný díl Původního seriálu „Vetřelec v mém těle“ (Turnabout Intruder) vypráví o setkání Jamese Kirka s jednou z mnoha žen, které během života miloval. Janice Lester ale lásku ke slavnému kapitánovi dávno pohřbila pod vrstvu výčitek a závisti. Naskytne se jí ale ideální příležitost, jak pro sebe získat postavení a vůdčí roli, po níž vždy toužila. Jako xenoarcheoložka objevila v pozůstatcích zaniklé mimozemské civilizace na planetě Camus II technologii umožňující přenos vědomí mezi těly. Vláká tedy Kirka do předem nastražené pasti, a zatímco jeho uvězní ve svém těle, sama se ujme Kirkova těla a přivlastní si jeho identitu. Ačkoliv bývá epizoda často přehlížena či kritizována, jako jedna z mála se otevřeně věnovala problematice druhořadého postavení žen ve společnosti, sic nedůsledně. V tomto případě bych ale výjimečně ocenil i snahu bez ohledu na výsledek. „Vetřelec v mém těle“ v neposlední řadě umožňoval domýšlení velmi odvážné situace – muž v ženském těle a žena v těle muže. Lze se tázat, kam by vývoj situace směřoval, kdyby Janice Lester nebyla odhalena a prožila zbytek života jako muž. Jaké vztahy by navazovala a s kým, s muži, nebo se ženami? A co teprve Jim Kirk v těle ženy.

Doktorova nová "přítelkyně" JarynV naznačování takových důsledků zachází mnohem dál epizoda sedmé sezóny Voyageru „Tělo a duše“ (Body and Soul). Ale ne dost daleko. Sedmá z Devíti je nucena poskytnout holodoktorovi útočiště ve vlastních kybernetických součástech, aby ho uchránila před zničením. Oba totiž padnou do zajetí Lokirrimů, kteří válčí se vzbouřenými hologramy a nemají důvěru v nikoho „z fotonů a silových polí“. V nastalé situaci Sedmá vnímá vše, co se s jejím tělem děje, ale plnou kontrolu nad ním má Doktor. Po dobu svého pobytu na lokirrimské hlídkové lodi Doktor v těle Sedmé přilne ke „kolegyni“ – lodní provizorní lékařce Jaryn. Kápitánu lodi, Ranekovi, se naopak zalíbí půvabné tělo, které Doktor obývá. Aby se kruh uzavřel, zjistí se, že Jaryn chová city k Ranekovi. „Tělo a duše“ se dle očekávání nese v humorném duchu, který těží především z genderových stereotypů. V paralelní dějové linii přemáhá Tuvok svůj pon farr a už na tom je znát sexuální napětí přítomné v celé epizodě. Na lokirrimské lodi zatím Ranek nadbíhá Doktorovi, aniž by tušil, že se v ženském těle skrývá nenáviděný hologram, ba co hůř – muž. Ranek si dokonce troufne v nestřežené chvíli Doktora políbit a ten reaguje s očividným odporem. Doktor na druhé straně tráví při každé příležitosti čas s Jaryn. Přesvědčí se i o tom, že lokirrimská žena dokáže být i zručnou masérkou a tato stimulující zkušenost mu v těle Sedmé přivodí sexuální vzrušení.

hmotné tělo má své výhodyDoktor má pochopitelně maskulinní naprogramování, což zjevně zahrnuje i výlučnou heterosexualitu. Sexuální zkušenosti již má. O dovednosti tohoto druhu svůj program rozšířil v druhém roce své existence, v jímavé epizodě „Známky života“ (Lifesigns). Zajímavý je sám o sobě fakt, že i účelové hologramy podléhají de facto zbytečnému genderovému rozlišení na mužské a ženské, ačkoliv jejich možnosti jsou neomezené. Snad by se dalo spekulovat, že tato forma usnadňuje jejich interakci s lidmi a ostatními druhy podléhajícími dělbě na dva gendery. V případě holodoktora lze nalézt i in-universe opodstatnění ve faktu, že Doktorův program měl svou „reálnou“ předlohu – vědce Lewise Zimmermana. Doktorova přísná heterosexualita může působit lehce kontrastně ke skutečnosti, že v seriálu Voyager je to právě on, kdo reprezentuje pro Star Trek klíčový ideál inkluzivity – představy společnosti prosté jakékoliv diskriminace, s níž úzce souvisí angažovanost v oblasti základních lidských práv. Boj za práva hologramů nebyl nikdy tak vyhrocený, jako v epizodě „Autor, autor“ (Author, Author) a před stinnou stránkou boje za svobodu naopak varovala vynikající dvojepizoda „Vlastní krev“ (Flesh and Blood). Za významný příspěvek k tématu práv AI bývá ale nejčastěji vyzdvihována epizoda Nové generace „Lidský rozměr“ (The Measure Of A Man). Finální dvojepizoda seriálu Voyager „Dohra“ (Endgame) naznačuje, že hologramy v boji za svá práva nakonec zvítězí. Řeč je ale o alternativní budoucnosti a nelze předvídat, co se doopravdy přihodí v primární časové linii. Nakonec je ale lépe, že Doktorova sexualita odpovídá „předepsaným“ normám. Jako sympatická, leč často jen komická figura by Doktor nebyl ideálním reprezentantem.

Enterprise – „Stigma“, „Spolurodič“ a ƒ„Nečekané setkání“

syndrom identifikovánI v pořadí poslední seriál, ač krátký, stojí za povšimnutí, především tedy druhá sezóna seriálu Star Trek: Enterprise (2001–2005). Epizoda „Stigma“ (Stigma) oživuje snahy alegoricky ztvárnit problematiku spojenou s onemocněním HIV. T'Pol postihne syndrom Pa'nar – smrtelná neurologická choroba způsobovaná neodborným provedením splynutí myslí. Tomu byla T'Pol vystavena v epizodě „Splynutí“ (Fusion) při násilném splynutí s Tolarisem. V tomto období historie vulkánské kultury, kdy bývala Surakova učení (mimo jiné i vlivem působení romulanských agentů ve Vrchním velení) často popírána a překrucována, považovala většinová společnost Vulkánců splynutí myslí za obscénní a amorální praktiku a pohrdala těmi, kdo zkušenost se splynutím měli. Ti pak byli nuceni tajit skutečnost, že se kdy dotkli mysli jiného jedince, jelikož i kdyby to bylo nedobrovolné, ostatní Vulkánci jimi budou i tak opovrhovat a oni budou i tak nosit stigma deviantů. Proto ani naděje na léčbu nebyly velké. Ne snad proto, že by se nemoc nedala medicínsky zvládnout, ale proto, že by vulkánští lékaři v první řadě nebyli ochotni se tak ostře tabuizovanou záležitostí vůbec zabývat. Z popisu vychází najevo, že metaforická fiktivní situace skutečně obsahuje některé odpovídající paralely s nebezpečím ze strany HIV a jeho problematickou kompenzací ve společnosti. Zejména to vysvitne tehdy, uvědomíme-li si fakt, že splynutí myslí znamená pro Vulkánce (a jistě nejen pro ně) téměř úplný vrchol intimity. Tématu se tedy dostává stejně odmítavého či přinejlepším zdrženlivého posouzení jako v případě konzervativních kruhů současné lidské společnosti a témat souvisejících s lidskou sexualitou. Vulkánská společnost, i když v jiných ohledech třeba vznešená a vyspělá, trpí velmi silnou zkostnatělostí a neohebností. Jde o součást nemalé ceny za vyloučení emocí z veřejného života Vulkánců, za život žitý celý v přetvářce, a zároveň o krásnou paralelu s nepřizpůsobivostí lidských společností a se sklony k iracionálnímu dogmatismu. Jak ale správně vysvětluje Bernd Schneider ve svém článku „Homosexuality in Star Trek“ na Ex Astris Sciencia, v jiném podstatném ohledu se metafora epizody „Stigma“ odchyluje. Syndromem Pa'nar se nelze nakazit jinak, než podstoupením splynutí. Nijak nehrozí jeho nekontrolované šíření jako u pohlavních chorob, kterému by ignorantský postoj společnosti nevědomky napomáhal. AIDS je podle Schneidera problém, který se týká každého z nás bez výjimky. Článek také trefně poukazuje na rozhodnutí tvůrců věnovat se závažnému tématu teprve tehdy, když k tomu přišla direktiva od UPN, namísto z vlastních pohnutek.

Trip učí spolurodiče číst a psátO nic víc vzrušující bohužel není ani jiná epizoda druhé sezóny, pojmenovaná „Spolurodič“ (Cogenitor). Enterprise se setká s technicky velmi vyspělým novým druhem – s Vissiany, kteří se dělí do tří genderů. Vedle mužů a žen existuje i malé procento tzv. spolurodičů, kteří jsou nezbytným třetím elementem při početí potomka mezi mužem a ženou, ale žádné jiné využití ve vissianské společnosti nemají. Je s nimi zacházeno jako s lidmi druhé kategorie, včetně odpírání práv na vzdělání, na soukromí nebo na osobní svobodu. Vissiané se domnívají, že spolurodiči postrádají už samotný potenciál vyrovnat se schopnostmi ostatním, ale Trip, který vidí ve způsobech zacházení se spolurodiči útlak, si to nemyslí. Rozhoduje se spolurodiči, s nímž se náhodou seznamuje, vše vynahradit, ale jeho snahy vedou k tragickému konci. Ačkoliv výskyt další mimozemské „queer“ společnosti, která se vymyká tradičnímu dělení pouze na muže a ženy, sám o sobě znamená potěšující pokrok, epizoda se fungování vissianské společnosti ani genderovým tématům nevěnuje, resp. věnuje se jim nanejvýše v náznaku. Zaměřuje se na hrozbu, jaká plyne ze zasahování do cizích kultur, hrozbu z uplatňování vlastních etických představ na jiné kultury a jejich vnucování tam, kde pozbývají významu. Tripova snaha učinit spolurodiče šťastným dospívá k přesně opačnému efektu. Epizoda proto spíše než aby rozvíjela genderovou tématiku, utužuje tradiční tématiku oprávněnosti a potřebnosti Základní směrnice o nevměšování do přirozeného rozvoje a fungování cizích druhů. Takových epizod jsou ale dějiny Star Treku plné (za nejkrásnější zpracování osobně považuji film Vzpoura) a i seriál Enterprise přišel s provokativnějšími díly s podobným tématem, například ve vynikající epizodě „Drahý doktore…“ (Dear Doctor) a v rovněž povedených „Zaujatých pozorovatelích“ (Observer Effect).

Trip v říši divůDovolil bych si vyzdvihnout rovněž velmi nedoceněnou epizodu první sezóny Enterprise „Nečekané setkání“ (Unexpected), třebaže na ní v této perspektivě upoutá „pouhé“ obrácení genderových rolí. Oblíbený Charles „Trip“ Tucker III. totiž jako první lidský muž v historii otěhotní. Po tak strohém popisu by se mohlo zdát, že epizoda má pouze komediální charakter, ale to by byl velmi ukvapený soud. Enterprise poskytuje pomoc s opravami xyrillianské lodi. Čest provést první kontakt tedy výjimečně připadne na šéfinženýra Tripa. I přes počáteční obtíže se kontakt s novým mimozemským druhem ukáže být pozitivní zkušeností. Tripovi se podaří opravit poškozené motory cizí lodi a spřátelit se s členkou její posádky. Ze sugestivního výletu do říše divů v plavidle Xyrillianů si ale Trip nevědomky odnese nečekaný suvenýr v podobě embrya vyvíjejícího se v mužově levém boku. Xyrilliané se totiž rozmnožují asexuálně. Matka poskytne genetický materiál, ale je na „otci“, aby dítě odnosil. Humorných momentů se v epizodě najde dostatek. Choulostivé téma, jaké by snadno mohlo přerůst ve frašku, je i přesto zpracováno relativně vkusně. S nadhledem se podařilo poukázat na psychické nepohodlí způsobované vybočením z genderových norem a na neméně významnou společenskou nepatřičnost. Zároveň s tím dali tvůrci život epizodě, která jako jedna z mála v první sezóně Enterprise dává pocítit pro Star Trek typický pocit objevování a prožívání nových, nepoznaných možností, pocit střetu s neznámem, s čímsi zcela nečekaným. Nehledě na absenci LGBT souvislostí se stojí za to ohlédnout i za „Nečekaným setkáním“.

Mimo rámec obrazovky

poručík Hawk z Prvního kontaktu za kormidlem Enterprise-ETo vše jsou ale výhradně letmé souvislosti s queer tématikou, nebo obskurní metafory, pod nimiž se lze kýžených LGBT motivů dopátrat jen sotva. Enigmatické šifry a hypotetické modely mimozemských společností nijak nereprezentují sexuální minority a nezrcadlí jejich situaci ve skutečném světě. Přitom by stačilo velmi málo. Efektivní reprezentace by se snadno dalo dosáhnout angažováním postav s L, G, B či T identitou, postav, jejichž příklad by znázornil legitimní podíl sexuálních menšin ve společnosti, postav, které by nebyly terčem posměchu ani soucitu, ale které by naopak byly respektovanými členy posádky. Nemuselo by se ani jednat o součásti ansámblu protagonistů. K tlumočení liberálních postojů by zcela postačilo vystoupení postav ve vedlejších epizodních rolích. Jak již bylo řečeno, v případě Nové generace narazil scenárista David Gerrold na tvrdý odpor. Stejný nápad se ale vynořil i během příprav seriálů Voyager a Enterprise a i v obou těchto případech byl zamítnut. Nejrozšířenější zvěsti se ale týkají filmu a to jednoho ze zdaleka nejlepších. Podle nich měl být poručík Hawk z Prvního kontaktu dle původních intencí tvůrců gay. Představa, že postava svědomitého člena posádky ztvárněná pohledným hercem s velmi maskulinní fyziognomií reprezentuje homosexualitu, vyznívá jako velmi správná volba. Hawkova sexuální orientace ale ve filmu není ani naznačena, jeho postava – jak to u kormidelníků Enterprise bývá zvykem – se závěru filmu nedožila, nebyl tedy prostor se s ní obeznámit lépe a tvůrci, včetně herce Neala McDonougha, zvěsti popírají. Ty přesto rezonovaly natolik, že Hawkova homosexualita byla ustavena přinejmenším mimo kánon v licencovaných románech díky Andymu Mangelsovi a Michaelu A. Martinovi – autorům románu Section 31: Rouge.

Kirk a Spock spoluLiteratuře podle Star Treku se ale věnuje až druhá část článku. Ta dále pojednává i o komiksech a fan filmech. Až v druhé části se tedy čtenáři dočkají identifikace a popisu explicitních LGBT obsahů, namísto pouhých pokusů, náznaků a chabých metafor. V rámci těchto médií totiž došlo k daleko většímu pokroku než v oficiálních seriálech a filmech. Zde se konečně vyskytují otevřeně homosexuální postavy a jejich sexualita bývá v ojedinělých případech dokonce tematizována. Kde vlivem nešikovného, vyhýbavého a snad přímo cenzorního přístupu tvůrců oficiální seriály selhaly, daleko osvícenější literáti, tvůrci komiksů a filmaři z řad fanoušků Star Trek od předsudků osvobodili. Jak přesně si ale spisovatelé a fanfilmaři s LGBT tématy poradili, jakých výsledků přitom dosáhli, jaké obtíže museli překonat, a proč byli daleko smělejší a úspěšnější než jejich protějšky zodpovědné za oficiální seriály, se pokusí poodhalit a zodpovědět pokračování článku.

kapitán flotily Eodeon
autor: Eodeon
vydáno: so 11. ledna 2014
přečteno: 3308x
komentáře: 28
Facebook Twitter Google+

Další články z této rubriky:

SERIÁL: Kompletní časová osa ST událostí! (1. část)  -  út 6. listopadu 2018
Star Trek se dočká nového animovaného seriálu  -  pá 26. října 2018
StarTrekKnihy.cz – Nový informační portál zdaleka nejen o knihách  -  čt 30. srpna 2018
Šťastné a startrekové!  -  pá 22. prosince 2017
15 nejmocnějších protivníků ve Star Treku  -  čt 2. listopadu 2017
Star Trek v komentářích: Nechte zaznít svůj názor  -  út 17. října 2017
Star Trek: Discovery a další skvosty v knihovně CZ Kontinua  -  so 23. září 2017
Smuteční oznámení  -  so 19. srpna 2017
Star Max: Pravda, 1. část  -  po 17. července 2017
Star Max: Z principu  -  st 10. května 2017
Star Max: Klony útočí  -  po 20. února 2017
Elektrokolo ve startrekovém střihu  -  čt 9. února 2017
Až přijde první kontakt  -  so 28. ledna 2017
Star Trek vstoupil do volební kampaně  -  st 5. října 2016
Kapitán Picard: umění velet  -  ne 25. září 2016

Star Trek and all related properties are Registered Trademarks of Paramount Pictures, registered by United States Patent and Trademark Office. All rights reserved. THESE PAGES ARE NOT OFFICIAL!

Internetový portál Trekkies.cz je vytvářen a spravován klubem a dalšími redaktory. Je postaven na základech redakčního systému phpRS.

© 2005, Trekkies: TNG