U příležitosti již otevřené registrace na letní Festival fantazie v Chotěboři, letos probíhající 29.6.-8.7.2012, jsem oprášila pár postřehů z minulého FF, které doufám poslouží nejen jako příjemné zavzpomínání, ale i jako návnada na další ročník, ačkoli se jedná jen o střípky z celé pestré mozaiky, která byla v Chotěboři k mání.

Jak utekl čas na FF 2011

Do víru festivalu se mi podařilo dostat v sobotu v poledne, o dřívějším programu tedy nemohu referovat. Protože Trekfest ještě neprobíhal, navštívili jsme různé jiné linie, nakonec jsme ale stejně zůstali věrni trekkies, a zúčastnili se slavnostního křtu hry Star Trek aktivity, jejího rozbalení a prvního hraní. Účast byla hojná, v průběhu hry se u stolu objevilo a zahrálo si asi patnáct odvážlivců. Náramně jsme se pobavili, sem tam i převedli či nakreslili nepředveditelné či nenakreslitelné (pole asteroidů, diplomatická mise, apod.) a moc se nasmáli. 

Večer pak příznivci Honorverse pořádali divadlo Superdreadnought Potěmkin – němou komentovanou hru o vzpouře na lodi Potěmkin (podobnost s klasickým sovětským  propagačním snímkem ze 20. let byla čistě náhodná). Musím přiznat, že ze hry chvílemi mrazilo a některých herců by se jeden opravdu bál. (záznam viz stránky HMS Phantom)

Se začátkem Trekfestu v neděli se stal program pro trekkieho nabitým. Hlavním programem odpoledne byl Hudební duel – pořádaný společně linií Trekfest, Battlestar Galactica a SoundCon. Zde se zásluhou opět se nudícího Q utkaly dvě zástupkyně něžného pohlaví – Katryn Janeway a Laura Roslin se svými posádkami v dívčí válce. Ta se ale nevyvíjela dle představ Q, neb namísto pořádné bitky se utkaly v hudebních motivech. Q nepomohli ani později přivolaní cyloni a borgové (vedeni přímo borgskou královnou osobně), protože asimilací kolektivního vědomí cylonů si borgové přivodili jen pořádnou schizofrenii, a tak mohly posádky oslavovat.
Diváci hlasovali pro jednotlivé melodie, každá z posádek se snažila podpořit své příznivce či odradit příznivce druhé strany (třeba výhrůžkami o vyhození přechodovou komorou). Navzdory či právě pro tyto snahy po 11 kolech skončilo utkání překvapivě nerozhodně. A tak Q sebral (a následně snědl) medaile pro vítěze, lusknul prsty a pohádky byl konec.

Večer byl pak věnován Plesu akademie, kde byli imatrikulováni kadeti Akademie Hvězdné flotily a ve světě Honor Harringtonové byli jmenováni a přiřazeni na své lodě ve službách Mantichorskému království a královně noví členové posádky a vyznamenáni a povýšeni důstojníci.
Po této slavnostní ceremonii vypukla všeobecná taneční zábava v klasickém stylu. Rektor Johanson se sice snažil tanečníky zmást volbou netypických tanců, což ale účastníci veskrze nepoznali a tančili si klasické kousky, jako ča-ču, jive, valčík, slowfox, apod.  Tance byly prokládány chvílemi na tombolu, která netradičně avšak velmi prakticky byla rozdělena na několik částí, a nebyla tak neúnavně dlouhá a i ti, co chtěli odejít dříve, měli šanci na nějakou malou výhru. Zábava běžela až do pozdních nočních hodin.

V pondělí vyniklo další z divadel – Dobytí Kobolu na motivy Cimrmanova Dobytí severního pólu. Opět zábava nesmírná, dokonce i pro mne, téměř neznalé prostředí BattleStar Galacticy.

A během večera se nikoli nevýznamná část trekkies sešla na Bollywood party pořádané Soundtraconem. Všichni oděni tak, aby se nenápadně infiltrovali do indické skupiny, zcela dle zásad kontaktu s cizími civilizacemi.

Vyvrcholením úterního večera pak bylo vyhlášení cen EýTý. To se povedlo na jedničku s hvězdičkou.
Sál nadchla music videa jednotlivých nominovaných (myslím, že kdo byl v sále už si navždy pod textem písně „Hvězdičko blýskavá, těžko Tě získávám, lehko Tě ztrácím já vím“ představí vybuchující hvězdu smrti). Moderátorské dvojice perlily jedním vtipem za druhým, každá byla zcela jiná a originální, patroni se nenechali zahanbit a celý večer krásně utekl. Jen škoda, že z osmi cen jen dvě šly za Star Trekem, oproti třem pro Star Wars i Star Gate. Ještě že máme alespoň ta červená trička a tribly.

Pozdní večer byl ve znamení klasického tance na Půlnočních tanečních, které se vydařily také maximálně. I zde se postupem času sešla většina trekkies, a všichni se zapojili do aktivního tance, včetně notoricky netančících. Ti byli vyučováni mirně pokročilými, mírně pokročilí se učili od pokročilých a pokročilí od mistrů. Myslim, že každý z nás si na parketu vyzkoušel něco nového. 
Zábava pokračovala až do doby, kdy nás velký FF organizátor ze sálu vyhnal, že už se musí končit (ve tři ráno).

Hitem středy byla repríza představení Švestkový Worf, která byla ještě propracovanější, než na premiéře na StarConu. Můj obdiv náleží všem hercům, kteří i v horku předvedli fascinující výkon. (záznam představení ze Starconu viz stránky Tvéjátro činohernále)

Nelze nezmínit pravidelné snídaně v přední desítce vedené Rebekou, Wesleym a Foxem, nabízející speciality mimozemské kuchyně, rozhovory s osobnostmi trekkies komunity a představující program na daný den.

Nejenom filmy a seriály je živ trekkie, a tak jsme se v průběhu Trekfestu dozvěděli spoustu věcí o ST knížkách, od nových sérií až po „perly“ typu Mary Sue. A to nezmiňuji celou řadu dalších zajímavých Startrekových přednášek a pořadů.

Ve čtvrtek pořádal Subspace výsadek na chotěbořský zámek. První zkouškou schopnosti člena výsadku bylo se na zámek vůbec dostat. Vzhledem k zcela rozkopané silnici s jen malou možností daný úsek obejít, jsem se dostala do míst kdesi za zahradami zámku, kam trekkie možná dosud nevkročil, ale vstup stejně nenalezla a musela se vydat alespoň částečně po rozkopané silnici.

Další dny se pro mne nesly už v klidnějším duchu, k mé velké radosti jsem se konečně dostala i k návštěvě herny deskových her, a vyzkoušela si několik mně neznámých kousků. Moje peněženka z toho už takovou radost neměla, protože hned několik kousků se nastěhovalo k nám domů.

V programu bylo možné najít spoustu dalších zajímavých pořadů, jako např. duel mezi českými a slovenskými znělkami dětských seriálů, kvízy na nové filmy, filmové hlášky, kuchyni Zeměplochy včetně ochutnávky, a mnohé další. Tyto závěrečné dny festivalu se výrazně oteplilo, a tak všichni ocenili stánek se zmrzlinou mezi sokolovnou a KD. Ideální pro ty, kdo navštěvovali pořady jak v sokolovně, tak v KD či hale, zmrzlina pravidelně každou hodinu nahradila i velké jídlo.

Na závěr musím souhlasit s hlavním sloganem festivalu: FF = fantastická dovolená.
Jen by u toho mělo být varování – návrat do práce den po odjezdu z festivalu škodí zdraví. Po týdnu, kdy se každý druhý den chodilo spát se svítáním a vesmír Star Treku byl realitou, prolínající se s realitami SG, BSG, HH, apod., byla realita 21. století opravdový šok.

A nyní se už můžeme směle těšit na další cestu tam, kam jsme se sice už vydali, ale rádi se vrátíme.

(c) Foto Radek B. Flash