John Eaves – profesionál se srdcem fanouška

st 2. listopadu 2011      autor: Carth22      přečteno: 6980x      komentáře: 7

John Eaves, [2] Zdravím Vás, přátelé. Jmenuji se John Eaves a jsem výtvarník konceptů a ilustrátor uměleckého oddělení Star Treku, kde pracuji již po mnoho let – The Final Frontier, Generations, First Contact, Insurrection a Nemesis, Deep Space Nine, Enterprise, Star Trek J.J. Abramse a Star Trek Online, taktéž něco málo na The Next Generation a Voyageru – a jsem velmi šťastný, že mohu být jeho součástí. Nekonečná láska ke Star Treku je úžasná a z toho, co jsem viděl, vím, že je jedno, jestli jste pracovali na filmech či seriálech, nebo jste divákem, všichni dohromady tvoříme jednu velkou rodinu ze všech oblastí života a světa.

John se, jak vidno, dokáže velmi dobře představit sám, já k jeho úvodu doplním jen to, že se narodil 9.4.1962, na Star Trek má zásadní vliv od roku 1994 a z jeho dílny pochází řada rekvizit a hvězdných lodí, například oblíbená Enterprise E třídy Sovereign, či Phoenix Zeframa Cochrana. S jeho cestou vesmírem Star Treku se dnes podrobně seznámíme a zjistíme, jak John sám hodnotí tato krásná léta, a proč si tak oblíbil Klingony.

První kroky

V září roku 1966 začalo vysílání nového televizního seriálu Star Trek a světu bylo poprvé představeno to, co je v současnosti považováno za mezinárodní ikonu. Seznámili jsme se s posádkou USS Enterprise na její pětileté misi za poznáním a hledáním nových forem života. V několika epizodách jsme se setkali s Klingony, jejichž plavidla jsem si hned zamiloval. Klingonský křižník, samozřejmě společně s Enterprise, bylo to nejlepší, co jsem kdy viděl. Popravdě, právě klingonská loď byl můj první plastový model, který jsem postavil už jako mladý arizonský modelář. Loď je nejznámější pod označením D7 Battle Cruiser a byla stejně jako Enterprise navržena legendárním Mattem Jefferiesem.

O dvacet tři let později přichází do kin Star Trek: The Motion Picture s teatrálním úvodem. Vidíme nově zrekonstruovanou verzi klasické D7 a plátno je naplněno magií plynulého pohybu a neuvěřitelných záběrů natočených VFX kameramanem Dougem Smithem. Úvodní scéna tří klingonských lodí přibližujících se k V´geru za doprovodu bombastické hudby Jerryho Goldsmithse zanechala v mé mysli nesmazatelný obraz, který tam utkvěl dodnes.

Právě odtud pramení Johnovo nadšení a vášeň pro práci na klingonské válečné flotile, které se v následujících letech mimo jiné věnoval.

Na práci na mém prvním Star Trek filmu jsem byl najat v roce 1988. Jednalo se o The Final Frontier a nastoupil jsem jako tvůrce modelů pod světoznámého Grega Jeina. Greg mě nechal vyzkoušet si mou zručnost při návrhových ilustracích některých modelů, které jsme stavěli – a tak vznikla moje první kresba detailu kanónu na křídlech klingonského Bird Of Prey. Kanón Bird Of Prey, [3]

Dalším z jeho raných projektů byla úprava modelu legendárního USS Excelsioru na Enterprise B pro Star Trek Generations. Na tuto práci byl najat Hermanem Zimmermanem a byl zodpovědný za nový design třídy Excelsior, na níž se Kirk setkal se svým (prvním) zánikem.

Byl přelom let 1992, 1993 a já jsem se právě přesouval z modelářské dílny do uměleckého oddělení. Na novém seriálu Deep Space Nine se tou dobou začínalo pracovat. Můj přítel Phil Edgerly pracoval s produkčním designérem Hermanem Zimmermanem a zařídil mi s ním setkání. Herman mě požádal, abych s sebou přinesl nějaké filmové miniatury a výkresy ze seriálu SeaQuest DSV, na které se chtěl podívat. Bohužel umělecké oddělení bylo již plně obsazeno, ale slíbil mi, že se mnou bude do budoucna počítat, jestliže se cokoliv změní nebo bude někoho do týmu potřebovat. O rok později mi Herman zavolal a zeptal se mě, jestli bych se chtěl připojit do uměleckého oddělení pro film Generations. Naprosto bez přemýšlení jsem mu odpověděl velkým ANO! Byla to krátká, ale úžasná práce, a mohl jsem zase pracovat na výrobě modelů. Ilustrace Enterprise B, [1]

Daleko za hvězdami

V roce 1995 se Eaves připojil k designérskému týmu Deep Space Nine na začátku čtvrté sezóny. Tou dobou už byla většina modelů lodí pro seriál připravena a proto se John primárně soustředil na design takzvaných „gadgetů“. Patřily mezi ně například ceremoniální nože a meče užívané Klingony a Bajorany, nebo doplňkové vesmírné lodě jako cardassijská nákladní loď a breenská válečná loď. Z počátku působil jako ilustrátor a časem se vypracoval do vedoucí pozice výtvarného oddělení, kde pracoval až do skončení seriálu.

Nedlouho po práci na Generations Herman znovu zavolal a informoval mě o volné pozici v uměleckém oddělení Deep Space Nine. Současný ilustrátor Jim Martin přecházel z televizní tvorby na filmovou a tak se uvolnila židle. Herman se mě zeptal, jestli by se mi líbilo připojit se k jeho uměleckému oddělení pro začínající čtvrtou sezónu. Právě jsem obrušoval obří model Boeingu 747 pro film Executive Decision, když zavolal. Upřímně, byl jsem postaven před velmi obtížné rozhodnutí, protože jsem práci na modelech opravdu miloval. Bylo ovšem evidentní, že CGI technologie dělala řemeslo filmových miniatur zastaralým. Absolvoval jsem velmi dlouhý rozhovor se svým šéfem Grantem McCunem, který mi vše velmi ulehčil tím, že mě vyhazoval ze dveří pokaždé, když jsem měl chuť se vrátit, a nakonec mě i donutil zavolat Hermanovi zpět. Věnoval jsem mu ještě větší ANO než poprvé.

Bylo to velmi rušné období, to je jisté. Posádka uměleckého oddělení byla skupinou neuvěřitelně talentovaných lidí v čele s Hermanem a uměleckým ředitelem Randym McIlvanem. Mike a Denise Okudovi vedli grafické oddělení s Dougem Drexlerem, Anthonym Fredricksonem and Jimem Van Overem jako jejich grafickým týmem. Pak Fritz Zimmerman a Anthony Bro vedli designérské práce na scéně spolu s Laurou Richarz, která se soustředila na dekorace. Já a Berndt Heidemann jsme pracovali na konceptech. Byli jsme rodina, která odrostla na společné zálibě ve Star Treku a postupem času jsme se stali velmi blízkými přáteli.

K mé nemalé radosti byli v Deep Space Nine Klingoni taktéž stálými zákazníky. Dostal jsem příležitost navrhnout nové lodě založené na architektuře a stylu Matta Jefferiese. Například epizoda „The Way of the Warrior“ otevřela dveře pro zcela nový typ Bird of Prey. Jeho design byl kompletně zpracován na papíře, ale k realizaci modelu už bohužel nedošlo, byl ze scénáře vyškrtnut z rozpočtových důvodů. Avšak později tento návrh posloužil jako předloha pro nové lodě v seriálu Enterprise a ve filmu Star Trek (2009).

Retro DS9, [1]Jednou z mých oblíbených epizod byla "Far Beyond the Stars", kde se komandér Sisko vžil do role černošského spisovatele science fiction magazínu v rasově diskriminačních padesátých letech dvacátého století. Editor časopisu přinesl složku kreseb a hodil ji na stůl. Spisovatelé si pak vybrali kresbu a na jejím základě vytvořili fiktivní příběh. Siskovi se do rukou dostane kresba stanice, která nápadně připomíná retro verzi Deep Space Nine (skica byla vypracována Jim Van Overem) a napíše o ní a jejím černošském komandérovi příběh. Za svůj šokující příběh je Sisko zbit a lidé se ho straní, získal tak poučení z násilné a diskriminační doby. Když se pak vše vrátilo do normálu, Sisko se stal mnohem rozumnějším a zkušenějším člověkem… Tvorba retro výkresů pro tuto epizodu byla velká zábava a spustila ve mně vášeň pro retro science fiction skicy z padesátých let.

Další epizodou, kterou si dobře pamatuji, byla "Penumbra" ze sedmé sezóny. Potřebovali jsme vytvořit novou útočnou loď pro Breeny. Jednalo se opravdu o speciální úkol, protože architektura a tvar lodi byly založeny na písmenu T, na které začínalo jméno mé snoubenky Tary. Doug Drexler udělal obrovský skok z funkce grafika na CG modeláře při práci na této lodi, a byla to zábava ho sledovat, jak se učí něco nového. Nyní je z něj mistr v CG modelování a animátor s neomezeným talentem. Na devadesátá léta a sérii DS9 mám opravdu nádherné vzpomínky.

Renesanční muž

The Next Generation Sketchbook: The Movies, [1] Ale během té doby se John nesoustředil pouze na seriál, ale také fungoval na dvojitý úvazek na již zmíněném filmu Generations a následně First Contact. Vzhledem k tomu, že Enterprise D ve Star Treku Generations pokryl prach (doslova), nastal čas posunout se v abecedě dál, a tak Eaves a Zimmerman společně navrhli Enterprise E třídy Sovereign. Eaves je také autorem první pozemské lodě s warp pohonem, Phoenixe, založené na reálné nosné raketě Titan. Úkolem bylo přemostit realitu s fiktivní budoucností 21. století. V rámci filmu vytvořil i vulkánskou loď, která přistála na Zemi, a své prsty má i na vzhledu borgské královny. Většina jeho prací na filmech Generations a First Contact je obsažena v publikaci Star Trek: The Next Generation a Sketchbook: The Movies, které je spoluautorem.

Eaves pokračoval ve své hlavní roli i v devátém Star Treku, Insurrection. Pro tento film navrhnul kapitánovu jachtu Cousteau, Datovu průzkumnou loď, federální raketoplán třídy 11, Holoship, válečné lodě Son´a, Ru´afovu vlajkovou loď a mnoho dalších. Na začátku roku 2001, během příprav pro Nemesis, byl Eaves postaven před nelehký úkol vytvořit hrozbu pro Federaci v podobě remanského Scimitaru. Této výzvy se zhostil opravdu dobře a pokračoval novinkou v romulanské flotile, elegantním warbirdem typu Valdore. Scenáristé cítili, že pokud se má Enterprise E utkat s něčím tak nebezpečným, jako je Scimitar, tak potřebuje sama trochu vylepšit. Proto Eaves provedl řadu decentních změn na trupu Enteprise a ta tak získala mnohem větší palebnou sílu. V průběhu roku 2001 pokračoval Eaves i v seriálové tvorbě, a to jako ilustrátor Enterprise. V jeho hlavě se zrodila většina lodí viděných v seriálu a samozřejmě došlo i na jeho oblíbené Klingony.

Seriál Enterprise měl zástupce klingonské flotily ve scénáři hned z počátku. První byla jednomístná loď velikosti raketoplánu, která havarovala v kukuřičném poli. Další už měla být velikosti bitevního křižníku. Nejdříve se uvažovalo o retro verzi Jefferiesovy D7, která byla schválena a zpracována v CG, aby byla v poslední minutě před užitím smetena ze stolu a nahrazena mírně upravenou verzí z filmu Motion Picture. Pak přišel na řadu raptor, štíhlá, rychlá loď vytvořená pro „udeř a zmiz“ způsob boje. A nakonec se dočkal své retro verze i oblíbený Bird of Prey. Klingonské lodě byly vždy naší oblíbenou záležitostí a velmi jsme se těšili na epizody, které povolají něco nového od měsíce Praxis.

Jedním z posledních Johnových projektů byla tvorba konceptů pro film Star Trek (2009) a pro hru Star Trek Online pod záštitou studia Perpetual Entertainment ještě před tím, než vývoj hry přešel pod Cryptic Studios. Také spojil síly s oficiálním Star Trek fanklubem a vytvořil limitovanou edici replik vesmírných lodí zahrnující například kapitánovu jachtu „Cousteau“ nebo vulkánský přistávací modul z Prvního kontaktu. Repliky se téměř okamžitě staly velmi ceněnými sběratelskými raritami.

Hamilton Collection Plate - Enterprise, [1] Hamilton Collection Plate - Borg Cube, [1] To Boldly Go, [1]

John navrhnul i 3D pamětní talíře hvězdných lodí pro společnost The Hamilton Collection, která se zabývá výrobou sběratelských předmětů, a jako poradce a výtvarník pracoval i na výstavě Star Trek The Exhibition. Za zmínku stojí také litografie pod názvem „To Bodly Go …“ vykreslující historii vesmírných letů z perspektivy Star Treku, kombinující realitu a fikci. Přistávací modul Apollo, raketoplán a další plavidla 20. století jsou zde v kombinaci s Phoenixem a dvěma ztělesněními Enterprise. A jak bývá zvykem u Star Trek designérských veteránů, spolupracuje současně s Drexlerem a dalšími na kalendáři Ships of the Line.

Portfolio

John se za celou svou kariéru zúčastnil více než šedesáti projektů. Buďto jako modelář, nebo jako ilustrátor na široké paletě žánrů – akční, sci-fi, dobrodružné, komedie, horory a mnohé další. Zde uvádím krátký výběr děl, která se netýkala produkce Star Treku.

Filmové modely

Invaders from Mars (1986)
Top Gun (1986)
Spaceballs (1987)
Innerspace (1987)
My Stepmother Is an Alien (1988)
Die Hard 2 (1990)
Robocop 2 (1990)
Alien 3 (1992)
Batman Returns (1992)
Timescape (1992)
Richie Rich (1994)
Barman Forever (1995)
Strange Days (1995)
X-Men: The Last Stand (2006)

Koncepty a ilustrace

Terminator 2: Judgment Day (1991)
SeaQuest DSV (1993 – 1996)
Virtuosity (1995)
Artificial Intelligence: AI (2001)
Ghosts of Mars (2001)
The Majestic (2001)
Flight of the Phoenix (2004)
Sky High (2005)
Evan Almighty (2007)
Tropic Tunder (2008)
Valkyrie (2008)
G. I. Joe (2009)
Law Abiding Citizen (2009)
The Green Hornet (2011)
Pirates of the Caribbean: On Stranger Tides (2011)
Cowboys & Aliens (2011)

What You Leave Behind …

Tak jako úvodní, i poslední slova přenechám Johnovi. V následujících článcích se již zaměříme na jednotlivá díla Douga Drexlera a Johna Eavese a podrobně se s nimi seznámíme. Děkuji všem čtenářům za pozornost a nashledanou příště.

John Eaves, [4] I já jsem velkým fanouškem legendy Star Trek a měl jsem skvělou příležitost podílet se na šesti filmech a čtyřech seriálech prostřednictvím modelářského a později uměleckého oddělení. Jednou z nejlepších věcí na této práci vždy bylo to, že jste součástí týmu. Odshora až dolů byla parta, kterou dala produkce dohromady, těmi nejlepšími a nejtalentovanějšími lidmi v galaxii. Každý den překypoval inspirací a talentem a to, co se dostalo ve výsledku na obrazovku, se nedá srovnat s tvrdou prací na každé ilustraci, masce nebo VFX záběru. Je opravdu úžasné vidět na vlastní oči řemeslnou zručnost a smysl pro detaily a já jsem opravdu rád, že jsem toho mohl být svědkem. – John Eaves, [2]

Zdroje

[1] Memory Alpha
[2] Star Trek.com
[3] Star Trek.com – John Eaves - Guest Blog
[4] Trek Movie.com
[5] Internet Movie Database

kapitán Carth22
autor: Carth22
vydáno: st 2. listopadu 2011
přečteno: 6980x
komentáře: 7
Facebook Twitter Google+

Star Trek and all related properties are Registered Trademarks of Paramount Pictures, registered by United States Patent and Trademark Office. All rights reserved. THESE PAGES ARE NOT OFFICIAL!

Internetový portál Trekkies.cz je vytvářen a spravován klubem a dalšími redaktory. Je postaven na základech redakčního systému phpRS.

© 2005, Trekkies: TNG