Toto je archiv českého Star Trek portálu Trekkies.cz, který není od ledna 2021 aktualizován a je přístupný pouze ke čtení. Pokračujte prosím na novou verzi webu Trekkies.cz.

Věda Star Treku není (opět) nejpřesnější - část II.

út 12. května 2009      autor: Darkknight      přečteno: 6814x      komentáře: 17

plakát k Abramsovu Star Treku Vítejte u dalšího pokračování recenze na vědecké vymyšlenosti Star Treku. V předchozím díle jsme se podívali na zoubek útoku na USS Kelvin, atmosféře Vulkánu a kulinářské vlastnosti krve ve vesmíru, dnes budeme pokračovat hned čtyřmi dalšími scénami. Autor Philip Plait se podívá pořádně na zoubek sekvenci u planety Vulkán, od seskoku po planetu Delta Vega. Takže se nezdržujme zbytečně dlouhým úvodem a hurá rovnou na jádro lodi!

VESMÍRNÝ SKOK! Vzhůru dolů!
Scéna: Kirk, Sulu a důstojník v červeném (no vážně! V červeném skafandru!) skáčou z raketoplánu na vrtnou plošinu, kterou Nero spustil z Narady nad Vulkán. Ve skafandrech seskočí z orbity, přistanou na plošině, přestaví fasádu párečku Romulanů a vyřadí plošinu z činnosti.
Věda: V téhle scéně je několik věcí správně a několik špatně. Připoutejte se, prosím.
Jednu věc provedli filmaři dobře, i když jsem se nad ní musel zamyslet. Raketoplán opustil Enterprise a vydal se k Naradě. Nejdříve jsem myslel, že jsou obě lodi na orbitě, ale to není pravda! Narada spustila vrtnou plošinu ještě nad atmosférou, ale samotná plošina se musela vznášet nad zemí a ne na orbitě, jinak by se ve vztahu k povrchu planety pohybovala, což je nežádoucí (ano, existuje geosynchronní orbit, ve kterém se budete nacházet po celou dobu oběhu nad jedním bodem na planetárního povrchu, jenže ten je desetitisíce kilometrů nad povrchem, a lodě byly jasně hned nad atmosférou planety.)
Takže když naše trojice vyskočila z raketoplánu, nejdříve jsem si myslel, že jsou stále na orbitě. Aby orbitu opustili, museli by snížit svou rychlost o několik km/sec, což je zjevně nemožné. Jenže oni na orbitě vůbec nebyli, takže jim stačilo poddat se gravitaci. 0:1 pro film.
Padali by zatraceně rychle. A tak to ve filmu bylo! Jejich rychlost byla něco málo pod kilometr za sekundu, což je zhruba správně. V jejich výšce by nebylo moc vzduchu, který by je brzdil, takže by letěli volným pádem. Čím hlouběji by se pouštěli do atmosféry, naráželi by na čím dál větší odpor vduchu a ten by je brzdil. Nejdříve jsem si myslel, že musí hořet jako meteority, ale ve skutečnosti (skutečnosti, muhehe) tak rychle neletěli.
Samozřejmě jsem se divil, proč důstojník v červeném tak dlouho otálí s otevřením padáku. Inu, přeci jen byl v červeném.



VRTEJ, HOLKA, VRTEJ! A jeden prstíček, a dva prstíčky...
Scéna: Nad Vulkánem visí vrtná plošina propalující si cestu do nitra planety, aby tam Nero mohl vložit bombu z rudé hmoty.
Věda: Vyvrtat díru do středu planety není jen tak. Planety mívají poloměr v řádech tisíců kilometrů, takže byste potřebovali zatraceně velkou díru. V hlubinných dolech je největším problémem zával, kdy tlak horniny nad šachtou jednoduše zhroutí její strop. Metr krychlový horniny váží zhruba 2-3 tuny, a nad dírou do středu planety je takových kubických metrů pěkných pár miliard. Můžete samozřejmě použít plasmový vrták, jenže okolní hornina by se do díry neustále hrnula a vy byste se nedostali nikam.
A za předpokladu, že planetární kůra Vulkánu také plave na planetárním plášti (jako u Země), tak i když kůru provrtáte, budete muset provrtat tekutinu! Ve skutečnosti plášť není tvořen přímo tekutinou, jde spíš o kameny ve stavu velmi hustého plastu, který teče neuvěřitelně pomalu. Ale nakonec je efekt stejný jako u kůry: jakmile materiál vypaříte, další se vám do vrtu nahrne, a vaše vrtání bude neefektivní.
Tudy cesta také nevede. Můžete ještě tvrdit, že Vulkán je stará planeta a tudíž je zpevněná až k jádru, ale tím nevyřešíte problém s tlakem půdy. Je třeba dodat, že v některých zdrojích se uvádí, že Vulkán obíhá hvězdu 40 Eridanus A, jež je zhruba stejně stará jako Slunce, takže je dost dobře možné, že Vulkán je pevný až k jádru. Jenže 40 Eridani je trojhvězda, tak kde jsou ta další dvě Slunce?



SBOHEM, VULKÁNE! I kdyby hrom byl a Vulkán se bortil...
Scéna: Nero vypustí do středu Vulkánu bombu z rudé hmoty, která vytvoří v nitru planety černou díru. Ta vymaže Vulkán z vesmírných map jednou provždy. Věda: No... rudá hmota? Ok, tohle nechám být. Ale stejně, vytvoření černé díry chce hmotu. Hodně hmoty, nebo alespoň trošku, ale nacpanou do velmi malého objemu. Pokud by hmota pocházela ze samotné planety, máme tu problém, Houstone: když se hmota smršťuje a padá do černé díry, zahřívá se. Opravdu hodně. V řádech milionu stupňů Celsia. Vyzařuje rentgenové paprsky a další formy radiace, jež by se hromadily mimo horizont událostí, a tím by zabránily další hmotě v pádu do horizontu. Ve skutečném vesmíru toto nastává, pokud černá díra obíhá hvězdu - takovéto systémy se dají nalézt díky neuvěřitelně silnému rentgenovému záření.
I kdyby tento problém dokázali obejít (třeba obrácením polarity decyonového pole. Nebo mohli polarizovat příčnou baterii!), stejně by vytvořili malilinkatou černou díru. Pokud byste Zemi obrátili v černou díru, měla by průměr zhruba jeden centimetr - asi jako skleněnka. Hned po vytvoření by černá díra z rudé hmoty byla menší než atom, a měla by problémy se zbaštěním dostatku hmoty pro rychlý růst.
Ale kdyby překonali i tento problém a pokud by existovala ona magická rudá hmota, pak ano, mohli by vytvořit černou díru.
Mimochodem přitažlivá síla objektů záleží na dvou faktorech - na hmotnosti objektu a na vaší vzdálenosti od onoho objektu (u planet se vzdálenost měří od jejich středu). Takže když se Vulkán zhroutil do černé díry, lodě na orbitě změnu gravitace vůbec nepocítily! Hodně lidí věří, že černá díra má nekonečnou gravitaci nebo že může odchytávat kolemletící objekty. Ve skutečnosti tomu tak není, jde jen o gravitaci, a pokud jste dost daleko, nemáte se čeho bát.
Ale kdoví, co se stane, když vytvoříte černou díru za použití (opravdu strašidelnááááá hudba) RUDÉ HMOTY! Možná se v nich mohou dít opravdu divné věci, jakože by třeba nezrušili Firefly a finále Battlestar Galactiky by dávalo smysl! Šílené!



DELTA KDEŽEGA? Delta Vega
Scéna: Na planetě Delta Vega "náš" Spock sleduje zánik Vulkánu.
Věda: Ok, takže na Delta Veze už není dilithiový důl jako v druhém pilotu TOSky. Ale je opravdu měsícem Vulkánu? Jedině tak mohl mít Spock skvělý výhled na zánik své rodné planety. I z blízké planety by byl Vulkán jen malou tečkou na obloze. Měsíční kotouč vidíme díky jeho blízkosti, ale už Venuše, nejbližší planeta k Zemi (40 milionů kilometrů v perigeu, bodu největšího přiblížení) je pro nás pouhou tečkou. Abyste mohli vidět planetu tak jako ve filmu, museli byste od ní být pár set tisíc kilometrů daleko.
Takže to asi bude měsíc. Ale pokud tomu tak je, proč na něm stavět jen jednu osamělou základnu? A pokud se opravdu jedná o planetu ve vulkánském planetárním systému, tak tím spíše? Proč stavět málo navštěvovanou základnu řízenou jedním maníkem a Umpa-Lumpou s těžkým případem akné tak blízko domovské planetě jedněch ze zakladatelů Federace?
I tak se mi ale líbí odkaz na "bígla admirála Archera". Skvělé!


Zdroj: http://blogs.discovermagazine.com/badastronomy/
komandér Darkknight
autor: Darkknight
vydáno: út 12. května 2009
přečteno: 6814x
komentáře: 17
Facebook Twitter Google+

Star Trek and all related properties are Registered Trademarks of Paramount Pictures, registered by United States Patent and Trademark Office. All rights reserved. THESE PAGES ARE NOT OFFICIAL!

Internetový portál Trekkies.cz je vytvářen a spravován klubem a dalšími redaktory. Je postaven na základech redakčního systému phpRS.

© 2005, Trekkies: TNG