"Admirál Paris je v tuto chvíli nedostupný," řekl Reg snad po třicáté. Jakmile Reg Barclay ukončil spojení, jiný volající se objevil na obrazovce v jeho kanceláři. "Ách, paní Sharrová, jsem rád, že vás opět vidím. Bude to už skoro dvě hodiny, co jste volala naposledy." Poslouchal jí jen napůl a díval se, jak přes vedlejší obrazovku běží menu pro vyšší důstojníky. "No, paní Sharrová, pokud 'ten milý hoch u operační stanice' říká, že vaše dcera spí, jsem si jistý, že je to pravda. Nikdo z nich asimilován nebyl." Ne poslední dobou, dodal si pro sebe. Proč tahle otravná ženská středního věku trvala na tom, že bude koukat darovanému koni na zuby?

"Není důvod, abyste o kapitánu Janewayové mluvil takhle. Dostala přece svou posádku domů, nebo ne?" Reg při kňouravých protestech matky praporčíka Renley Sharrové ztlumil zvuk. "Samořejmě nejsou ještě úplně doma, ale tak blízko, že v tom není téměř žádný rozdíl. Jsem si jistý, že vám Renley zavolá, ještě než nastoupí noční službu.

Regova pozornost se opět roztýlila, jakmile mu paní Sharrová poděkovala za pomoc. Připojil žádost o holografický hors d'oeuvre do jídelníčku, aby Doktor neměl pocit, že jej z recepce vynechali. Paní Sharrová čekala na odpověď – na co se to ptala? "Kdy? Ou, myslím, že noční směna začíná ve 2300. To bude dvě hodiny po poledni vašeho času. Pokud budete mít paní Sharrová další otázky, zavolejte."

Reg ukončil spojení a zabořil se zpátky do svého křesla. Uvažoval, nakolik byl vtažen do role prostředníka mezi civilním obyvatelstvem a Voyagerem. Admirál Paris měl celou hrst pomocníků. Tuhle nevděčnou práci by měl dělat jeden z nich. S jedním admirál odjel na Utopia Planitia, aby si vypůjčil experimentální raketoplán. A tak zbylo na Regovi, aby oznámil rodinám, že je Voyager (skoro) doma.

Barclay samozřejmě poznal všechny příbuzné, když doručoval dopisy pro projekt Pathfinder a poté když připravoval komunikaci v přímém přenosu, když to jen bylo možné... Přál by si mít vlastního pobočníka, který by zvládnul celou hrst takových paní Sharrových.

Co vlastně bude dělat, po uvítacím večírku? Projekt Pathfinder byl podle všeho u konce. Nebyl tu žádný zjevný krok, který by měl ve své kariéře udělat. Ta ke všemu doteď sestávala z nemožných hostujících postů na lodích, pochybných projektů, mlhavých pracovních příležitostí a divoce nepatřičných umístění, jako bylo to na Enterprise. Když už myslí na Enterprise...

Reg zrovna v databázi Hvězdné flotily hledal jednoho bývalého kolegu, když jeho konzola opět zapípala. "Ach, Glinne Dotene, jak rád vás zase vidím. Obávám se ale, že admirál je stále pryč." Cardassijský diplomatický atašé byl v každém případě ta poslední osoba, se kterou by teď admirál chtěl mluvit.

"'Cardassijská vláda doufá, že bude spravedlnosti učiněno za dost' – ano, ujistím se, aby mu to bylo doručeno, Glinne. Barclay konec." Reg na chvíli pozastavil všechny hovory do kanceláře projektu Pathfinder, aby mohl vyplnit osobní žádost. Dole se poté podepsal admirálovým jménem.

Příběh zveřejněn s laskavým svolením autora překladu.