Toto je archiv českého Star Trek portálu Trekkies.cz, který není od ledna 2021 aktualizován a je přístupný pouze ke čtení. Pokračujte prosím na novou verzi webu Trekkies.cz.

Ukázka z románu "Koheze", aneb B'Elanna Borgem

čt 22. května 2008      autor: JemHadar      přečteno: 4782x      komentáře: 6

Star Trek Voyager - Teorie strun: Koheze V pondělí 9. června vychází nový statrekový román, tentokrát z prostředí seriálu Voyager. Koheze není jen tak obyčejná kniha - jedná se o první díl trilogie „Teorie strun“, patrně toho nejlepšího, co kdy s tématikou Voyageru vzniklo, a neztratí se ani mezi nejkvalitnějšími svazky Star Treku obecně. Na stránkách knihy nenajdete pouze vynikající Star Trek, ale také skvělý vědeckofantastický příběh. Vychutnejte si tedy vtipnou ukázku, která je důkazem, že román nesleduje pouze vážná témata, a nezapomeňte s námi knihu pokřtít, tentokrát v polovině července června v moravské metropoli Brně.

Anotace:

Kapitán hvězdné lodi Voyager Kathryn Janewayová cestu napříč Galaxií nevzdává a neochvějně míří domů. Ačkoli to pro ni jako pro bývalého vědeckého důstojníka není nikterak jednoduché, obrací se zády i k podivné hvězdné soustavě, již obývají tvorové, kteří by podle všech známých fyzikálních zákonů neměli vůbec existovat. Osudu ale neujde.

A tak se Voyager seznámí s Monorhy, zvláštními bytostmi, které se ocitly na pokraji vyhynutí. Zkáza, která hrozí jejich planetě, staví kapitána Janewayovou před morální dilema: Kam až může zajít při pomoci ostatním, aniž by ohrozila posádku nebo se zpronevěřila filozofii Spojené federace planet? Volí kompromis a posílá na domovský svět Monorhů poručíka B’Elannu Torresovou a bývalého borgského vojáka Sedmou z devíti, aby zjistily, jak situaci řešit. Nic ale nejde podle plánu a Voyager se, odhozený výbojem neznámého původu, ocitá vně časoprostoru.


Sedmá z devíti byla podrážděná. Když se Torresová obrnila proti zklidňujícím účinkům, které nanosondy měly, vycházelo se s ní stejně obtížně jako obvykle. Trvala na tom, že bude rozhodovat o všem, což se týkalo oprav generátoru, který kontroloval štíty.

„Posviťte mi sem,“ zavolala Torresová. „Nevidím si pod ruce.“

„Jak jsem vám už vysvětlovala,“ řekla Sedmá, „musíte očím přikázat, aby využily dostupné světlo.“

„Nelíbí se mi, jak potom všechno vypadá. Obrysy předmětů se jakoby třepotají.“

„Protože si do toho necháváte vstupovat spektrální analýzu. Naučte se sebekontrole.“

„Hej, co kdybyste mi tu prostě podržela lampu, takže bych se na to mohla vykašlat.“ Bylo to neuvěřitelné, ale Sedmá si uvědomila, že ji to z místa, kde pracuje, táhne k Torresové.

„Přestaňte!“ zvolala Sedmá a drala se zpátky. „Nenechám se takhle zneužívat.“

„O čem to sakra mluvíte?“ zahulákala Torresová. „Prostě sem pojďte. Čím dřív tohle doděláme, tím dřív pojedeme.“

Sedmá stále vzdorovala nutkání se k Torresové vydat. „Proč nenecháme Monorhy, aby se o opravy postarali sami?“

„Protože by to mohli zkonit.“

„Je to jejich zařízení!“ trvala na svém Sedmá a udělala krok zpátky, k místu, kde předtím pracovala.

„Ale bude se to míchat s našimi zařízeními.“ Sedmé sklouzly nohy zpátky k Torresové.

„Prosím, přestaňte s tím!“

„Au! Hej! Přiskřípla jsem si ruku! Hej, co to děláte?! Nemůžu hýbat s rukou!“

Aha! pomyslela si Sedmá. Co může Petr, může i Pavel! Zastavila se, pohlédla na nástroj, který držela v ruce, a zamyslela se nad tou cizí představou. Kde se zas tohle vzalo?

Torresová couvala od panelu a vypadalo to, že by nejradši hodila mikroklíč Sedmé na hlavu a že jediné, co jí to nedovolí je, že patrně nemůže povolit pěst, ve které ho svírá. „Co se děje? Jak to, že mě takhle ovládáte?“

Torresová se přiblížila, Sedmá ale téměř neustoupila. „Já to nedělám,“ řekla. „Můžeme za to obě. Spojení nám hádky dost komplikuje.“

„Tak jak se sakra Borgové jenom…“ Odevzdaně zvedla ruce. „Kašlete na to. Už mi to došlo. Borgové se nikdy o ničem nedohadují, co?“

„Kolektivní vědomí se nemůže hádat samo se sebou.“

„Ale my se hádat můžeme,“ řekla Torresová, studujíc svou ruku, zatímco si protahovala prsty. „Věděla jsem, že mě to bude točit.“

Sedmé projela tělem zlost. „Tak vás to točí?! Vás?! A co já? Co…?“ Nato se zarazila, uvědomila si, že mává nad hlavou zaťatou pěstí. Kdyby inženýrku udeřila do hlavy, zaručeně by ji díky své vylepšené fyziologii poslala do bezvědomí, pokud by ji rovnou nezabila. Tichý hlásek hluboko v její mysli řekl: Tak fajn!

„Pokračujte,“ řekla Torresová. „Zkuste si to.“ Sedmá vzhlédla a když spatřila inženýrčin kamenný pohled, byla překvapena – skutečně překvapena — tím, co z něho vyčetla. Torresová věděla, na co Sedmá myslí — jestli ne úplně přesně, pak alespoň v hrubých obrysech. „Možná, že jste dost rychlá. Určitě jste dost silná. Ale jestli minete, pamatujte na tohle.“ Pozvedla nástroj způsobem, který na Sedmou zapůsobil přirozeně výhrůžně. „Já vím, jak rozložit stroj.“

Sedmá cítila, že nezvyklý vztek opadl, a tak jednoduše prohlásila: „Nejsem stroj.“ Pak zaostřila na brázdy, které tvořil aparát na B'Elannině levém oku, a řekla: „Přinejmenším o nic víc než vy.“ Torresová natáhla volnou ruku a osahávala si kůži okolo očního důlku, ústa překvapeně pootevřená.

Ze stínů se ozval hlas: „Už jste vy dvě skončily?“ Kaytok vystoupil z přítmí a pod pravou rukou lehce nesl velikou desku s tištěnými spoji. „Protože jestli si chcete něco vyřídit, snažte se to udělat v uctivé vzdálenosti od mého generátoru štítu. Máte takový nepříjemný zvyk ho poškozovat.“

Sedmá se zeptala: „Vašeho generátoru štítu? Co tím myslíte? Všimla jsem si, že Monorhové často užívají hromadná přivlastňovací zájmena.“

Kaytok jemně položil desku na zem, olověné dráty zacinkaly o betonovou podlahu. „Třebaže jsem to neříkal, když u toho byli ostatní, faktem je, že ho považuji za svůj vlastní. Navrhl jsem ho a z velké části jsem ho i sestavil.“

Torresová se Sedmou si vyměnily pohled, načež B'Elanna řekla: „Žily jsme v domnění, že jde o součást většího vládního projektu a že generátor je vystavěn na základě modelů, které se užívají na ochranu měst. Tak to není?“

„Že by nám Zvláštní rada dala na hraní generátor štítu?“ rozesmál se Kaytok a hlava se mu třásla. „Ne, to by vážně neudělali.“

„Tak vy jste to postavil sám?“

„Jak jsem řekl.“

Torresová se Sedmou na sebe znovu pohlédly. Jejich pohyby byly naprosto sladěné. Sedmá se uslyšela: „To je něco.“

Torresová zamumlala: „Nepochybně.“

Kaytok se usadil vedle desky s obvody a začal k poškozenému panelu připojovat drátky. „Není to až překvapivé, co všechno může jeden dokázat?“


Jeffrey Lang: Teorie strun - Koheze
překlad: Mirka Dřínková
Laser-books, Plzeň 2008

Zdroj: Laser-books
kadet JemHadar
autor: JemHadar
vydáno: čt 22. května 2008
přečteno: 4782x
komentáře: 6
Facebook Twitter Google+

Star Trek and all related properties are Registered Trademarks of Paramount Pictures, registered by United States Patent and Trademark Office. All rights reserved. THESE PAGES ARE NOT OFFICIAL!

Internetový portál Trekkies.cz je vytvářen a spravován klubem a dalšími redaktory. Je postaven na základech redakčního systému phpRS.

© 2005, Trekkies: TNG