Na jaře roku 1980 se Gene Roddenberry pustil do psaní šedesátistránkového náčrtu pokračování prvního celovečerního startrekového filmu. Doufal, že se na rozdíl od „The Motion Picture“ („Film“) bude dvojka točit podle jeho vlastního scénáře a nepůjde o tvůrčí mišmaš, který prošel rukama bezpočtu scénáristů a činovníků studia. Film měl být právě takový, jak si ho on představuje, nebude se na něm přiživovat žádný spoluautor a nikdo si nebude stěžovat u Svazu scénáristů. Star Trek je jeho dítě, a Gene si byl jistý, že Paramount jeho příběh uvítá s otevřenou náručí i peněženkou.

A co že geniálního to vymyslel? Námět zahrnoval cestování časem, Klingony a jednoho milovaného amerického prezidenta: Johna Fitzgeralda Kennedyho. Klingoni, kterým V’Ger zničil několik lodí, objeví „Strážce věčnosti“ (z epizody „Město na pokraji věčnosti“) a přijdou s ďábelským plánem cestovat nazpět časem do roku 1963. Těmto darebným Klingonům se podaří zabránit atentátu na JFK. Možná měli unést Lee Harveyho Oswalda, možná se měli zmocnit samotného prezidenta a krmit ho gaghem. Zkrátka… nějak udrží JFK při životě. Podrobnosti zná jen hrstka zasvěcených, která četla nezveřejněný scénář. Každopádně je tato změna časové osy extrémně významná pro budoucnost lidstva a ve 23. století Klingoni vládnou jako největší a nepřemožitelná intergalaktická říšská mocnost.

Kapitán Kirk naštěstí opět zachrání vesmír tím… že někoho nechá umřít. Šlechetný kapitán se vrací v čase a stará se o to, že Kennedymu v Dallasu ustřelí hlavu. William Shatner (Kirk) prozrazuje: „Vrcholem filmu měla být scéna, kdy Spock stojí za plotem na proslulém travnatém vršku v Dallasu a pálí na prezidenta známý druhý, záhadný výstřel… čímž celému lidstvu zajistí zářnější budoucnost.“

Před tímto finálem měli diváci vidět, jak se kapitán Kirk s Kennedym pere, hádá a nakonec se z nich stávají blízcí přátelé. Pohledný mladý prezident si měl dokonce prohlédnout hvězdnou loď Enterprise.

Podle Susan Sackettové, která léta patřila k tvůrčímu týmu Star Treku, nebyl ten nápad až tak ujetý, jak se možná zdá, ve scénáři se totiž vyskytovalo mnoho citlivých a láskyplných scén, a také spousta zajímavých scifi myšlenek. A – povězme si to upřímně – je to skutečně horší, než když se Kirk vrací do osmdesátých let, aby zachránil velryby?

Paramount tehdy návrh zamítl a záhy se obrátil na Harva Bennetta, aby produkoval „Khanův hněv“. To se Roddenberryho ohromně dotklo, bral si toto odmítnutí a degradaci na „odborného poradce“ osobně. Nastalo u něho období depresí, které si léčil nadměrnou spotřebou alkoholu a kokainu.

Myšlenky se ale nevzdal. Oprášil ji a znovu ji navrhl jako scénář ke Star Treku III. Byla však bez vysvětlení okamžitě odmítnuta. Podle názoru samotného Roddenberryho proto, že se jim nezamlouvalo cestování časem. Když se tedy dozvěděl, že právě o něj půjde ve čtvrtém filmu, rychle odeslal další koncept, a byl opět odmítnut.

Lidé z Paramountu o těchto zamítavých rozhodnutích nemluví veřejně, jejich důvody si ale můžeme snadno domyslet. Nápad byl hodně přitažený za vlasy. Ačkoliv by bylo moc krásné vidět, jak postavy ze Star Treku žijí ve skutečných šedesátých letech, zápletka postrádala potenciál pobavit, zvlášť když se měli diváci radovat ze smrti JFK, protože jedině ta zajistí budoucnost lidských letů do kosmu!

Také mu chyběla originalita. I když se Roddenberry domníval, že si zásluhy za scénář nebude moct připisovat nikdo jiný než on sám, není těžké si představit běsnícího Harlana Ellisona, jak poskakuje na každé provizorní tribuně, která mu přijde pod ruku, a ječí, že mu zase zprznili původní scénář k „Městu na pokraji věčnosti“. Roddenberry přece jen kombinoval zápletku „Města“ s až trapně špatnou epizodou původního Star Treku „Kruté divadlo,“ v níž se Kirk přítelíčkuje se samotným Abrahamem Lincolnem (a který pro změnu tituluje Uhuru jako „půvabnou černošku“).

Všichni fanouškové, kteří filmům Harva Benetta vyčítají, že „nemají ducha TOSky“, by si měli zkusit představit startrekový film z pera Roddenberryho: Kapitán Kirk, pan Spock a JFK.

*Zdroje: Inside Trek od Susan Sackettové, Inside Star Trek od Roberta Justmana a Herba Solowa, a The Man and the Myth Behind Star Trek: The unauthorized biography of Gene Roddenberry od Joela Engela.

*Autorova poznámka: Některé zdroje uvádějí, že se Kirk a Spock pokusí zabránit atentátu na JFK. Je možné, že se v různých verzích Roddenberryho scénáře měly věci udat jinak.

*Překladatelova poznámka: Článek převzat z webu Trekdom - Star Trek Fanzine, autorem je Jack Klause.