Letošní Festival fantazie speciál (krycí jména FFS či Avalcon) jsem původně vůbec neměla v "conovém kalendáři". Shodou okolností jsem však nakonec 2 dny před začátkem akce poprvé využila nového přihlašovacího systému AMBER a připsala své jméno na seznam účastníků. Trochu mě vyděsilo, že potvrzovací e-mail měl v předmětu "změna přihlášky", ale registrace zafungovala výborně. Poté již nic nebránilo rezervaci letenky na pátek, směr Chotěboř.

Dopravu na Vysočinu zajišťovala společnost Fox Airlines, plánovaný odlet 18:00 z Černého mostu. Na palubě již byli přítomni pilot Fox, kopilot "Bingo" Molik a Abyss. Po cestě měl ještě přistoupit omi, pročež již na Černém mostě bylo jasné, že pokud nebude respektovat rozměry příručního zavazadla, musíme zcela přeskládat nákladový prostor. Což se také v Kolíně stalo. (Na vině jsou pochopitelně 2 tašky CzechTREkových triček, která se na FFS prodávala.) Jinak však let probíhal zcela hladce - audio instrukce byly srozumitelné, příruční leták originální, hudební doprovod poutavý a dovymýšlení čísel do Binga obzvláště napínavé. Molik totiž již v 20:00 měla uvádět své ST Bingo. Netřeba dodávat, že teprvé po osmé jsme vítězně dorazili do Chotěboře, postavili se do řady u registrace a pověřili Hypo stříháním tiketů :-)

Přesto Bingo proběhlo zcela hladce - většina účastníků ho již znala z léta a nedošlo proto k takovým omylům, jako je vyplňování čísel místo jejich škrtání :-) A vítězem se po urputném boji, kdy to vypadalo na hromadné vítězství všech, stal omi. Během Binga jsme se také přivítali s jinak se dopravujícími přáteli (Little, Hypo, Margh, Samuel, Xyll a snad mi odpustí všichni nevyjmenovaní) a po soutěži vyrazili rozbít ležení ve sportovní hale KD Junior. Samozřejmě ne za účelem okamžitého ulehnutí - ale foukání matrací hlučným kompresorem později se nám zdálo jako nevhodné. (A vzhledem k hodině našeho odchodu na kutě to byla velmi zralá úvaha!)

Poklidné táborové intermezzo jsme doplnili vyzkoušením proslavených chotěbořských toustů a já lobbováním za zhlédnutí filmu Apocalypto. Nakonec se ke mně připojil omi, zatímco ostatní dali přednost karaoke. Protože se Zrcadlový sál, kde se promítal film, nachází přímo nad velkým sálem, kde probíhalo karaoke, byli jsme de facto přítomni na dvou programech naráz :-) Vskutku "fantastický" zážitek! Nejnovější krvák Mela Gibsona získával zcela jiný rozměr, jsouc podkreslen Stínem katedrál či titulní písni k Titanicu. Co se filmu týče - nezklamal, ale ani nenadchl. Asi jsem čekala po vydařeném úvodu trochu více. Tento názor dost možná sdíleli všichni diváci, protože do konce jich vydržela jen půlka - tj. z 6 pouzí 3 ;-)

Následovali jsme zvuky hudby a neomylně dorazili na karaoke v plném proudu. Ochraptělý Little s Kofolou v ruce nám začal vehementně vysvětlovat, že už dnes nic nezpívá, protože do naladění účastníků dal všechen svůj hlas hned v úvodu. A nálada byla skvělá! Ti, co se sami nechopili mikrofonu, dělali početnou sborovou kulisu, prokládanou tanečními kreacemi. Postupně všichni přicházeli jak o hlas, tak o fyzické síly - tomu se říká jednota fandomu! :-) Bobříkem výdrže pak byla píseň "Whisky, to je moje gusto", kde jsme se pokusili v refrénu o skupinový kankán - při třetí sloce již pouhou silou vůle. Kdo přežil toto, prokázal, že přežije vše - a hned v sobotu večer se v tom mohl utvrdit :-) Páteční večer/sobotní ráno zakončila píseň vskutku sváteční - Happy Christmas od Johna Lennona. Ano, čtete správně - a věřím, že zazpívání této písně na sklonku října ve tři ráno se skupinou přátel bude patřit k nejsilnějším zážitkům letošních Vánoc.

V půl čtvrté jsme se po nutné sprše slavnostně dostali do spacáků. Ráda bych napsala, že zcela tiše, ovšem poté, co jsem málem zašlápla člověka, Little se tomu nemohl vynasmát a probuzená Molik nám velmi děkovala, nemohlo být o tichém zalehnutí ani řeči.

V sobotu ráno jsme se po 4-5 hodinách spánku nechali přesvědčit na výpravu do místní samoobsluhy a opulentně a dlouze snídali vedle čajovny. U stolu naproti dámských toalet jsme rozbili tábor prakticky na celý den, jen se obměňovalo osazenstvo - já, Little, omi, Fox, Molik, Yakuzza, Hypo, Margh... Omi a Little pilovali přednášky, Molik doufala v partii Galaxy Truckera, všichni pojídali Foxem dovezený perník a debatili nad širokým spektrem témat - mnohá z nich inspiroval sobotní Blesk, který si Little pořídil kvůli DVD příloze. O překvapení nebyla nouze - Fox vytáhl zubní pastu a kartáček a odskočil si na toalety vyplnit základní životní potřeby. Yakuzza dokázal, že i zcela rozbitý notebook funguje (jen se musí monitor vždy šikovně o něco opřít). V čajovně dokázali, že Earl Grey umí připravit opravdu silný. A všichni dokázali, že nalévat čaj z konvičky bez rozbryndání není možné - proto ho ve Star Treku replikují přímo v hrníčku :-)

Po obědě, který se kvůli pozdní snídaní odložil na večeři, se vyrazilo na SG workshop výroby triček. Oděvy jsme nešili, nýbrž za použití Sava a samolepicí tapety pěkně zdobili. Jakožto trekkies jsme nevystačili pouze s motivy Stargate - netrvalo dlouho a na tričkách se začaly rýsovat povědomé tvary Enterprise. Zábava byla, výsledky také a perfektní suvenýr z letošního FFS byl na světě!

Zbytek sobotního odpoledne zakončily přednášky - kontrovezní Yakuzzova Federace z pohledu hlubokého vesmíru (každého utvrdila v tom, co si myslel, byť si každý myslel o každé sérii ST něco jiného), vizuálně labužnický omiho Star Trek na vlastní oči (pánské minisukně jako standardní unifroma jsou nezapomenutelné) a fotečkami podkreslený Littlův CzechTREK - con nejen pro trekkies, kde se definitivně upsal k dalšímu ročníku ;-)

A pak... jídlo! Panský dům nezklamal zadanou nekuřáckou částí, takže jsme se rozdělili ke dvěma stolům v kuřácké. Celým TrekFestem 007.5 se táhlo debatní téma, jak fanoušky na akce nalákat - a tak se např. rozebíral nápad na kalendář SF akcí. Po večeři jsme se vypravili na Littlovy Hudební po(d)klady Star Treku, které obohatil o poznávačku hudebních skladeb. Tuším, že mnozí účastníci měli nejmenší problémy s Imperial March ze Star Wars :-) Suverénním vítězem se poté stala Hanka Vítková, já a omi jsme se spoluprací dostali na krásné 3. místo.

Hlavní večerní program od osmi patřil rekapitulaci letního ST bloku na FF - tj. prvního TrekFestu vůbec. Viděli jsme spoustu foteček, natočená povedená i nepovedená videa, sestřih z rozlučky se svobodou Hypo a Margha a samozřejmě i ze svatby. Prestože jsem u většiny věcí byla přítomna osobně, moc jsem si shrnutí užila - bylo to poprvé z pohledu diváka, nikoliv připravujícího, a bylo to fajn :-) Maximální dík patří Marghovi, který všechna videa dával dohromady. Klobouk dolů!

Hlavní sál v KD Junior poté ovládla Fantastická diskotéka - my vyrazili skotačit o patro výš do čajovny. Nejdříve na partii Galaxy Truckera (konečně!) a pak na proplétání se v rámci ST twistera - mohli jste si ho pod patronací Molik vyzkoušet už i jinde, např. i na letošním CzechTREKu. Na FFS potom vznikly některé pozice, které se budou z fotek jen těžce vysvětlovat. :-D Neopomněli jsme ani pogratulovat k narozeninám Lytě - ovšem narozeninové hobla, kdy zrovna na mě zbyla role otloukaného, budu příště povolovat jen při narozeninách do deseti let a níže. Po prozpívané páteční noci na nás po půl jedné padla krize. Můj plán byl jasný - juknout ještě na diskotéku, zda DJ naladil jinou notu než v úvodu, a pak si udělat dlouhou noc s hodinou spánku navíc. A plán vskutku vyšel - byla to dlouhá noc s hodinou diskotéky navíc :-) Zatančili a vyblbli se všichni, atmosféra báječná a parketové kreace neopakovatelné ;-) Když jsem se po třetí ráno nového času loučila, pochopila jsem, že tento víkend byl výjimečný - a že spánkový deficit budu dohánět celý následující týden :-))

Nedělní ráno ve sportovní hale KD Junior zahájil v 8:30 výbuch jako z děla - údajně explodovala dobře naladěná láhev s burčákem. Každopádně toto způsobilo, že se všichni začali balit a ubytovací místo včas vyklízet. Snídaně na baru měla poklidnou přátelskou atmosféru - a také trochu unavenou. Hned po příchodu do Zrcadlového sálu na omiho přednášku Jak to doopravdy chodí v českých ST klubech si totiž každý mohl porovnat své kruhy pod očima. Sám omi na úvod vypadal, že komentování foteček nechá na přítomných, nakonec se však vzchopil :-)

Následující Sedněme si do kruhu pokračovalo ve stejně přátelském duchu - a v probírání nápadů, jak do našeho kruhu kamarádů a přátel přivést více fanoušků. Vůbec se nedivte, až uvidíte propagační video na con, kde jedním z hlavních motivů je výkřik barmana: "Tousty!" ;-) Protože jsme byli v tak družné náladě, pořídili jsme několik fantastických skupinových fotek - Fox za ně málem zaplatil životem (či přinejmenším naraženou ruku). A nechybělo ani závěrečné posezení v Panském domě, kde jsme jim bezesporu udělali největší tržbu až do Vánoc. (Což jistě zůstane bez odezvy v rychlosti a ve vstřícnosti obsluhy - ale to by jinak nebyla Chotěboř :-) )

I nastal čas loučení, přeskládávání zavazadel do kufrů různých vozidel a ujišťování se, že se brzy uvidíme. Přinejmenším na premiéře Metrénského incidentu - po vstupenkách se totiž jen zaprášilo. Navrhuji souběžnou projekci ve více sálech multikina ;-) Fox Airlines nás přivítalo na palubě a stmívajícím se podzimním odpolednem jsme vyrazili k domovům. S hřejivým pocitem na duši.