Romány podle klasického Star Treku III.: Cena Phoenixe

st 16. září 2015      autor: Eodeon      přečteno: 1477x      délka: 12 min      komentáře: 2

obálka románu The Price of the PhoenixTentokrát jsem se výjimečně rozhodl uvést článek krátkým vyprávěním. Historka je to sice úplně obyčejná, na první pohled snad přímo všední, a přeci se mi dlouho nechtělo věřit, že se mi opravdu přihodila. Jako každý bibliofil, který navíc chová v obzvláštní úctě knihy starší a vzácnější, se během návštěv různých měst vydávám krom samozřejmého poznávání architektonických památek a přírodních krás i na obhlídku tamních antikvariátů. Regály vyhrazené pro vědeckofantastickou literaturu ale povětšinou míjím bez povšimnutí. Už dávno se mi totiž podařilo zkompletovat sbírku všech knih, které kdy pod titulem „Star Trek“ vyšly v českém jazyce. Není už co nového objevovat. Není ani co vzácného shánět a vychutnávat si vzrušení, jaké přitom každý sběratel zakouší. A tak poslední naději fanouška představuje většinou jen nepočetná řádka knih v regálu nadepsaném „cizojazyčná literatura“. Přestože šance učinit zde objev čehokoliv – natožpak čehokoliv hodnotného – jsou zanedbatelné, obvykle přeci jen věnuji okamžik tomu, abych si tituly zběžně prošel. Obvykle bez úspěchu.

Až jednou se mi přeci povedl významný nález a to ironicky tehdy, když jsem to čekal nejméně. Vždyť v celém vesmíru není nepravděpodobnějšího naleziště, než je malý antikvariát v mém malém rodném městě, kam při nepravidelných příležitostech chodívám už bezpočet let! Titul, po kterém jsem pátral, jsem v něm tehdy nenašel. Už nevím, co mě vlastně přimělo chvíli zůstat a porozhlédnout se i v jiných koutech obchodu, ani co mé kroky přivedlo k oddělení s literaturou v anglickém jazyce. Nakonec, nebylo to zdaleka poprvé, co jsem se u něj zastavil. Tentokrát jsem se však donutil propátrat knihy důkladněji. Jeden po druhém jsem luštil drobné nápisy na hřbetech zaprášených knih a příšeří kouta vzdáleného výkladům obchodu mi to nijak neulehčovalo. Nejspíš proto jsem se ihned nezorientoval, když mi zrak padl na nápis „The Price of the Phoenix“. Po značce Star Trek nebylo na hřbetu věkovitého paperbacku ani památky, nakladatelství mi tehdy nebylo známé a ani jména autorek mi v první chvíli nic neříkala, ale název byl odněkud povědomý. Nešlo ho v tom okamžiku nikam zařadit, ale vzbudil dost zvědavosti nato, aby mě přiměl vyprosit knihu a blíže si jí prohlédnout.

Tak přeci se můj instinkt nemýlil! Hned zkraje obálky ohlašoval žlutý nápis „nový Star Trek román“, i když se ten výrok nejevil zcela aktuální. Krátce nato můj pohled zaznamenal i drobné podobizny hrdinů – McCoye, Kirka, Spocka a Scottyho, vystižené jen pomocí prostých kontur tváře. Až v ten okamžik jsem se dovtípil, co se mi dostalo do rukou za vzácnost. Nebyla to žádná parodie parazitující na značce Star Trek, jak by se mohlo nejprve zdát z nepovědomého fontu. Držel jsem v rukou fantasticky zachovalou knihu, starou – jak jsem později zjistil – téměř čtyřicet let. Předměty se prý jeví při dotyku opravdovější. Mně se však kniha zdála stále příliš iluzorní, přestože jsem jí třímal vlastníma rukama přímo před očima. Jak velká je pravděpodobnost takového nálezu, knihy tak staré, tak zachovalé a právě na tomto místě? Jak pravděpodobné je, že ji naleznu právě já, který si jí budu ze všech lidí považovat nejvíce? V životě nastávají zdánlivě malé a nevinné momenty, které však člověka ponoukají, aby přestal věřit na náhody. Toto byl jeden z nich.

Obálka románu mě fascinuje dodnes. O kolik větší údiv ve mně musela vyvolat tehdy před lety, když jsem knihu objevil? Během toulek po internetových databázích knih jsem viděl řádově stovky designů pro obálky startrekových románů, ale žádný podobný tomuto. Obrázek nelákal na povědomé tváře oblíbených hrdinů, ani na důvěrně známé křivky hvězdné lodi Enterprise. Naopak, přitahoval k sobě pozornost tím, jak nepovědomý a nezařaditelný byl jeho obsah. Ani po přečtení knihy si nejsem jist, kdo je vlastně ten podivně vyhlížející jezdec v popředí. Jde snad o umělcovu volnou interpretaci romulanského vojáka na stráži? A krajina v pozadí utápějící se v mlžném zlatavém oparu – jde snad o vyobrazení nové planety, na níž se děj knihy odehrává? Jistý jsem si pouze tím, že obsah knihy je stejně podivný a unikátní jako obsah malby na její obálce.

Její jisté kvality jsem již jednou letmo přiblížil v kapitole „Slash-fiction“ v druhé části článku o LGBT souvislostech ve Star Treku. Román si však podle mého soudu zaslouží podrobnější posouzení a to čtenářům přináší následující článek.

Myrna Culbreath a Sondra Marshak: The Price of the Phoenix

Možná je to zcela nelogická myšlenka, ale nemohu se ubránit silnému dojmu, že nejstarší vydané romány podle Star Treku mají k Původnímu seriálu nejblíže i v jiných ohledech než jen svým stářím. Také samotný vztah fanoušků-autorů k seriálu se v sedmdesátých letech musel zdát velice odlišný od dnešní silně komercializované situace. Pozornost se jako by upínala k docela jiným, méně povrchním věcem. Absence oficiálních pokračování klasického Star Treku navíc nechávala otevřené nekonečné pole možností, kudy by se osudy hrdinů mohly ubírat dál. Oproti tomu dnes, kdy je fikční svět a jeho dějiny tak důkladně zmapován a kdy zbývá už jen zaplnit pár zbývajících mezer v kontinuitě, narážejí spisovatelé při psaní příběhů z dob 23. století na jistou silně svazující „determinovanost“. Věřím, že pokud nic jiného, pak alespoň ony tehdejší nekonečné dálavy plné možností, řečeno obrazně, dodaly nejstarším startrekovým románům od nakladatelství Bantam Books tu unikátní ingredienci, která je dodnes (nebo spíš zvláště dnes) svým jedinečným způsobem vyvyšuje nad většinu literatury inspirované Star Trekem.

Cena Phoenixe, v pořadí čtvrtý původní román od Bantamu, mě už na první pohled zaujala cover artem na obálce. Nejen tím, jak výtvarně zajímavý se zdál být, ale především tím, že jsem ho nikdy předtím neviděl. Jednalo se totiž o vzácnější vydání románu od britského nakladatelství Corgi, které romány původem od Bantam Books a Ballantine Books přetiskovalo v téže době s vlastními návrhy obálek. Další překvapení čekalo na zadní straně obálky – zlověstný nápis „Kapitán Kirk je mrtvý – Ať žije kapitán Kirk“. Záhy se ukázalo, že to není jen bezduchá variace na známé klišé, ale i velmi přesný popis základního dějového zvratu ze samého začátku příběhu. Čtenář se totiž hned na prvních stránkách knihy dočítá, že James Kirk zemřel, a to přímo před očima Spocka, který si tak nyní jen z posledních zbytků sil udržuje sebekontrolu. Lodnímu šéflékaři Leonardu McCoyovi po ohledání těla nezbývá než tragickou skutečnost potvrdit. Není o tom sebemenších pochyb – kapitán Kirk je mrtvý. A přesto, hluboko pod povrchem planety, na níž zemřel, James T. Kirk opět ožívá. Odtud mytologická inspirace v titulu románu.

Tajemný vládce nedobytné planety, Omne, totiž přišel na způsob, jak přelstít smrt. Technologie (či snad forma magie?), kterou vynalezl, mu umožňuje vytvořit ve všech aspektech dokonalou repliku jakékoliv bytosti. Repliku nerozlišitelnou od originálu a tudíž s ním totožnou. Zajistil tím nesmrtelnost sobě samému i komukoliv, kdo si od něj technologické know-how za nemalou cenu koupí. Své tajemství zbytku galaxie dosud neodhalil, ale přizval na svůj svět zástupce všech mocných říší galaxie, aby jejich představitele zmanipuloval pro uskutečnění skrytého záměru. Tím není nic menšího, než rozklad Spojené federace planet, neboť ji považuje za pokryteckou mocnost, která své zájmy v rozporu se svými hodnotami šíří metodou bezuzdné expanze. Omne si daleko více slibuje od Romulanů, s nimiž by sjednal spojenectví raději. A i zástupkyně Romulanského hvězdného impéria – komandér, kterou Kirk se Spockem obelstili v epizodě „Případ Enterprise“ (The Enterprise Incident) je tomu (zdánlivě?) nakloněna. Ke třem romulanským lodím a stovkám dalších plavidel se ale na orbitě planety přidává také hvězdná loď Enterprise, „vyslankyně“ za Federaci.

Spock se brzy dovtípí, s jak nebezpečnou entitou mají členové delegace tu čest, ale kapitánově smrti předejít nestihne. S vidinou smrti nejdražšího přítele přehodnocuje své nejzákladnější životní postoje a vrací se na planetu konfrontovat obávaného muže, kterého pokládá za strůjce i vykonavatele Kirkovy vraždy. Instinkty mu nelžou. Kirkova smrt však byla jen prostředkem, jak se právě Spockovi dostat pod jeho nepoddajný vulkánský povrch. I nejzásadovější důstojník, nejnecitelnější Vulkánec a nejoddanější přítel by totiž mohl být ochotný zaplatit jakoukoliv cenu, kterou si Omne řekne, výměnou za život vzkříšeného Kirka. Spockovi je zřejmé, že podruhé by smrt svého nejlepšího přítele ustát nedokázal, a tak všechny trumfy třímá temný cizinec. Jak ale každý ví z pozdějšího vývoje, Spock nakonec byl nucen vyrovnat se s Kirkovou smrtí hned dvakrát. Poprvé, když byl kapitán prohlášen za mrtvého po první misi Enterprise-B, a podruhé po jeho definitivní smrti o osmdesát let později na planetě Veridian III (Spockovy prožitky dokumentuje vynikající čtyřdílná komiksová minisérie od IDW Spock: Reflections).

Omne sám je pak navržený jako dokonalý antagonista. Podobně jako Picard hledí v Shinzonovi ve filmu Nemesis sám na sebe skrze „pokřivené zrcadlo“, i Kirk je nucen čelit svému protipólu – muži mocnému, silnému, pohlednému a inteligentnímu, „alfa samci“ s přirozenou autoritou a silným charismatem –, který však postrádá Kirkovo svědomí a dobrosrdečnost a který nesdílí jeho etické principy. Omne. Už to jméno je příznačné. Ze všeho nejvíce Omne touží podrobit si svůj protějšek, zlomit Kirkovu vůli a podřídit ho své zlovůli. A muži, který fakticky drží v rukou moc nad životem a smrtí, nic nebrání v realizaci jakýchkoliv tužeb.

Zápletka dle očekávání působí jako z laciného pulpového románu. Vždyť on to vlastně je laciný pulpový román! Ale k čertu s dobrým vkusem, pokud ten brání vyprávění bizarních vzrušujících příběhů, které se opravdu do hloubky věnují vztahům mezi oblíbenými postavami. Přese všechny fantastické světy, originální náměty a stimulující myšlenky jsou to přeci hlavně postavy, které se zasloužily o nesmrtelnost Původního seriálu a tím i celého Star Treku. Ale autorky zacházejí ve zkoumání vztahu mezi Kirkem a Spockem možná až příliš „hluboko“. Záleží na preferencích čtenářů. Ti, kdo mají rádi slash, totiž ocení, že román vykazuje právě výrazné známky slashe – velké množství obrazných vyjádření naznačujících sexuální rozměr vztahu Kirka a Spocka (K/S či také „spirk“), jemné aluze v dialozích, které někteří třeba ani nepostřehnou, nebudou-li po nich vědomky pátrat, a spoustu symbolů a situačních narážek.

Některé přímo hraničí s explicitním vyslovením. Pro příklad uvádím okamžik, kdy Omne prvně předvádí Spockovi svůj výtvor – dokonalou repliku Kirka. Znovuzrozený Kirk leží nahý na oltáři, pro lepší efekt obklopený svícemi a květinami. Omne Spocka žertem vyzývá, aby po vzoru pohádkového klišé přivedl Kirka k životu polibkem. Omneho postava pak románu – podrobím-li ho slashovému čtení – přidává sadomasochistický aspekt. Stačí si představit obrovitého muže v černé kožené kombinéze s rukavicemi, jehož hlavním cílem je ovládnout Kirka. Kirk na druhé straně, respektive jedna jeho verze, se prakticky v celém románu pohybuje nahý a zmučený a neustále je poukazováno na skutečnost, že vedle Omneho, Spocka a romulanské velitelky s jejich vulkanoidní fyzickou silou je Kirk ze všech přítomných zdaleka nejslabší a téměř bezbranný. Snaha o dominanci či vzdor vůči této snaze jsou pak hlavní hnací silou všech postav, a to jak v rovině rovnováhy sil v galaxii, tak zejména v rovině osobní.

Slashové čtení ale není nutné uplatňovat, respektive lze jej snadno odvrhnout, ignorovat ten provokativní podtext a román si přesto svým způsobem vychutnat. Cena Phoenixe je stále přístupná i ‚konzervativnímu‘ čtení, podle něhož spolu Kirk se Spockem sdílí sice velmi intenzivní a hluboký, ale svou povahou stále „pouze“ přátelský vztah, ačkoliv tím kniha ztrácí část svého kýčovitého půvabu. Zůstává stále mnoho prostoru pro čtenáře, který si tak může jak jednotlivé metafory, tak celkový obraz vztahů mezi postavami interpretovat podle sebe a onen „volný prostor“ vzniknuvší díky náznakovosti a nedořečenosti textu může vyplnit vlastními představami o citových poutech mezi hrdiny. Ignorováním implicitních slashových významů se ale čtenář ochudí o jedno z největších, pokud ne to vůbec největší guilty-pleasure v dějinách startrekové literatury.

Tím ale ani zdaleka nekončí výčet všech pozoruhodných rysů románu. Ve srovnání s jinými knihami, jejichž děj běžně překlenuje celé týdny či dokonce měsíce (jako jeden příklad za všechny připomínám vynikající Vzpouru na Enterprise od Roberta E. Vardemana), vzbuzuje příběh Ceny Phoenixe dojem, že „tohle“ by se v nabitém programu pětileté mise snad časově zvládnout dalo. Celý děj se totiž stihne udát v časovém rozmezí pouhých několika hodin. Připočtu-li k tomu, že s výjimkou úvodu a závěru, které se odehrávají na Enterprise, postavy po celou dobu neopustí jednu jedinou prostoru (podzemní labyrint na Omneho planetě), vzniká kromobyčejně komorní celkový dojem. Ten ostře kontrastuje s lehce nevěrohodnou snahou autorek prezentovat tyto komorní události jako klíčové pro budoucnost celé galaxie.

Další zvláštností románu je jeho závěr, který paradoxně zároveň zachovává i porušuje status quo. Nemohu ale ozřejmit, jak přesně to myslím. Naznačit víc by znamenalo dopustit se otevřeného spoileru. Snad k tomu dodám raději už jen tolik, že konec přímo vybízí k pokračování, přičemž kniha vskutku pokračuje v sequelu z pera stejných autorek. Na Osud Phoenixe (The Fate of the Phoenix) jsem proto velice zvědavý a doufám, že jednou dostanu příležitost si ho přečíst. Četba to jistě bude stejně fascinující, v dobrém i špatném, jako u první knihy. Tu bych však s trochou opatrnosti doporučil jen otrlému čtenáři přístupnému bizarnostem rozličných forem. Jestliže ale patříte mezi ony odvážné čtenáře schopné užít si román (silně) říznutý slashem, jehož skromný děj se celý odehrává div ne v jediné stavbě, po níž se navíc pohybují romulanští vojáci s šestirannými kolty zavěšenými proklatě nízko, pak je Cena Phoenixe čtením přesně pro vás. Já jsem pro každou zábavu a k tomu mě neuvěřitelně těší objevovat poklady z dob začátků fenoménu jménem Star Trek. Proto uděluji velmi relativních a přísně subjektivních (8/10) a běda tomu, kdo mi bude vyčítat, že jsem mu tu surreálnou knihu doporučil!

Až maso z kostí opadá
A kosti v prach se rozpadnou,
Jen hvězdy zářivé zbudou z jejich těl.
I když milenci zmizí, láska zůstane,
A smrt nebude mít žádnou moc.

–  Dylan Thomas (úryvky z básně A panství smrti pomine)


Podrobnosti o knize

Původní titul: The Price of the Phoenix
Autorky románu: Sondra Marshak a Myrna Culbreath
Nakladatelství: Corgi Books (přetisk původního vydání od Bantam Books)
Rok vydání: 1977
Počet stran: 182
Vazba: brožovaná
Vydání: první od nakladatelství Corgi
Jazyk: angličtina
ISBN: 0-552-10580-5

kapitán flotily Eodeon
autor: Eodeon
vydáno: st 16. září 2015
přečteno: 1477x
komentáře: 2

Star Trek and all related properties are Registered Trademarks of Paramount Pictures, registered by United States Patent and Trademark Office. All rights reserved. THESE PAGES ARE NOT OFFICIAL!

Internetový portál Trekkies.cz je vytvářen a spravován klubem a dalšími redaktory. Je postaven na základech redakčního systému phpRS.

© 2005, Trekkies: TNG