Tato venkovní akce byla docela jedinečnou hned z několika důvodů. Šlo o první veřejnou venkovní akci pořádanou klubem Trekkies:TNG. Šlo o první uskutečnění "simulace" teoretického i praktického výcviku na Akademii Hvězdné Flotily, o kterém už dlouhou dobu přemýšlelo více lidí. A díky menšímu počtu účastníků mohli lidé blíže poznat členy našeho klubu, jež občas může působit dojmem jako separující se od ostatních.

Možná i pro tyto důvody byla akce trochu jiná a lidé od ní očekávali něco jiného. To se potvrdilo již po prvním oznámení o chystané akci a uvolnění přihlášek, neboť se přihlásil pouze jeden člověk (díky Zephe za Tvou odvahu). Už jsme se smířili s tím, že si holt uděláme další soukromý sraz s jedním "externistou" (pokud by vyšla dovolená Knize, tak se dvěma), když se stal malý zázrak. Po jednom rozhovoru s Hypo se nám začaly konečně scházet přihlášky. Hypo zahájila vlastní náborovou kampaň, dokonce si prý vytiskla vlastní letáčky a koho potkala, toho se jí asi podařilo naverbovat. Vypadalo to, že Kadet Kemp (dále KK) nakonec přeci jen proběhne tak, jak jsme si ho představovali.

Důvody

Co nás vlastně k organizaci takové akce vedlo? Určitě víte, že jsme povětšinou neposedové a někteří z nás mají i určité megalomanské sklony. Díky tomu máme za sebou, řekl bych, pár docela podařených akcí pro veřejnost (tak třeba CzechTrek byste znát mohli ;)). Přispíváme k přípravám Star Trek linie Festivalu Fantazie, provozujeme tento portál, objednáváme pro fanoušky suvenýry ze zahraničí atd. Prostě děláme to, co nás baví. A jak nás tak pozoruju, vypadá to, že pořád hledáme nové výzvy.

Příprava

KK má určitě původ ve dvou nedávných klubových srazech. Nejvíce asi v Expedici Cochrane z Moravské Třebové, kterou pro nás klubáky připravil Dark (proto taky dopadl jako velitel KK) s Bonsaj a poté taky z posledního Silvestra v Plzni, kdy nám rodáci připravili velkou šifrovací hru po městě a okolí. Kdo četl reporty z těchto srazů, měl by mít dost konkrétní obrázek o tom, co ho na KK čeká. Nějaká ta fyzická zátěž, trocha přemýšlení, samozřejmě testování znalostí ST světa a nesmí chybět i ta zábava.

No reakce fanoušků po shlédnutí teaseru daly jasně najevo, že na tohle opravdu jen tak někoho neláká. Většina Trekkies má tělocviku dost od základní povinné školní docházky. Vstávání v 7 hodin ráno a ještě k tomu rozcvičku jsme snad nemohli ani myslet vážně. Představa účasti na akci, co si byť jen hraje na vojenský výcvik, jim vyloudí na tvářích úsměv a o nějakou řízenou zábavu většinou opravdu nemají zájem. Museli jsme slíbit, že se nad nikoho nebudeme povyšovat a že to bude zábava. Vždycky jsem si myslel, že by Trekkies takovou akci uvítali, protože Hvězdná flotila je vojenská organizace a ať už fanoušek obdivuje Federály, Klingony nebo kohokoli jiného, Star Trek je z určitého pohledu seriál o činnosti armády ve vesmíru. Ať už je řešení problémů uskutečněno diplomacií nebo silou, na to vše by měla Akademie Hvězndné Flotily své kadety připravit, a právě na to jsme si chtěli na KK hrát.

Akci jako takovou jsme tedy zezačátku do všech detailů neřešili, protože se nikdo nehlásil. Věděli jsme však, že formát bude vycházet z dříve citovaných klubových srazů a pokud nebude zájem, užijeme si to tradičně sami. Když se začali přihlašovat lidi, byl nejvyšší čas rozdělit úkoly, začít popohánět lektory o dodané přednášky, konkretizovat příběhy her a hry samotné, řešit nákupy, vybavení, stravování, komunikaci s přihlášenými, pobyt psa, parkování aut atd. Věcí k přípravě bylo o to víc, že se jednalo o veřejnou akci. Navíc se musel trochu pozměnit koncept a náročnost her, aby se nic nepodobalo vojenskému drilu. A samozřejmě jsme taky chtěli, aby se KK povedl co nejlépe.

Nutno podotknout, že po těch počátečních problémech s přihlašováním, úpravami náplně, rozhovorech s některými účastníky a drobnými neshodami mezi organizátory (třeba ohledně povolení parkování v areálu kempu, nebo účasti psa) se mi na KK vůbec nechtělo. Ale jelikož už jsem se, dokonce dobrovolně, přihlásil na poslední volné místo lektora, tak by bylo dost pod pás to tak krátkou dobu před akcí odříct a kór když mám takovéhle akce normálně nadmíru rád.

Inu klasicky jako se dohánějí přednášky na FF v týdnu před conem, nejinak tomu pro mě bylo i nyní. Většina materiálů se připravovala v týdnu před akcí. Je až neuvěřitelné, co si na sebe někteří z nás dokáží navalit práce. I díky tomu, že byl prodloužený víkend (navíc jsem v úterý večer musel odjet domů) a tak na přípravu bylo o to méně času, byla příprava alespoň pro mě trochu hektičtější a některé podklady se musely řešit až na místě (např. se zapoměl vytisknout samotný znak KK, tudíž se kreslil až na místě fixama). Ale základní podklady pro organizaci a hry byly připraveny poctivě.

Začínáme

Ve středu padla v práci, poklusem domů, připravit všechny věci, ještě zkontrolovat podklady, sprchu, která tradičně kvůli následnému sprintu na nádraží neměla smysl, shrábnout věci z postele do batohu a pak ten sprint na nádraží přes pokladnu rovnou do skoro odjíždějícího vlaku, když jsem si v tom vzpomněl, že nemám foťák. No nedá se nic dělat. Ve vlaku zjišťuju od Hypo jak se nejlépe dostat do Štěrbohol, kde máme s klubáky sraz, doháním studium teoretických podkladů, i když už od státnic vím, že šprtání mi prostě nejde. Spěchám metrem, busem abych před obchoďákem nikoho nenašel. Takže zase telefonuju, abych se dozvěděl, že jsem tu sice včas, ale ostatní pro zácpu před prodlouženým víkendem dorazí tak za půl hoďky, za hoďku. Alespoň stihnu pozdravit Hypo, která má frmol v práci a na KK dorazí zítra. Taky mám čas dát si něco k jídlu, protože kuchař dorazí na KK až ve čtvrtek.

Po chvíli dorazí Dark s Littlem a po troše čekání i Lore s autem. Rozdělujeme se na dvě čety, každá si bere stranu z neuvěřitelně podrobného nákupního seznamu od šéfkuchaře Samuela. Nevím, jak dlouho to trvalo, ale po asi půlce seznamu jsem potkal i BorgaAI s Linou a tak mi pomohli a ještě dovymysleli pár položek z drogistické části, které na seznamu od kuchaře nebyly :) Nakonec jsme se všichni tradičně sešli někde uprostřed obchoďáku a vysílali výsadky pro poslední chybějící položky. Zaplatit na pokladně, vyložit do aut a může se jet. Venku už dávno panovala tma, a protože Lorovi tradičně padla cihla na plyn a zmizel ve tmě, museli jsme se spolehnout na GPS a naši paměť z jediné předchozí návštěvy tábora.

Trefili jsme perfektně, po cestě probrali nejrůznější novinky a samozřejmě očekávání od KK a už jsme vyskládávali dva kufry aut do kuchyně a chatky. Chvilku ještě trvalo zprovoznit ledničky, všechno roztřídit, kam patří, tuším ještě Lore šel pustit teplou vodu a pak už jsme si rozebrali postele a usnuli jako malé děti.

Kadeti

Budíček byl něco po sedmé, před příjezdem účastníků bylo potřeba spacifikovat jídelnu, rozvěsit směrovky, vyznačit cestu z nádraží, zařídit klubovnu, projít a probrat chatky, které budou používány, uklidit kuchyni, připravit odpadkové koše, postavit koryta na vodu, vybavit koupelny a záchody a vůbec všechno připravit pro příjezd ostatních. Jídelna nám dala asi nejvíc zabrat, protože byla původně skoro neprůchodná. Ale protože jsme sehraný tým, tak se nám většina podařila připravit než zavolal první dorazivší – a sice Praotec Trekkie, který byl na nádraží a bylo potřeba ho i s bagáží vyzvednout, jak bylo slíbeno. Zatímco probíhaly poslední přípravy, Praotec se ubytoval a počkal na další "kadety". Jen, co se jich shromáždil dostatek, byl akorát čas na oběd. Potom jsme se přesunuli před jídelnu a Bedraz se vytasila se seznamovacími hrami, všemi stylově převedenými do ST reálií.

Po vzájemném seznámení se nastal čas i na práci. Jelikož byl na večer naplánovaný táborák, byli všichni kadeti vysláni do lesa na dřevo a tím se i vytvořil prostor pro nás (některé trochu později dorazivší) organizátory, aby nás všechny velitel tábora detailněji seznámil s během a celou koncepcí KK, lektoři si rozdělili přednášky na dny a rozdělení týmů a byly specifikovány požadavky na praktické části. Jakmile se kadeti poprvé otočili s první várkou dřeva v táboře a stěžovali si, že nemají pilu, tak jim byla jedna dána a my se vydali k ohništi zpracovávat dřevo. Při druhé otočce jsme se dozvěděli, že je pila tupá, a tak jsme začali prohledávat tábor, protože v táboře samozřejmě musely být někde i funkční pily. Bohužel, když jsme je našli, sběr dřeva už byl ukončen a tak jsme je využili alespoň k jeho zpracování. Každopádně zde pravděpodobně bylo zaseto první semínko pocitu nadřazenosti organizátorů nad kadety.

Při rozdělávání táboráku se hrály ještě nějaké hry a všichni se skvěle bavili. Jen co se dřevo dostatečně rozhořelo, všichni si pochutnávali na buřtech a jelikož jsme pořádali my jako samozvaní mistři v obžerství, k buřtům byli k dispozici kromě chleba i dva druhy hořčice, kečup a cibule. Na devátou hodinu večerní jsme měli svolán organizační meeting, aby se pro nás naplánovaly úkoly na druhý den a připravily všechny poklady pro odpolední hru. Připravovaly se úkolové listy, 7 pro každý tým s heslem a barevnými kusy krepáku nalepených po obou stranách. Rozstříhávala a označovala se mapa pro počáteční schovávačku a také bylo potřeba doplnit “slepé“ mapy o cesty, a protože se dodělávaly ručně, bylo tradičně v příběhu zahrnuto rušení senzorů, které kadetům naruší perfektní čitelnost mapy. Všechna tato příprava pro zítřejší hru byla nutná a zabere dost času. Bohužel ani tentokrát nebylo toto naše odtržení od všeobecné zábavy, kvůli organizačním povinnostem, moc dobře pochopeno. Opět se prohloubily obavy, že se snažíme od kadetů separovat a tak se nad ně chceme povyšovat. Jen, co nám to povinnosti dovolily, vrátili se někteří z nás zpět k táboráku. Osazenstvo se pozvolna začalo trousit přes umývárky do chatek, zřejmě kvůli obav z ranního budíčku.

Pokračování příště.

Zdroj fotek: Molíkův Foto Blog