Recenze: Star Trek neskončil, Star Trek trvá

čt 14. května 2009      autor: Klub Trekkies: TNG      přečteno: 4248x      komentáře: 10

logo Abramsova Star Treku Milí čtenáři, uplynul týden od celorepublikové premiéry nového Star Treku a je přímo naší povinností přinést vám recenzi na tento snímek. Pro "zapálenou předpojatost" redaktorského jádra portálu jsme však o ni požádali fanouška mimo tento okruh. Neváhejte se začíst. A jako obvykle: SPOILER ALERT! ;-)Možná se vám zatočí hlava, když kamera prosviští okolo kosmické lodi USS Kelvin a nabídne dechberoucí pohled na vesmírnou scenérii. Než stačíte zavřít překvapením otevřená ústa, vynoří se z něčeho na pomezí černé a červí díry monstrplavidlo snoubící borgskou, romulanskou a kdoví jakou technologii, které nemůže patřit nikomu jinému než hlavnímu záporákovi. Hra je rozehrána. Kulisy jsou známé a přesto září novotou…

Kelvin bojuje s Naradou A takový je i Star Trek pod režijní taktovkou stále populárnějšího J. J. Abramse. Od prvních záběrů víte, že jste tady správně, že tohle znáte, tady jste doma. Ale přesto… Film jako by se snažil nalít do starého, zkostnatělého konceptu nový švih, vtip – cosi, co se zdálo starému Star Treku podvědomě zapovězeno a drželo jej v mantinelech rozvážné, intelektuální zábavy na rozdíl od nevázaných Hvězdných válek. Abrams ani scenáristé Kurtzman a Orci se nepokoušejí do známého univerza zasadit něco naprosto cizího, pouze umně a mistrně vytahují na světlo potenciál, který Star Trek ukrývá od prvopočátku. Jen stačilo oprášit a s citem domalovat. USS Kelvin NCC-0514 ve Star Treku XI Filmový štětec po jednotlivých scénách létá s ladností zručných řemeslníků i mistrů zároveň. I když zrovna na plátně nevládne popkornová akce, ale jen dialog několika ústředních postav, máte pocit, že je v každém filmovém okénku skryta dynamika, napětí a emoce. Každý herec má na plátně své místo, každá kulisa svůj význam, nic není navíc a přesto je tu toho hodně.

Raketa z Narady míří na Kelvina Příběh není nijak objevný: romulanský těžař Nero se pomocí své lodí mstí za zničení domovského světa ve 129 let vzdálené budoucnosti, z něhož viní velvyslance Spocka. Nedopatřením se oba aktéři po průchodu černou dírou ocitají v době počátků legendy jménem Enterprise. Tato situace nabízí Neronovi příležitost oplatit Spockovi, Vulkánu, ba celé Federaci křivdu, která mu vzala rodinu… Problémy samozřejmě přitáhnou pozornost kapitána Pikea a jeho Enterprise, na jejíž palubě se nachází i jistý mladý kadet Kirk…

Charismatický kapitán s vážnou tváří naslouchá podmínkám hlavního padoucha Nerona. Rozhodne se ustoupit a sám se vydat do nitra jámy lvové, tedy mimozemské lodi, a velení předává lidsky vyděšenému důstojníkovi Georgi Kirkovi…

můstek Enterprise ve Star Treku XI Představit klasické postavy v novém, to byl asi ze všeho největší husarský kousek, který se tvůrcům povedl. Nebylo třeba jen nazout staré boty a psát další příběh se známými hrdiny. Bylo nutno postavit je před diváka tak, aby bylo znát, že jsou to titíž staří známí, jen ještě nevědí, co se s nimi bude jednou dít. Musel před vámi vyrůst Kirk porážející neprůstřelný test Kobyashi Maru, Spock rebelující proti vulkánským pravidlům a McCoy s kořalkou v ruce, právě zhrzený jedinou ženou svého života. A k tomu je měli oživit herci, kteří mají ikonickou slávu daleko před sebou. Přesto to vyšlo: Pinevu Kirkovi věříte jeho nedospělost a zároveň inteligenci, Greenwoodovu kapitánu Pikeovi přirozené charisma, které samo o sobě stačí, aby jej podřízení bez řečí poslechli, Quintovu Spockovi tvrdohlavost a Uhuře Zoë Saldany odhodlanost jít za svým snem, cílem i láskou.

Scotty Neméně výrazně zapůsobí i vedlejší postavy, byť v příběhu svým mihnutím jen popostrkují kupředu děj – svérázný inženýr Montgomery Scott (Simon Pegg), vypovězený na ledovou planetu Delta Vegy trousící jednu hlášku za druhou, geniální praporčík Pavel Čechov (Anton Yelchin), ještě mladší, než když jste ho potkali poprvé, či samotný velvyslanec Spock, jediná spojnice s původním Trekem i Novou generací. A je to postava legendárního Leonarda Nimoye, jež působí v celém filmu asi nejpřirozeněji, jako by od jejích posledních kroků neuplynulo osmnáct let, nýbrž jsme teprve včera vypnuli předchozí epizodu důvěrně známého seriálu. Spock tu prostě s námi byl vždycky.

záporák Nero ve Star Treku XI Jedinou slabinou v obsazení je postava ústředního arcipadoucha Nerona. Eriku Banovi nechybí talent dštít kolem sebe hrozivou auru šílence, charakter však v základech trochu šustí scenáristickým editorem. Celou dobu máte pocit, jako by byl na plátně jen sporadicky, a pokud už ano, neustále upomíná na bývalé startrekovské protivníky - plešatý Romulan s obří lodí (Shinzon) - mstitel (Khan), který se umí zdravě rozzuřit (Kruge), protože přišel o rodinu (Soran), a používá k tomu nejmodernější lodě (Chang) a technologie (Rua’fo). Dokonce si libuje v mučení na hypertechnickém křesle jako borgská královna, má (pro úplnost) špičaté uši jako Sybok a hodlá zničit Zemi po vzoru V’Geru či oné velrybí sondy. To dokazuje, že neronovská linie nehraje v ději tu nejdůležitější roli. Film je to naopak klasický „buddy movie“ se spoustou slovního i jiného špičkování o dvou přátelích na celý život, kteří k sobě musejí cestu teprve najít…

Kapitán je mrtev! Cizí loď začíná likvidovat mnohem slabší USS Kelvin. George Kirk nařídí evakuaci. Vše šlape jako hodinky – jak by také ne, je to skutečné kosmické plavidlo...

Amanda sleduje útok na Vulkan Stejně jako scenáristé odvedli velký díl práce tvůrci výpravy a speciálních efektů, převážně z ILM. Ani na okamžik vás nezatahá za oko nepřesnost trikového záběru, frajersky splácaná pixelovitá postava ani umělohmotný model emzácké lodi. Abrams se ani nesnaží ohromit po lucasovsku neskutečnými světy. Naopak. Většina scén se natáčela v reálných prostorách, pouze vyšperkovaných futuristickým designem. Sem tam si pozorné oko všimne jakýchsi nepatřičností, ať už na jednotlivých planetách, či samotné Enterprise. Kirk v křesle Ta v trikových záběrech a scénách na můstku působí uhlazeněji než v okamžicích ze strojovny a hangáru raketoplánů. To ostatně není nic nového. Zatímco Abrams vsadil na skutečné lokace starých elektráren, z klasického Treku jsme zvyklí na doslova papírové stěny papundeklových kulis zabíraných jen pokaždé jinak. Obojí má své kouzlo. Zvlášť ve spojitosti se stylem futu-retro odkazujícím tu nápadněji, tu skrytěji, na módu 60. let.

Nejdéle v hlavě vám však asi zůstanou přesvědčivé loděnice Riverside s rodící se Enterprise a planeta Vulkán, jejíž záběry budete hltat každým douškem, dokud budete moct…

Leonard Nimoy jako Spock Svůj podíl na celkovém vyznění má i hudební doprovod Abramsova dvorního skladatele Michaela Giacchina, který sice na první poslech neohromí jako mistr Goldsmith, avšak ve filmu jeho hudba pracuje skvěle a dodává jednotlivým scénám vedle vizuální pastvy i dynamiku zvukovou. Už jen protřepat a nemíchat, ať na vás nevtrhnou šílené klipovité záběry jako z nových Transformers, kde nepoznáte, čí končetina vletěla do záběru a zda byla pevně u původního těla, nebo se vydala na osamělou pouť, kam lidská noha dosud nevkročila… Ale J. J. svou míru zná…

USS Kelvin končí svou pouť. George Kirk nařizuje kolizní kurz a obětuje svůj život, aby mohla přežít nejen posádka, ale hlavně jeho milovaná žena, která právě přivádí na svět Jamese Kirka. Rodí se legenda… Budoucnost začíná. Star Trek neskončil, Star Trek trvá…

Autor recenze: Kubol

bez hodnosti Klub Trekkies: TNG
autor: Klub Trekkies: TNG
vydáno: čt 14. května 2009
přečteno: 4248x
komentáře: 10

Star Trek and all related properties are Registered Trademarks of Paramount Pictures, registered by United States Patent and Trademark Office. All rights reserved. THESE PAGES ARE NOT OFFICIAL!

Internetový portál Trekkies.cz je vytvářen a spravován klubem a dalšími redaktory. Je postaven na základech redakčního systému phpRS.

© 2005, Trekkies: TNG